.10 věcí, které (zatím) ještě neumím

Toto téma mě napadlo dnes večer cestou z práce. Ono je hrozně jednoduché si jednou za rok sepsat papír nějakých předsevzetí, abychom se na ně v průběhu dalšího roku mohli úspěšně vykašlat a najít pak ten papír při předvánočním úklidu za monitorem, přilepený žvýkačkou k plesnivému hrnku od kafe.

Následující body nejsou předsevzetími. Nic se vlastně nestane, pokud je nebudu umět ani za rok, ale potěšily by mě klidně i za dva. Až budu mít zase pocit, že svět nemá žádné barvy, mohla bych si na tenhle článek vzpomenout.

10 věcí, které (zatím) ještě neumím:

1 • ovládat html, php a css na vyšší úrovni
Na rovinu přiznám, že nejsem žádná pořádná ajtý žena. Neumím céčko (nesbírám céčka), Python (ty hadi!), Haskell (s tím volejte Mamufoj) ani Fortran (to už toho asi budu tušit víc i o děrných štítkách). Tedy, abych nekecala, v jazyce C jsem si kdysi zkusila vypsat "Hello World"! V PHP momentálně umím napsat cca pět a půl řádku. V Javascriptu asi dva. Ale pochopit základní strukturu HTML a CSS mi netrvalo dlouho a když má člověk motivaci a čas, tak už nic dalšího nepotřebuje. Bohužel mám obojího zrovna nedostatek.

2 • psát tak dobře, abych všechny texty dokončila a navíc i zveřejnila
Kdysi v dobách pera a papíru jsem psala strašně moc, hlavně různé fikce a deníčky. Počítačový věk dovoluje myšlenky lépe editovat, ale mnohem víc se jich kvůli tomu vůbec nedostane na řadu. Většina neblogové tvorby se nikdy nedopíše a tedy ani nedostane do té "reálné" dimenze - před oči čtenářů. Možná je to důsledkem přehnaného perfekcionismu, ale i té nové blejskavé sociálně-síťové asociálnosti :) Prostě dneska nejen, že nikdo už ty neveselé, těžší, vážné věci nechce číst, ale ani zveřejňovat.

3 • skládat hudbu v počítači
Je super mít v hlavě hudební projekt s názvem, pár textů v zatím nedomyšleném jazyce a pár hudebních prvků v paměti, ale dokud se nedokopete k tomu, abyste z toho něco doopravdy udělali, nemá to "pořádný smysl". Naštěstí hudba, stejně jako kreslení nebo focení, nepotřebuje být proplacena, aby ten smysl získala. Tak třeba někdy.

4 • nebrat si osobně kritiku
Sakrblé, nemáte na tohle někdo nějaký Zaručený Návod (R) (C) (TM)? Když je člověk vnitřně nejistý, je daleko víc náchylný brát si věci nedobře. Myslím, že se tomu říká vztahovačnost. Zajímavě to kazí věci!

5 • šperky z pryskyřice
Další zajímavá tvořivě-produktivní věcička. Křišťálová pryskyřice je čirá hmota, kterou lze zalít jakýkoli grafický motiv, umístěný v kovovém lůžku. Pak ji necháte 24 hodin zaschnout. Přívěšek zalitý pryskyřicí vypadá např. takhle (přesně tenhle kousek od té slečny mám doma), ale osobně jsem uvažovala spíš nad umělečtějším zpracováním vlastních kreseb. Takový náhrdelník z očí nebo složitý medailon s kovovými komponenty a portrétem rudovlasé ženy... Nápady by se našly, ale je potřeba trpělivost, cvik, počáteční investice, nemám čas... a blabla, pořád nějaké blabla.


6 • řídit, ehm
Ne, nemám doteď řidičák, asi proto, že stál už před čtyřmi lety na moje poměry strašně moc a já jsem musela šetřit na alkohol a drogy.

7 • uplácat si nějaký vlastní hustodémonský linux
Milé děti, je to tak, mám v počítači "jen to Blbuntu". Mě totiž na nějaké aktualizace a verze vůbec neužije a výraz uživatelská přívětivost nepokládám za urážku. Ale když jsem v minulosti narazila na nutnost zkompilovat nějaké něco do něčeho (to už je jedno, čeho), tak jsem to radši obešla a našla jiný způsob. Tím chci říct, že jednou bych byl rád mnohem víc linuxově mocný! Tak. A už to víte.

8 • dělat svíčkovou
(A ještě koprovku a rajskou tím ideálním způsobem tak, aby to chutnalo jako ta, kterou dělá mamka.) Jasně, vím, že se to dá vygooglit, googlím i poměr surovin pro krupičnou kaši. Jenže se svíčkovou je spousta s*aní a chce to ještě knedliky a stejně jím už spoustu let jen pizzy, čokolády a nudle, takže je to vlastně jedno.

9 • odvážně vyndávat z PC ty fakt důležité věci
Například tedy vyměňovat paměti a procesory, vrtat se v základní desce, pájet a další zhovadilosti. No, ty paměti chci zkusit, ale pájet nic fakt nebudu, tohleto umí pan otec, ale já budu radši pištět a zavírat oči. Ehm.

10 • najít hodnotu ve věcech, které už umím
To bude asi nejtěžší bod ever :) Další level, tedy "být veselá a pozitivní", jsem tedy radši vypustila a zařadím ho až příští rok!


zdroj obrázků: rionka.deviantart.com

.šestnáct důležitostí na stole skutečné ženy

Tak, máme tu další prudce elegantní řetězovku. Syslinka včera napsala, že "pokud chce muž poznat ženu a zjistit, jakou má povahu, má se jí podívat do kabelky."

Seznam věcí v kabelce skutečné ženy jsem už před časem sepsala. Mnoho z vás se nechalo inspirovat a pochlubili se také svými taškami a batohy. A jak je to s tou povahou? Nenapadá mě k tomu nic jiného než sousloví "chaotický magor". Co byste byli vy?

Zajímavé jsou rovněž předměty, které máte na svém pracovním stole. Dovolila jsem si zkombinovat zajímavosti ze stolu doma a stolu v práci. Sysla ten svůj i statečně vyfotila - to fakt dělat nebudu, protože by mi utekli všichni čtenáři :D


Co tedy průběžně najdete na mých stolech?

1. čokoláda - vždycky je na stole aspoň nějaká. Pokud není, nepropadejte panice, zřejmě je ve skříňce. Podobně se mě drží také kafe a čaj
   
2. patlátko na pusu - jak už jsem uváděla, tohle je závislost a já bez toho nemůžu nikam jít
3. usb nesmysly: flashka s fotkama, flashka s linuxovým OS, foťák, mp3 přehrávač, USB redukce... to se okolo mě povaluje různě bez ohledu na to, jestli mám vůbec k dispozici nějaká USB
   
4. pilník - Sysla má podložku ve tvaru srdce, aby bylo poznat, že je to stůl ženy. Hm. Já mám doma vedle šroubováku pilník...
   
5. pokreslené papíry - vznikají nejlépe náhodně. Ano, maluju hodně, ráda, divně
6. kyblík s tužkama - aktuální úchylkou v tomhle oboru je zářivě fialová propiska, kterou píšu skoro všechno. Fial!
   
7. nalepovací papírky a různé pokažené vizitky, na které si píšu poznámky. Posledním úlovkem je štos kolegových vizitek, kde má mail bez koncovky .cz :)
   
8. hrníček - doma piju z evanescence, v práci mám nejradši ten s logem Windows 98
   
9. sprej do krku - je to hnus, ale pomáhá
10. prášek na hlavu - jak se říká té nemoci se sklem? hypochondr? alzhajmr?
11. přibližně čtyři talíře, dvě sklínky, nůž a šest lžiček (ale odejít je samovolně nenechám, zabíjím to vždycky při odchodu z místnosti)
    
12. korálky, drátky, kleštičky - to se vyskytuje hlavně doma, ale už jsem si to jednou odložila i v práci. ty nechápavé pohledy! ach.
    
13. papírové kapesníky - to se vyskytuje všude. ve skutečnosti náhodně generuji hromady kapesníků
    
14. spam - sudoku, časopisy, knížky, katalogy s kosmetikou a nesmyslama
15. různé kousky počítačů - teď mi tu leží rámeček na disk a RAM paměti! a pět metrů UTP. a v práci jsem měla jednu chvíli dvě myši. eee... to bude časová díra
    
16. chilli omáčka :)

Kdo těch věcí dokáže napsat 32, aniž by si ublížil, má můj obdiv :)

.který článek vaši čtenáři nejvíc milují?

V administraci Bloggeru jsem dnes objevila nové funkce, informující o statistikách přístupu na blog. Jelikož globálně technologické novinky sleduji, ale v otázce jejich reálné implementace jsem často včerejší, je možné, že už o tom týden víte a já přicházím s článkem po funuse, ale minimálně pro mě je to zajímavá novinka!

Ne, že bych doteď žádný takový nástroj neznala, používám detailní statistiku od Vševjednom.cz v podobě vloženého skriptu. Ale například informace o úspěšnosti jednotlivých článků mě překvapily. Nástroje, které jsem dosud měla v rukou, totiž vždy poskytovaly náhled jen na úspěšnost webu jako celku, zatímco Blogger je prolezlý statistikami Googlu a tudíž vám poskytne jakoukoli informaci o čemkoli. Vím, že něco takového umí i Google Analytics, ale to jsem nikdy pořádně nepoužila, protože jsem neměla důvod.

Jaká je tedy úspěšnost jednotlivých článků na tomto blogu?

• Absolutně nejúspěšnější článek všech dob je k mojí radosti definice ajtý ženy. Už v době, kdy jsem článek vydala, měl skvělé ohlasy a fakt, že má k dnešku skoro dvě stě přístupů, mi ohromně lichotí.
• Dvojkou je pekelná statistika klíčových slov z vyhledávačů za 2Q 2010. Na začátek října pro vás chystám sbírku za třetí kvartál, takže zůstaňte natuněni.
• No a třetí medailovou pozici obsadila k mojí radosti úvaha o geek girls, holkách technomolkách. Nevíme sice dodnes, jestli opravdu existují, ale akceptujeme možnost, že ano.
• Také mě zaujalo, jak vysokou návštěvnost vykazuje čtvrtý článek, ten s mojí fotkou :) Vydala jsem ho poté, co jsem se zúčastnila soutěže "PCTslečna" s pctuning.cz. Tímto vám všem děkuji za hlasy, soutěž jsem vyhrála a už mám doma flashku od dy!

Nejvyších 10 pozic za zvolený časový úsek najdete v tomto přehledu (Statistika záznamů):


Statistiky Bloggeru poskytují nově i informace o tom, jak a odkud lidé lezou na váš blogísek. Windows u mě dominují pouze s 53%, ale fakt by mě zajímalo, kde je rozdíl mezi Other Unix (37%) a Linux (<1%).



Neotřesitelný je ale fakt, že ve chvíli, kdy článek nalinkuju na Twitter, je téměř jisté, že se jeho návštěvnost vyšvihne na špici. U většiny článků z Top 10 to sedí. Problém je, že ne všechno, co napíšu, považuju za natolik hodnotný obsah, abych s tím spamovala své followery. (Ano, vím, že informace o tom, že jsem právě sežrala kuře, je daleko hodnotnější.) Na druhou stranu, jsou to followeři, takže je nejspíš zajímám :) A možná je zamýšlení se nad smyslem blogu a Twitteru úplně zbytečné, že. Každopádně, návštěvnost to zvedá. Je ale návštěvnost všechno? A ten hodnotný obsah, existuje to vůbec?

A jaký článek u vás nejvíc milují vaši čtenáři?

.třistapadesát věcí v kabelce skutečné ženy

Existují ženy, které nosí v kabelce pouze mobil a růžový lak na nehty. A pak ty, co na vás uprostřed diskuse vytáhnou kleště, plyšovou krysu, pětisetstránkovou sci-fi bichli, středně velký neopracovaný minerál, USB/PS2 redukci, úhloměr či pravítko. Abych vás na podobné situace připravila, rozhodla jsem se sepsat následující seznam věcí, které bych na vás mohla příště vytáhnout já:

• vějíř (vzpomínka na horké časy)
• cihlafón, peníze, doklady (nudný úvod, leč vtipná fotka na občance. vypadám tam jako blázen. heč!)
• patlátko na rty (bez toho nejsem schopná nikam jít)
• gumičky a další nesmysle pro zkrocení hromady vlasů (aby mi nepadaly do klávesnice)
• sešit na převratné myšlenky (nebo na čmárání. tedy většinou na to čmárání)
• klíče (a na nich visí 8 GB paměť, kde mám ještě pořád Ubuntu SE.. no, už nám to začíná!)
• kartáč na vlasy (a na něm visí vlas. fail. :P)
• hromadu tužek, propisek a barevných pisátek (fakt nevím, proč mi nestačí jedna)
• žvýkačky (narozdíl od gumiček do vlasů nevkládat! prosím pěkně.)
• nějaké kamení (tahám s sebou například asi šesticentimetrový kus křišťálu, neboť mě uklidňuje a mám ho rád)
• baterie (například náhradní do foťáku; foťák z tašky vyndáte, páč je veliký a baterie tam prostě zapomenete. chm.)
• usb kabel, nabíječku, kus drátu atakdále (špagát může ukazovat na vaši zálibu ve věcech počítačových, zatímco měděný drát na zájem o výrobu šperků - v takovém případě s sebou, doufám, nosíte i kleště!)
• aspoň patnáct různě načatých balíčků papírových kapesníků (omg!)
• Ibumax, Nalgesin, Orofar či jiné drogy (ne, neberte drogy. nikdy. nikomu.)
  
• knihu - stejně jako Ňuchodlafa velmi čtu, kupuji knihy v knihkupectvích i antikvariátu a též k nim ňuchám!
• zrcátko, pilník a různá matlátka na obličej (i když jsem si na něj už hrozně dlouho nic nematlala, zas to někdy zkusím)
• nůžky :) ale jen takový malinký, fakt!
  
• lepicí pásku (wtf? to bude asi tak nějak jako s těma baterkama... prostě tam od někdy zůstala :))
• hluchátka a krabičku na hudbu (je jí tam 4 GB, ale stejně mi to poslední dobou nestačí)
• nějaké jídlo (to se vždycky hodí)
• černou díru (podle jednoho kolegy to je něco, co určitě obsahuje každá dámská kabelka. tedy, neviděla jsem ji tam, ale ne vše, co nevidíme, skutečně neexistuje! a taky je černá, že. takže kdybyste mi chtěli tajně hrabat v tašce, počítejte s tím, že vás nejspíš něco chytí za ruku a vtáhne dovnitř. gl hf!)

.proč jsem si vlastně tehdy nesehnala ty wokna?

Nedávno jsem se bavila s kamarádem o tom, jak se mi vlastně stalo, že funguji v linuxovém prostředí a vůbec mi to nevadí, ba co dím, fakt mě to baví. Nadhodil přitom zajímavou otázku: Proč sis tedy zase nestáhla ty Windows, když ses i po úmrtí těch původních XP dostala k netu?

Člověk se kolikrát zamyslí nad zcela banální a logickou otázkou a zjistí, že neví, co by řekl. A to normálně okecám skoro všechno. Pohroužila jsem se tedy do úvah, které se později transformovaly v deset skvělých věcí, které by mi na Windows fakt chyběly.

Po počátečním ubuntu-nadšení jsem uvažovala samozřejmě i nad tím, jestli to náhodou nemám jen "na chvíli" - na netu se přece všude dočtete, jak se různé lamy k Linuxu dostaly, měsíc ho chválily a pak si pokořeně crackly Vistu, dštíc oheň a síru na příkazový řádek, nefunkční oblíbený kousek HW i plyšového tučňáka.

Přiznávám, že nefunkční oblíbený kousek HW tu mám. Zároveň si ale uvědomuji, že už dřív jsem uvažovala nad možností vyzkoušet nějaký ten "exotický operační systém", ale nějak nebyl čas. Až do chvíle, než mi zdechl systémový disk. A pak se to prostě nějak stalo. Windfinder to považuje za projev elity, mně to přijde prostě jen vtipné :)


A těch deset věcí? Zde následují (srovnat mohu pouze s XP, protože s vyššími verzemi Windows jsem už skoro nepracovala, příznivci žhavých newz z redmondských stájí mě tedy omluví):

1. Ohleduplné chování ke staršímu HW - nevím o ničem jiném, co by za 10 vteřin nastartovalo a dokázalo se vypnout, než si nazuju boty a hodím klíče do tašky. Na XP jsem si musela deaktivovat všechny efekty, aby se s tím dalo nějak pracovat - u Linuxu jsem to absolutně nemusela řešit.
2. Virtuální plochy - samozřejmě otázka preferencí. Miliarda prťavých nečitelných obdélníčků na spodní liště mě vždycky štvala (o protivném sdružování oken nemluvě), nyní ale používám čtyři plochy a limituje mě pouze paměť (což je dobré vědět ;)).
   
3. Možnosti úprav vzhledu prostředí - už žádná 3, slovy TŘI barevná témata (hnusně modrá, stříbrná a divně zelená)! Fonty, průhlednost, libovolné barvičky v hexadecimálním formátu, jas a barevná sytost obrázku na ploše... každému, co jeho jest. Klidně i to KDE, když někdo chce (já nechci, ale to nevadí).
   
4. Logický souborový systém - po prvním startu budete zmateně brejlit do adresářového stromu a fňukat, že nemáte disk C:, ale je to jen otázka zvyku. Ono je to tak poskládané z určitého důvodu a najednou vám to prostě začne strašně vyhovovat :)
   
5. Instalace programů - dnes si už skoro nedokážu představit, že bych sháněla na každou blbost serial key a tahala pochybné .exe soubory z ruských prsatých webů :) V oficiálních repozitářích se najdou rozsáhlé programové balíky i hromada skvělých drobných prográmků pro specializované úkony, které běží třeba jen v textovém režimu (ano, tohle chápu jako výhodu, neb RAM není nikdy dost).
   
6. Chování oken - některé věci mi učarovaly a ve Widlích mi pak vážně chyběly. Skvělá je možnost rolovat kolečkem myši v neaktivním okně. Anebo možnost tzv. "svinout" okno tak, že z něj zůstane vidět jen horní okraj s názvem. A možnost prostředním tlačítkem maximalizovat okno pouze na výšku. Tohle umíte?
7. Bezpečné prostředí - díky propracovanému systému uživatelských práv a relativně nízké penetraci mezi uživateli je Linux v podstatě nenapadnutelný. Tvrzení, že viry pro něj neexistují, není tak docela pravdivé, ale jak víme, 99% škody si stejně způsobí BFU sám :(
8. Kult - právě to, co možná lidi odrazuje (nutnost se učit, zbavovat se starých návyků, vyrovnat se s určitou odlišností), mi přijde hrozně zajímavé. Linux už dávno není jen ten příkazový řádek, je to velmi propracovaný moderní nástroj s mocnými možnostmi konfigurace a dokonce je to i pěkné na koukání. Stále je kolem něj ale určitá aura nedotknutelnosti, protože je to určitě "jen pro nerdy" a "nedaj se na tom pařit hry". Jsem snad nějakej nerd?! Talk nerdy to me :P
   
9. Zajímavá a silná komunita - zejména u Ubuntu (tedy distribuce přímo určené pro lamy) je to velký klad. Díky fórům a UTFG jsem vyřešila většinu potíží a většina lidí je fakt ochotná.
   
10. Ten příkazový řádek :) Ne, používat ho vlastně nemusíte. Lama-edition distribuce mívají všechny důležité věci dostupné i přes klikátko. Ale textový režim vám umožní provádět velmi rychle šikovné věci. Třeba instalace nového programu - s tím se přece nebudu klikat, když mám apt-get. Vkládání textu pouhým kliknutím na kolečko myši rovněž rulezz. Mimochodem, jak myslíte, že jsem zavřela tu miliardu terminálů na obrázku? Hádejte. A ne, myší to nebylo.

Takže tak nějak asi proto jsem si pak už nenainstalovala Windows. Ne, že bych nějak extra "prožívala" open source (ta filozofie mi přijde pěkná, ovšem značně idealistická) - ale na spoustu výše vyjmenovaných vlastností se strašně dobře zvyká. A ten pocit, že máte všechno legálně a můžete to případně i dotvářet (skoro jako Wikipedii, haha), vlastně taky není k zahození. I když většina z nás na žádný zdrojový kód nikdy nesáhne.

Linuxový desktop dnešní doby je ale rozhodně velmi použitelný a to i pro "běžného uživatele". Je to takový vcelku snadno udržovatelný píseček, na kterém si můžete stavět hrady nebo bábovičky a když jste fakt drsní, tak můžete dělat i tunely anebo si namlet vlastní písek! (na to sice zatím nemám, ale ta možnost tady prostě je :))


(napsáno: 14.4.2010, koncept textu smrděl v administraci blogu až dodnes, no snad vás pobavil)

.když nevíte, co by

Asi to taky znáte. Venku je hnusně, doma je nuda. Celou dobu jste se těšili, až budete mít volno, ale nakonec nevíte, kam se vrtnout. Všem tvrdíte, že na nic nemáte čas, ale do hospody ani nikam mezi lidi se vám nechce a vlastně se do té práce skoro těšíte. Pro podobné situace se hodí soupis následujících hot tipů, abyste se nemuseli obracet k riskantnímu když nevíte, co by, vyzkoušejte drogy.

.horká vana
Hot tip číslo jedna. Vhodný zvláště do hnusného počasí, kdy je vám vnitřně i zvnějšku zima a cokoli "hot" je tedy namístě. Člověk hezky vypne, nalije si na sebe něco voňavého, co udělá pěnu a ještě se mu po tom dobře spí. Pěkně se k tomu hodí i další volitelné prvky, jako je dobrá knížka nebo kakajíčko. Ale nesmí vám spadnout do vany. I když je to stále lepší, než kdyby vám tam spadl fén.

.tvořivý záchvat
Poslední dobou to nemívám tak často, ale když už, tak pořádně. Pokud je ale aspoň trochu správná nálada, lze využít zpočátku otravný nudný den k výrobě šperku nebo dárku, kreslení či psaní strhujícího literárního díla (románu, povídky nebo aspoň blábolu na váš emoblog). Texty pochybného charakteru generuji v posledních letech skoro neustále, takže jako "hodnotnou" tvorbu vnímám spíš ty kresby a šperky. A občas se přihodí také nějaký ten webdresink :)

.literatůra
Čtete rádi? Tak to máte určitě u postele komín literatury, kterou jste dočetli - nebo plánujete dočíst. S klesajícím množstvím času se komín zvyšuje. Pak je řešením číst třeba cestou do práce, pokud tedy neřídíte nebo nejezdíte v emhádé jen v době, kdy je plné ožral či důchodců. Ne vždy je ovšem nálada číst, takže ve výsledku akorát taháte knihu v tašce a degenerují vám ramenní svaly. Proti nudě a otrávenosti je ale knížka ideál, číst něco dobrého pomůže snad vždycky.

.vtipný seriál
Ne vždycky je čas a chuť koukat na dlouhý film. Ale půlhodinová epizoda seriálu je tak akorát na to, abyste se u toho najedli a když je to zajímavé a vtipné, tak vám to spraví náladu a třeba se i zasmějete. No jestli tohle není výhodné, tak už nevím co, kurňa. Tipy: The Big Bang Theory, How I Met Your Mother, Scrubs, Xena, Star Trek, Red Dwarf, Black Books...




.věci, které odkládáme
Myslím, že se to jmenuje prokrastinace. Jsou věci, které "bychom měli" udělat, ať už z vlastního přesvědčení nebo proto, že nám to bylo někým nařízeno, ale z nějakého důvodu se jim vyhýbáme. Třeba proto, že jsou velké, složité, časově náročné, moc komplikované nebo se jich normálně bojíme, protože jsme obavami zmítaní chcípáci. Takhle třeba už měsíc chodím kolem jednoho dlouhatánského překladu. Ale jsou i lidi, co takhle chodí třeba kolem nádobí :(

.pasivní a aktivní hudba
Hudba je jedna z nejohromnějších ohromností, které byly kdy vynalezeny. Správná hudba vás nakopne ke správné činnosti, u něčeho se dobře píše, u něčeho jiného se zase dobře kóduje :) Někdy mám též záchvaty hudebně-kreativní, což znamená, že opráším v koutě stojící nástroj, naposledy včera k ránu. Hudba na klávesový nesmysl je fajn, někdy bych chtěla umět ovládat i nějaký ten strunný, leč zatím neumím. Tvorba hudby, ale stejně tak i její poslech jsou skvělými ventily pro emoce. Nic "nejlepčího" ale nedoporučím, protože toho poslouchám hrozně moc a miluju desítky různých žánrů. Vždy záleží na náladě.

.beauty day
Narozdíl od horké vany má úlohu nikoli relaxační, ale mocně zkrášlovací. V každém Cosmopolitanu a Bravo Grilu se dočtete, že je to potřeba, abyste získali dobrý pocit a důvěru ve svou schopnost ulovit školního idola! Ne že by autorka tohoto blogu lovila školní idoly, ale vřele doporučuje věnovat jednou za čas hodinku např. péči o vlasy, mazání se různými voňavými nesmysly atd. Beauty day není procedurou striktně dámskou - znám chlapce, který před rande stráví hodinu v koupelně a poté vypadá skoro stejně. Jen strašlivě voní a vůbec mu nesmíte sahat na vlasy. Takže tak.

.ty všelijaké linuxy
Nechápali jste u předchozího odstavce, proč nechci školního idola? Protože takoví chlapci jsou obvykle úplně vymaštění a stejně by ani nevěděli, co jsou to ty linuxy (ježiš :) to už je skoro jak "ty internety" :)) Na disku mám asi desítku různých .iso live distribucí, třeba ten doporučovaný Sabayon a Zenwalk, takže až budu zas nadávat, že se mi vůbec nic nechce, můžu si nějakou pustit a napsat o tom zase článek. Zabere to tak hodinku, osahávání neznámého systému je zábavné a na konci si to třeba i někdo přečte, viz odstavec Literatůra.

.úklid starého spamu
Binec a staré věci nás vysávají podobně jako rozdělané a nedokončené projekty. Jsou to prostě černé díry, které se válí po podlaze a kradou energii. Mimo to, extrémy typu hromada ponožek a vlasů jsou prostě hnus. Na druhou stranu, zase nechci nikoho nabádat k tomu, aby to přeháněl. Tím, že si budete každé dvě hodiny freneticky pucovat monitor, aby na něm nebyla ani ťučka, se nezbavíte ani spamu, ani blbé nálady. Spíš si zaděláte na obsesivně-kompulzivní poruchu, takže pokud k tomu máte sklony, tento odstavec ignorujte a jděte si pro dobrou knihu :)

.brněnské čajování

Když si chci s někým popovídat, případně se úplně vypnout s nějakou knížkou a něčím dobrým na chuť, často se v poslední době obracím od kofeinů a alkoholů k čajům. Při mé poslední čajovací session mě napadlo sestavit článek, v němž bych doporučila několik míst, kde se občas ráda vyskytuji; zde tedy je pár tipů pro různé nálady. Brno only.

.dobrá čajovna na římáku
Františkánská 6, kousek od Hlavního nádraží, web
Poslední dobou jedna z mých nejoblíbenějších veřejných prostor. Na netu se sice můžete setkat s různými názory, ale já jsem zde vždycky měla štěstí na velmi příjemnou a kompetentní obsluhu. Čaje i vodní dýmky, které jsem vyzkoušela, byly výborné a navíc nabízejí různé dobrůtky, jako je třeba pita se sýrem a olivami nebo muffiny s kusy čokolády. Cenově je to tam takové, no, prostě v centru. Na fotce to vypadá celkem ošuntěle a vlastně to tak i skutečně je - místnosti jsou prostorné, ale temnější, přeplněné spoustou polštářků a různých blbostí, které dokreslují typickou atmosféru. Hodně se mi líbil jejich výběr hudby, od jemného klavíru přes Suzanne Vega až po Mrtvou nevěstu. Místo, kam se řeči o Fejsbůku opravdu nehodí, ale s radostí tam vezmu jakkoli šílené přátele :)



.starý dvůr
Mendlovo náměstí 11, web
Další místo, kde se dá skvěle posedět, popovídat a hodit se do klidu. Tato světlá tišší prostora je vlastně soustavou tří propojených místností, sednout si zde můžete hlavně na různá starodávná babičkovská křesílka ke stolečkům a skříňkám s ohmatanými knihami. Spíše než typická čajovna je to spíš takový domeček, seskládaný ze spousty krásných starých věcí. Čajový lístek a nabídka papání je poněkud chudší než v předchozím případě, ale všechno bylo vždycky moc dobré, žádný fail :) a ceny jsou také nižší. Obsluha je diskrétní a milá a v létě vám umožní posedět i na prosluněném dvorku. Kompletně nekuřácké a dle upozornění na dveřích vám zvonící mobil rozmlátí palicí :)



.modrá čajovna
Jiráskova 55, kousek od Konečného náměstí, web (poněkud dlouho se načítá, neboť OMG fotky!)
Větší suterénní prostor, kterému vládne temnota a kouř. Ideální pro srazy více osob, všichni si lehnou přes sebe a je hotovo. Skromnější vybavení, žádné blbosti na zdech. Mým posledním objevem zde byl výborný černý čaj "Noc v Káhiře" s vůní pražených mandlí (no, možná tam byla trocha cyankáli :)). Pozitivní je, že tam celkem často potkávám známé, negativem ovšem je, že "ve špičce" někdy obsluha opravdu trošku nestíhá, což je škoda (na zákaznický servis začínám být trochu citlivá, hehe). A v zimě je v tom sklepě docela chladno. Hodnocení trochu slabší, ale stejně tam semtam ráda zajdu.



.chajovna
Dominikánské náměstí 6/7, "Zadní trakt", kousek od Špalíčku, web
V tomto velmi známém podniku se dnes už moc neobjevuji, ale protože to byla úplně první čajovna, kterou jsem v Brně navštívila, sluší se ji zmínit. Díky svému fikanému umístění kousek od multikina je stále přecpaná návštěvníky. Není se čemu divit - nabízí několik různě stylizovaných místností (čínskou a japonskou místnost se stolky či polštářky, "umělecký" koutek s knihovnou, intimčo v šeru i zdobnou kuřáckou místnost) a rozmanitý výběr čajů ze všech koutů světa. Kromě přelidněnosti mi však vadí jeden takový plíživě se navracející pocit, že obsluha jednoduše ví, že zákazníků bude vždycky hodně... je to takové pomalejší a ta Dátá Masala už není, co bývala... a nebo to je jen tím, že jsem už stará? :( ... Prostory jsou ale velmi reprezentativní, pokud chcete někoho ohromit, tak šup do toho. V temných koutech se můžete klidně i osahávat, zavírají až v jedenáct.


Pokud je vám čajové téma blízké nebo máte pocit, že jsem neprávem opomněla nějaký váš oblíbený koutek, doporučuji následující odkazy:

VoMa - Čajovny v Brně: recenze čajoven, kavárniček a různých alternativních podniků po Brně
Mozek - Čajovny v Brně: rozsáhlejší recenze a zkušenosti s čajovými a "esoterickými" podniky včetně cen a osobních dojmů. Zajímavé.

Fotografie, použité v článku, jsem si bez jakýchkoli nároků a snahy o vznik škody vypůjčila přímo z webových prezentací zmíněných čajoven.

10 nej... twitteroidních tagů pro lepší ROFLživot

Twitter je fascinujícím příkladem "média nové doby". Jeho striktní omezení 140 znaky přináší pisateli nutnost maximálně zhustit informační objem, což může být klad, ale i zápor - záleží na situaci.

Jelikož stádium grafománie jsem si prožila již v útlém mládí v době papírů a propisek, dnes už vím, že i těch krátkých blitků je třeba a tak se Twitterem celkem dobře bavím. Narozdíl od zmíněného papíru (starodávné, leč nepřekonatelné médium ještě ze staré školy), tento mikroblogovací systém nabízí možnost vaše zápisky tzv. otagovat. Každé slovo, před které napíšete dvojitý křížek "#" (to je ten, jemuž kolega v práci říká zahrádka!) tak funguje jako odkaz neboli "tag". A tagováním lze například šikovně heslovitě zdůraznit význam Vašeho sdělení.

Zde je přehled mých nejoblíbenějších tagů, díky nimž je můj Twitter mnohem veselejší. Chcete-li si nějaký půjčit, směle do toho :)

#fail - Bezkonkurenčně můj nejpoužívanější. Kdoví proč. Asi proto, že každý den mi nabízí přehršle failů. Chcete-li zmást nepřítele, doporučuji též tag #fial
#nowplaying - Na službě, jako je Twitter, angličtina ruluje. Tímhle tagem lze vyjádřit, co vám zrovna hraje a když se vám to moc líbí, tak za to můžete prcnout třeba ještě srdíčko <3
#omg - Oh My Got(h)! Používám, když mě něco překvapí, dostane, vytočí, naštve, moc naštve :) A když OMG nestačí, můžu použít také #zomga!
#kopr, #chcip - významově zcela očividné. Ekvivalentní též s #haji, #sleep, #ziv, #chrrr
#nomnomnom - uživatel si právě výborně pochutnal. Při nedostatku prostoru za výpisem surovin na pizze lze užít i úspornější jednotaktové #nom či #mnam
#mujsen - hezky česky. Zvláště se hodí při tweetech typu "OMG, cože! Sen o sexu s neznámým hustodémonem?!" (ano, i takové jsou... *blush*)
#wtf - podobně široce použitelné jako #omg. Kreativitě se meze nekladou, takže není problém říkat i #omglolwtf. Případně #ftw (For The Win / Fuck The World ;))
#lol - uživatel má křeč a rofluje pod stolem. Varianty: #lolz, #ololol, #looooool, #lolvoe...
#aaaa - citoslovce, zvláště pěkně použitelné ve spojení s #pondeli či #patek. Počet "a" v "aaaa" závisí na tom, jak moc se toho na Vás zrovna valí.
#ovip - "Práce už mě nebaví, asi půjdu na jedno. #ovip #ovip"... a neříkejte mi, že jste neviděli Červeného Trpaslíka.


Rionku na Twitteru můžete sledovat zde. Pozdrav samozřejmě potěší ;)

11 skvělých wallpaperů, které rozhodně neprozrazují moji osobnost

Existují teorie, které tvrdí, že na základě barvy vašich ponožek, oblíbené příchuti zmrzliny, způsobu, jak se škrábete v uchu a jak navazujete kontakty, lze vysledovat, kdo jste. To je tak mocné, že to samozřejmě snad ani nelze ničím napadnout! Leč nedávný článeček páně Bednáře na Lupě o psychologickém významu pozadí na ploše mě nahlodal. Ach, já chladný fantazírující blázen. Jen se podívejte! Tohle je mých 11 asi nejoblíbenějších wallpaperů za posledních pár let. Detaily psychologického rozboru své osoby samozřejmě uvádět nebudu, ale klidně můžete tipovat, jachacha! Ale nevyhrajete nic.


Bokeh Full Screen Left
Na start jeden jemnější, stylový, Tento wall byl součástí větší série určené pro dva monitory, leč mně dlouhodobě chytila hlavně ta levá polovina (jak jinak než v chladném spektru - prostě to tak je, miluju tyhle barvy, i když nevím proč). Uloveno na DS Hofyland v klubu Fullscreen, autora bohužel netuším, ale celá ta série je moc pěkná, i ta oranžovožlutá strana, kterou zde nemám ;)


Sien Verdure by karincoma
Obrázek pochází z dílny polské umělkyně Karoliny Szafran-Anderson, jejíž lolitky, gotické baletky a chladné ozbrojené čubky jak vystřižené z Matrixu mě uvádějí do extáze. Tímhle wallpaperem se mi mocně strefila do vkusu, kdybych měla PayPal (a občanku, ehm), tak už možná mám i nějaké to tričko s jejím obrázkem. Je fakt krutá.


Analogic Sequences by darulian
Tenhle kousek mě pronásledowall dosti dlouho a musím uznat, že ke stříbrnému tématu klasických WinXP se hodil pěkně. Své stávající temnězelené Ubuntu bych k němu sice nedoporučila, protože mám radši, když barevné tóny sednou jak prdel na hrnec, ale i tak mám tenhle obrázek pořád mezi oblíbenými. Aneb technický design, dynamika a schizofrenie forever. Nebo tak něco.


Underwater by Mikkoliini
Motiv na tomto jednoduchém wallpaperu jemně koresponduje s úplně prvním kouskem této série, ale je méně komplikovaný a jakoby akčnější. Zde jsem si pouze pro vlastní potřebu lehce pošoupla barevnost z původní tyrkysové/modré/černé dozelena. Více než prostředí "pod vodou" mi to teď připomíná bledě zelená rozmazaná světla města v dešti nebo za závojem slz.


Natural Element
Krásná, umělecky působivá kompozice, která se mi také hodila do stříbrného tématu XP a mockrát jsem se k ní vrátila. Dnes mi přijde až moc světlá, ale to je asi pouze otázkou zvyku. Nějak mám poslední dobou radši tmavší pozadí i další prvky. U tohoto wallpaperu bohužel taky neznám autora, mám ho uložený už několik let a soubor nějak postrádá cokoli (dokonce i název! :)).


EMAN: Faith by dilekt & DV81
Tahle přitažlivá scifárna mě dostala na první pohled. Jde o velmi zajímavou scenérii, na kterou se hrozně pěkně kouká a neustále v ní objevujete nové detaily, na kterých se můžete očima zasekávat :) Wallpaper působí na pohled hřejivě a pozitivně, ale to může být samozřejmě pouze dojem. Plný příběh za obrazem totiž neznám...



Dandelion Wine by Anna Earwen
Po žhavém západu slunce trochu studeného ticha. Tenhle wallpaper je jemný, křehký, barevným tónem ne nepodobný defaultní modrozelené ploše ve Widlích, dej jim Pánbů věčný klid :) Velmi dlouho jsem ho měla na desktopu v bývalém zaměstnání. To byste nevěřili, jak pohled na křehoučké kapky vody v klíně chmýříčka z kytičky uklidňuje, když vás nasere nějaký hňup.


Feral Nova by alexiuss
A teď zas nějakou babu. Ohňovlasá krasavice bez šatiček, která svým dotekem přináší zemi život, je dílem umělce, působícího pod jménem Vitaly S. Alexiuss. Mimochodem, je to úžasný týpek se schopností vystihnout ve svých obrazech dokonalou postapokalyptickou krutost. Na tomhle obrázku jedni zkoumají prsa a druzí úhel dopadajícího světla a propracované detaily. Na které straně jste vy?


Digital
Krátce po instalaci svého nynějšího systému, v době, kdy jsem zkoumala možnosti nastavení uživatelského prostředí, přišla jsem jednoho dne na Firzenův blog. Má tam sbírku wallpaperů a tenhle mě dostal, takže jsem si na jeho základě ozelenila celé Ubuntu a ještě se mi hodí k blogu aj k ikonce. A přitom je to ďábelsky jednoduché. To jsou věci, to se stává jednou za rok! :)



Evanescence: My Immortal by rionka
Tento wallpaper je jako jediný z uvedených mým osobním dílem. Pochází z roku 2008 a vyrobila jsem ho pro své stránky http://evanescence-net.ic.cz. Podobných vzniklo víc, ale tenhle mám osobně nejradši, asi je i nejpropracovanější, padlo na něj spoustu času a štětců ve Fotokrámu. Fotokrám i přebytek volného času už odvála minulost, leč tu paní na obrázku máme rádi dodnes :)



BONUS: Machinery Of The Stars by alexiuss
Není to wallpaper v pravém slova smyslu, ale na mé ploše se uhnízdil už několikrát a zrovna teď si tam hoví a Ví, že to tak má Být. Tenhle obrázek na mě osobně působí velice silně. Oslavuje vnímání a porozumění, ale zároveň se vším pochopením přichází taky lítost a samota. A nad tím vším se na nebeské klenbě vznáší dokonalá hudba, která popisuje to, na co dosud nebyla vynalezena slova.



K poslechu: Star of Ash: Sanies - http://www.youtube.com/watch?v=Ru3NQkU8JBU

12 nej... doplňků do Firefoxu od Rionky

Jsem si jistá, že coby správné ajtý dítko nové doby mívám internetový prohlížeč spuštěný nejčastěji a nejdéle ze všech programů. Vlastně ho skoro nezavírám, maximálně shodím na lištu. Je tedy logické, že si chci jeho prostředí co nejvíce přizpůsobit. U Firefoxu se cesta k rozšíření sama nabízí.

Určitou míru minimalismu ocením u umění nebo designu. Ale s minimalistickými prohlížeči na mě nechoďte. Pohádám se s vámi stejně stejně jako s lidmi v práci tuhle v pátek, když jsme vytáhli téma, jaký prohlížeč je ten NEJ. "Vždyť já tam nic navíc nepotřebuju," hájili se ti routery, sítěmi a nejrůznějšími OS ostřílení hoši. Nu, ať si to užijí. Já tam to "navíc" potřebuju, je to letitý návyk a také zajímavý pohled na proces individualizace.

"How unique and trackable is your web browser?" ptají se tvůrci projektu Panopticlick. Můj browser údajně nemá obdoby, ještě prý takovou konfiguraci neviděli :-) Vliv na to má jistě čeština, Ubuntu 9.04, množství nainstalovaných fontů a také použitá rozšíření. Instalace jednotlivých doplňků není nepodobná instalaci aplikací v Ubuntu - místo prolézání netu ve snaze najít potřebný kousek máte všecko už připravené na hromádce ve Správci doplňků.

Pojďte se se mnou podívat, jaké doplňky aktuálně využívám. Třeba mezi nimi najdete něco, co vám doteď chybělo.


Adblock Plus
Skvělý doplněk pro odfiltrování nežádoucích reklam, zvláště těch, co se vám načítají na stránce jako první a pak se rok neděje nic :-) Poté, co si pohrajete s nastaveními u prvních pár navštívených stránek, bude fungovat skoro sám. Více...

DownThemAll!
Download manager pro FF. Podporuje množství vlastních nastavení, obsahuje akcelerátor a umí stahovat například videa nebo velké množství obrázků z webu zároveň. Více...

FEBE
Firefox Environment Backup Extension - rozšíření pro zálohování vašeho Firefoxího prostředí. Ohromná věcička, bez které bych už tloukla hlavou do zdi. Ve zvolených intervalech ukládá vzhledová témata i všechny nainstalované doplňky FF do zvolené složky na disku. Více...

Firesizer
Jednoduchá funkce pro přizpůsobení velikosti okna prohlížeče. Ukládá všechny zvolené rozměry a volitelně mezi nimi přepíná. Skoro nepoužívám FF maximalizovaně, takže neustále překrývám a prohazuju okna na ploše. Ovládat jejich velikost s přesností na pixely je velmi návykové. Více...

QuickNote
Nejprve to byla z nouze ctnost, když jsem v práci na Debianu/CentOS nechtěla otevírat kvůli každé blbosti Open Office a neměla jsem k dispozici žádný ekvivalent notepadu. Pro psaní poznámek, jmen těch, kdo vám zrovna volají, TODO listů a vtipných hlášek je to ideální. Více...

ReloadEvery
Skvělá věc, kterou užívám doma i v práci. Přidává do kontextového menu i k tlačítku pro obnovení stránky možnost nastavení autorefresh po určitém čase (a také jeho zákaz). Člověk si říká, "na co to?", ale existují situace, kdy to oceníte. Více...

ReminderFox
Spíše než kalendář je to takové jednoduché "pamatovátko". Umožňuje ukládat k jednotlivým úkolům datum i přesný čas a v dané chvíli na událost upozorní vyskakovacím okénkem. Událost lze odložit i zopakovat. Skvělé pro udržení přehledu o schůzkách, poradách, telefonátech nebo pařbách. Zvláště doporučuji zmateným úchylům, jako jsem já. Více...

SearchPreview
Rozšíření poskytuje na stránkách vyhledávačů Google, Yahoo a Bing náhledy jednotlivých stránek a také jejich statistiky PageRank. Skvěle zrychluje vyhledávání lidem s fotografickou pamětí :-) Více...

Speed Dial
Vytváří v novém tabu/okně nabídku, v níž si lze definovat "oblíbené" weby pro rychlý přístup, (jako třeba v Opeře po startu). Poskytuje zajímavé možnosti nastavení barviček, podpory více panelů s náhledy a jejich automatického obnovování. Více...

Statusbar Date()
Hodiny a datum ve stavovém řádku. Používám v zaměstnání, kde nemám klasický hlavní panel, kam by šel umístit applet s aktuálním časem. Funkce rozšíření se dá velmi pěkně upravit. Více...

TwitterBar
Skvělá věc pro odesílání tweetů z adresního řádku FF. Ukazuje, kolik vám ještě zbývá znaků a podporuje také odeslání zkrácené verze URL, na které se právě nacházíte. Více...

Vista Nature
Toto není doplněk, ale téma vzhledu. Je zelenošedé a ačkoli normálně si o věci se slovem "Vista" v názvu radši ani neopírám kolo, tohle mám ze všech FF témat nejradši. Škoda, že jeho vývojář již neupdatuje. Více...



Moje kolekce je k dispozici i na serveru http://addons.mozilla.org.

Jediné, co jsem ztratila při havárii svého předchozího OS a doteď jsem to nenašla, je doplněk, který přidá do řádku s panely malé plus pro otevření nového. Pravým tlačítkem je to otrava a ne vždy je po ruce klávesnice, ehm :-) Kdo ví, jak se tenhle doplněk jmenuje, ať mi napíše!

Top 10 nejzajímavějších alb roku 2009

Čas oprášit historii last.fm! Můj dnešní výběr představuje ty "nejzajímavější" desky, které jsem objevila v roce 2009; data jejich vydání jsou řazena mezi léta 2007-2009. Ne, že by v dřívějších letech nevycházelo množství kvalitní hudby, ale v tomto výběru jsem se chtěla zaměřit na zajímavé kousky ze současné metalové a progresivní scény. Znáte některé z nich?


1. Ihsahn - angL (2008)
tags: progressive metal, black metal, avantgarde
Tohohle pána fakt můžu. Multifunkční norský umělec Ihsahn (zpěvák, kytarista, basák, klávesista) se proslavil především působením v blackmetalové kapele Emperor. Jeho další zajímavé hudební projekty jsou například Peccatum, Thou Shalt Suffer nebo Hardingrock. Ihsahnova sólová tvorba se někdy ovšem mocně vzdaluje běžně chápané blackové škatulce - pohrává si s heavy metalem, rockem, elektronickými vlivy i klasikou. Toto druhé sólové album (první "The Adversary" vyšlo v roce 2006) je propracované a intenzivní. O to víc se těším na to třetí, ohlášené na rok 2010. Oblíbené kousky: Scarab, Elevator

2. Eluveitie - Slania (2008)
tags: folk metal, melodic death metal, pagan metal
Vzpomínám si, že toto CD udělalo mezi mnoha mými folk-metalovými přáteli skvělou paseku. Nebyl nikdo, kdo by to neznal. No a včera s tím za mnou přišla moje mladší sestra a tím se kruh uzavřel :-) Narozdíl od její další desky, touto mě Eluveitie na dlouhou dobu uchvátila. Energické kytary a silná atmosféra mě budily několik týdnů každé ráno po cestě do práce. Všem, komu je tento druh metalu blízký, bez váhání doporučuji. Je veliká škoda, že na další desce tahle kapela tak "vyměkla"... Oblíbené kousky: Grey Sublime Archon, Inis Mona

3. Dethklok - The Dethalbum II (2009)
tags: melodic death metal, metal for fish :-)
Prakticky náhodou jsem na webu iserialy.sk jednoho dne objevila brutální animovaný seriál Metalocalypse. A díky němu jsem objevila také fiktivní kapelu Dethklok, kolem níž se celý seriál točí. Aneb "konečně metal pro ryby!" První CD s hudbou ze seriálu vyšlo krátce poté, co tato televizní šílenost plná sarkasmu a krvavých končetin oslavila v USA první úspěchy. Osobně mám však raději CD s pořadovým číslem dva, neb mi přijde o něco propracovanější. Dethklok hrají melodický death severského typu a hudba to není jen vtipná, ale i dobře poslouchatelná. Oblíbené kousky: Black Fire Upon Us, The Water God, Awaken

4. Amesoeurs - Amesoeurs (2009)
tags: black metal, post punk, shoegaze
Dnes již neexistující kapela Amesoeurs se stala na metalové scéně populární již díky svému EP Ruines Humaines (2006). Introspektivní směsice black metalu a post-punku podle kapely "odráží temnou stránku industriální éry a moderní civilizace". Stavebním kamenem alba je černočerný rock a kytarový řev je pouze naznačen, aby čas od času rozvířil klidnou melodickou hladinu. Atmosféra alba je temná, ale zasněná a obsahuje zajímavou retro příchuť. Jemným vokálem ji doplňuje zpěvačka Audrey Sylvain. Více... Oblíbené kousky: Amesoeurs, Recruillement

5. Rotting Christ - Theogonia (2007)
tags: black metal
Rotting Christ působí na metalové scéně už opravdu nechutně dlouho, vznikli totiž ve stejném roce, jako jsem se narodila. Objevila jsem je však až letos na popud kolegy z práce, který mi pustil ochutnávku z youtube. Vezla jsem se v tom opět několik týdnů v kuse a neposlouchala jsem nic jiného. Tato řecká kapela je poněkud temnějšího ražení, obsahuje mrtvoly i temný chropot, takže nečekejte žádný současný gay-metal s růžovou kraječkou. Je to hudba černá, agresivní, nápaditá a melodická. Pokud se vám zalíbí, rozhodně doporučuji vyzkoušet i starší alba, například Sanctus Diavolos (2004), Genesis (2002) nebo A Dead Poem (1997). Oblíbené kousky: Helios Hyperion, Keravnos Kivernitos, Threnody

6. Heaven Shall Burn - Iconoclast (2008)
tags: metalcore, hardcore
Tento řev z Německa pochází sice z trochu jiné hudební škatule, než bychom mohli my, teeemní fanoušci Opeth, Moonspell atd., očekávat, ovšem občas to chce trochu hardcoru, nebo co to je. Svou atmosférou mi Iconoclast brutálně sedí do mlhavých večerů, kdy přemítám nad smrtelností lidstva a třetí světovou válkou. Je to takový soundtrack k moderní apokalypse. Těžko se to vysvětluje, ale někteří metaloví posluchači by tomu asi rozuměli. Už teď jsme totiž mrtví. Oblíbené kousky: A Dying Ember, Awoken

7. Aquilon - Immobile (2008)
tags: death metal, progressive metal
Francouzské metalové uskupení Aquilon existuje již devět let, nicméně na Last.fm jej dosud zná jen pár set lidí a to je škoda. Pokud se nebojíte temné atmosféry a nemáte nic proti textům ve francouzštině, poslední deska této zajímavé kapely vás může lapit a nepustit. Jako všemu otevřený, v metalu se rýpající a všechny progresivní směry zkoumající posluchač jsem neodolala. Jako mnohé další druhy mé oblíbené hudby je i tato brutální a zároveň něžná a okořeněná elektronickými prvky. Bonusem je záhrobní chropot. Oblíbené kousky: 00, Affliction, Immobile

8. Amorphis - Skyforger (2009)
tags: progressive metal, hard rock
Severští metaloví harcovníci už vystřídali mnoho tematických škatulí, do nichž je lze zařadit. Od death metalových kořenů přes doom metalové větve až po dnešní progressive ovoce, které nám vypálili v podobě aktuální řadovky "Skyforger". Je to deska něžná a zasněná, ale stejně jako strom na jejím obalu i ona skrývá v nitru žár a dynamiku. Neznám moc alb, která by vyzařovala naději a optimismus, ale tohle je rozhodně jedno z nich. Objeveno před několika týdny a stále ho poslouchám :-) Oblíbené kousky: Majestic Beast, Silver Bride, Sky Is Mine

9. Obscura - Cosmogenesis
tags: technical death metal, progressive metal
Obscura je zřejmě jednou z nejtvrdších kapel, co mě kdy zaujaly. Zároveň však obsahuje i prvky jazzu a blacku v šíleném koktejlu progresivního blázna. Jako první vás zaujme výrazná melodická baskytara, která hraje prim ve většině skladeb - a někdy skoro žije vlastním životem. Na svědomí ji má Jeroen Paul Thesseling (ex-Pestilence). A je to mazec. Album působí kompaktně, je těžké vytáhnout jednu nebo dvě skladby z komplikovaného příběhu plného nápadů. Velmi různorodé a poutavé, milovníkům progressive žánrů doporučuji. Oblíbené kousky: Centric Flow, Noospheres, Incarnated

10. Riverside - Anno Domini High Definition
tags: progressive rock
Riverside jsem objevila vcelku nedávno díky jednomu člověku z last.fm a rozhodně jde o jeden z největších objevů poslední doby :-) Tato polská progresivní kapela si mě získala nejen ohromnou atmosférou, která prýští z jejich nahrávek, ale zároveň i dobře čitelnou temnotou, která člověku nedovolí zapomenout, že není na žádném chladném hradě plném netopýrů a zhaslých svíček, ale že sedí v bytě uprostřed civilizace a zítra prostě jde do práce a hotovo. Hutná realita, řekla bych. ADHD je ale zároveň albem plným retro odlesků - ať už jde o kytary, klavír nebo úžasné varhany. Pět skladeb vás zasytilo a ještě si chcete dát dezert? Dejte si to znovu celé dokola. Oblíbené kousky: Hybrid Times, Egoist Hedonist