Zobrazují se příspěvky se štítkemmetal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmetal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 7. června 2011

.co je to prosím vás ten chiptune?

Mám tu už pěkný kopeček témat, o kterých jsem v posledních hektických týdnech chtěla mnohokrát ublognout, ale k akci mě nakoply až tyhle prapodivné elektronické túty, bleepy a kvrky. Dámy a pánové, víte, co je chiptune?

Chiptune je druh elektronické hudby, která se snaží napodobovat "počítačové zvuky z dávných dob". Ve své původní podobě tento pojem označoval syntetizovanou osmibitovou hudbu, vytvářenou pomocí zvukových čipů "starých" počítačů a herních konzolí (Commodore, Atari, ZX Spectrum, Nintendo Game Boy a dalších technologií z období osmdesátých až devadesátých let).


Dřevěná bedna a myš s nožičkama
Finanční dostupnost těchto počítačů a herních mašinek zapříčinila pozdější vznik určité specifické subkultury - demoscény. Setkává se zde práce programátorů, grafiků i hudebníků. Byli tu počítačoví nadšenci, kteří se nejprve snažili kopírovat (ripovat) hudbu z počítačových her a následně přicházeli s hudbou vlastní. Limitované možnosti svého hardwaru se snažili využívat s co největší kreativitou. Například procesor MOS Technology SID, využívaný v nejprodávanějším Commodore 64, nabízel pouze výstup tří zvukových kanálů, takže v jednom okamžiku mohla existovat maximálně trojzvučná polyfonie. Uplácejte z toho nějakou muziku.

Chiptune dnes...
V dnešní době se pojem chiptune objevuje především jako označení hudby, která tyto velmi charakteristické "počítačové zvuky" napodobuje, emuluje. Někteří umělci ji využívají pouze jako prvek ke zpestření a vznikají subžánrová označení jako bitpop, 8-bit, chipmusic. Někomu to přijde celé úplně úchylné. Vztah k počítačům, elektronickým žánrům, divné hudbě a určité nevyslovitelné nostalgii se zdá být nutností k tomu, abyste tento materiál pochopili a neoznačili autora článku za šílence.

Co tedy doporučím k poslechu?
Prvním kouskem, na který jsem osobně narazila, je minimalistický projekt FatalExceptionID a jeho Universal Serial Bastard. Pro představu o zvuku chiptune to celkem stačí, ale mě osobně v poslední době nejvíc chytil Bit Shifter - poslechněte si např. úvodní Activation Theme a vynikající Hexadecimal Genome (album Information Chase). Dalšími zajímavými představiteli žánru jsou newyorští Anamanaguchi, kteří kytarují a zároveň "hackují Nintendo". Toto už ale rozhodně není čistý 8-bit, pomalu zajíždíme do jiných žánrů.

Dnešní výběr uzavřu svým čerstvým objevem Machinae Supremacy (Death From Above, Flight Of The Toyota), kteří kombinují metalové prvky se zvukem syntetizéru SID (Sound Interface Device) z výše zmiňovaného Commodore 64. Tito švédští chlapci ušatí vytvořili mmj. pěkný soundtrack ke hře Jets'N'Guns, z něhož pochází i naše chytlavé ukázky. Zase jsme se od osmibitů dostali k metalům, ach, jak já to jenom dělám!

No a pokud jste dočetli až do tohoto místa, tak se musíte podívat na web http://chiptune.com, protože je prostě skvělý.

--
Zdroje a odkazy:
Wikipedia: Chiptune - http://en.wikipedia.org/wiki/Chiptune
Root.cz: Zvukové subsystémy počítačů - http://www.root.cz/clanky/zvukove-subsystemy-pocitacu/
Czech .NET blog: Chiptune - 8-bitová "hudba" http://czechdotnet.blogspot.com/2010/02/chiptune-8bitova-hudba.html
Endor: Chiptune http://forum.endor.cz/hudba-f26/chiptune-t5054.html
Zajímavé zdroje v angličtině: http://8bitpeoples.com, http://chiptune.com, http://chipmusic.org

úterý 14. září 2010

.desatero kovových řevů do hlavy

Hrdě se hlásím ke své náklonnosti k elektronické hudbě, rocku, popu, všem druhům symfonických a gotických metalů, ambientu i starým flákům ze sedmdesátek. Občas je ale nálada na věci docela jiné. Na věci mrtvé, zlé a řvoucí.

Kdo ví, čím je u napohled křehkých žen zapříčiněna obliba tvrdé hudby, šťourat se v tom nebudu, ale posluchači podobných směrů mě nejspíš pochopí. Zlounské žánry s nálepkami death, prog, tech, math, black, hard, extreme nebo experimental jsou někdy dosti košatě strukturované, u progresivnějších a techničtějších směrů lze narazit na velmi složité skladby. A ano, samozřejmě i na ten řev. Řev prostě patří k mé osobnosti stejně jako červené vlasy, zelený font, vysmátí tučňáci a vějíře s kraječkami. Dnešní hudební výběr většině lidí kolem mě nesedne, protože bude velmi tuhý, agresivní a temný. Ale mně se to i tak chce napsat :)


1. Obscura - Cosmogenesis (2009)
Nad těmihle německými progresivně-technicky-deathmetalovými chlapci jsem se tu rozplývala už koncem minulého roku. Příběh o vzniku vesmíru dokresluje tvrdá hudba, která je i přes svou relativní brutalitu plná zajímavých a pestrých nápadů. Obscura získává svou individualitu hlavně díky sólující baskytaře šíleného Thesselinga. Brilantní. Nejvíc: Incarnated

2. Suicide Silence - The Cleansing (2007)
Kromě kolečka od Textures je tohle jedna z mnou nejčastěji ohoblovávaných desek v posledních dnech (pokud se tohle dá říct o souborech .mp3, na které člověk vlastně ani nesáhne a je tedy scestné hovořit i o tom, že se na cédéčku usazuje prach). Tiší sebevražedníci posluchačům přinášejí takový velmi zlý a ošklivý věc, obvykle zvaný deathcore. Ideální k poslechu, když vás štve úplně všechno. A ne, moc tichých prvků tam nenajdete. Ochutnávka: Hands Of A Killer

3. Azure Emote - Chronicles Of An Aging Mammal (2007)
Progresivní deathmetalovou sypačku z USA jsem zde zmiňovala již dříve, nicméně jako každý komplikovanější divnometalový materiál potřebovaly i "Kroniky stárnoucího savce" chvilku na naposlouchání, odložení a opětovný famózní návrat do přehrávače. Kreativní guláš z industrialu, avantgardy, death metalu a miliardy dalších experimentálních vlivů mě ale chytil už napoprvé a rozhodně ho budu dále doporučovat. Tip: Clarity Thru Apathy

4. Anata - The Conductor's Departure (2006)
Když odejde dirigent, nastává chaos. Švédská Anata se v něm ale orientuje výborně. Tvrdý technický death metal ji řadí po bok jmen Obscura a Augury, ale skladatelské jádro kapely má smysl i pro melodii. Je to prostě tak melodické, jak deathový koncert jenom může být. Doporučím skladbu Better Grieved Than Fooled.

5. Heaven Shall Burn - Iconoclast (2008)
Američtí hardcoroví pekelníci sice v tomto výběru zastupují lehčí žánr, ale to neznamená, že by to byly nějaký máčky. Album o apokalypse se krásně hodí k mlhavému večeru, k nadcházejícímu podzimu sedne jak prdel na hrnec. Je to takový "něžný" emořev před spaním. Tip: krásný úvodní dvojsong Awoken/Endzeit s klavírními prvky

6. Augury - Fragmentary Evidence (2009)
Zlouni z Kanady ve své tvorbě míchají death, black a progresivní vlivy. Na svém kontě mají dvě alba s "esoterickým konceptem" a údajně se chystá třetí. Druhově jsou zařaditelní po bok Obscury, i když ta mi přijde ještě o kousek úžasnější. Ochutnávka: Simian Cattle

7. Vile - The New Age Of Chaos (2005)
Vile neboli hnus je kalifornský deathmetalový počin, za nímž stojí Mike Hrubovcak, stejná postava jako v případě již výše zmiňovaného projektu Azure Emote; ten je však o poznání industriálnější a progresivnější. Vile nabízí vcelku dost agresívní materiál, který se nebude s nikým mazlit. Tip: song The New Age Of Chaos

8. Fleshgod Apocalypse - Oracles (2009)
Jedna z nejbrutálnějších krutosypaček v tomhle článku. Setkáte se tu ovšem i s výraznými melodickými linkami nebo se smyčcovým orchestrem. Ve chvíli, kdy si oddechnete a přestanete se bázlivě ohlížet, však zazní hustodémonův kopák a apokalypsa vám chroptíc dýchne za ucho. Death pro odvážné. Zkuste: In Honour Of Reason

9. Carnifex - Dead In My Arms (2007)
A tohle se mi líbí! Když jsem dnes na last.fm projížděla interprety "podobné Suicide Silence", zaujali mě právě Carnifex. Dneska je všude těch hardcorů a deathcorů tolik, že ztrácíte přehled, ale Dead In My Arms je silná deska s rychlým tempem, která si dokáže získat pozornost. Na agresivní nasranost jako dělaná. "Fine, fuck you then!" (ze Slit Wrist Savior)

10. Otep - House Of Secrets (2004)
A na závěr si dáme jednu "něžnou" ženu. Otep působí v dnešním výběru interpretů tak trochu jako krajkový kapesníček mezi ostnatými dráty, ale dovolím si ji doporučit zejména kvůli velmi silným textům a celkové atmosféře. Zneužívání dětí, domácí násilí, sadomasochistický vztah, sebepoškozování, nenávist k vlastnímu životu a bzučení much nad mrtvým tělem pod košatými stromy. Když už nevíme, co by, tak tenhle koktejl naše emoce přebije naprosto spolehlivě. Písničkou na ochutnání bude moje oblíbená Buried Alive. Podávejte v menších dávkách a dejte si k tomu nějaký dezert. Třeba Kelly Family nebo High School Musical. Vždycky může být hůř! :)

neděle 27. června 2010

.rudovlasé ženy

Hudební interprety a projekty můžeme kategorizovat podle žánrových škatulí, roku vzniku, velikosti bot atakdále. Já jsem se tentokrát rozhodla vypíchnout několik skupin, které disponují zpěvačkou s červenými vlasy.

Nejen, že rudá barva je nádherně nepřirozená a zářivá a na spoustě žen vypadá opravdu skvěle, ale samozřejmě se jedná o samé zajímavé kapely, které se většinou docela dají i poslouchat (tedy pokud laskavý čtenář spadá mezi množinu posluchačů rocku, metalu a rozličných "industrial", "metalcore" nebo "gothic" směrů - ať už tyhle věci existují, nebo ne! A ne, "emo" neexistuje.) Především je ale důležité, že zmíněné kapely dokážou zaujmout i svou tvorbou - tedy ne jen faktem, že vokalistka má pěkný tvar dekoltu. Některé songy člověka dostanou už na první poslech (v textu doplňuji ty, co tehdy dostaly mně). Rudovlasá žena je prostě "jen" další bonus. Nemáte pocit, že ve vaší hudební knihovně je jich málo?

O tom, že existují také kapely s černovlasými zpěvačkami a že některé z nich mám velmi rád, si popovídáme jindy :)



Anneke Van Giersbergen @ The Gathering
TAGS: TRIP ROCK, ALTERNATIVE, AMBIENT
The Gathering jsou nesmírně zajímavé nizozemské uskupení, které se postupem let od gothic metalu dostalo až ke geniálnímu progresivnímu rocku/trip hopu, co ve vás probouzí ty nejneočekávanější myšlenky na budoucnost, vesmír a vůbec. Nejen že tuto kapelu uvádím jako první (a to zbylé body článku nemají žádné pořadí!), ale i vášnivě doporučuji. Charismatická Anneke zanechala na spoustě řadových alb v průběhu let otisk svého jedinečného hlasu, ale dnes už ji bohužel v sestavě nenajdete. V roce 2007 opustila The Gathering a dále se věnuje svému projektu Agua de Annique. Také vlasy má dnes už černější, ale její hlas stále stojí za to, jak jsme se mohli přesvědčit třeba na koncertním DVD Within Temptation.
.láska na první poslech: We Just Stopped Breathing [album Souvenirs, 2003]


Dolores O'Riordan @ The Cranberries
TAGS: ROCK, IRISH, ALTERNATIVE
Jedna z nejvýznamnějších rockových skupin devadesátých let, která je dnes již klasikou ("Zombie" zná každý), má na kontě pět studiových alb a řadu velmi úspěšných singlů. Dolores se stala jejich zpěvačkou v roce 1990 (tehdy jí ještě nebylo ani dvacet). Vystřídala několik barev vlasů, s kapelou dosáhli několika platinových desek, ale koncem roku 2003 bohužel oznámili oficiální dlouhodobou pauzu. Dolores ovšem v hudební tvorbě pokračuje a na kontě má už dvě sólové desky pod svým jménem.
.láska na první poslech: Zombie [No Need To Argue, 1994]


Hayley Williams @ Paramore
TAGS: ROCK, PUNK, POP
Paramore jsou americká rocková skupina, existující od roku 2003. Jejich hudba je akční, málo depresivní a hodně kytarová. Do všeobecného povědomí se zapsali hlavně díky své energické drobné zpěvačce s oranžovými/blonďatými/červenými vlasy. Když v roce 2005 nahráli své první album, bylo Hayley Williams asi sedmnáct. Ten největší humbuk kolem ní se tedy začal dít ještě v těžce pubertálním stadiu, nicméně vypadá to dobře, nikdo nebere žádné drogy, pořád vyhrávají nějaké ceny a minulý rok vydali třetí desku (Brand New Eyes, 2009). K hudebním formacím, o kterých se píše v Bravíčku, jsem obvykle skeptická, ale tohle je příjemná a optimistická záležitost a ráda ji doporučím.
.láska na první poslech: Crushcrushcrush [RIOT!, 2007]


Emilie Autumn
TAGS: INDUSTRIAL, ALTERNATIVE, DARK CABARET
Dead is the new alive, hlásí rudovlasá žena, přeštípnutá korzetem v pase. Má pruhované housle, oči pomalované rudou barvou a celkově je děsivá a zároveň fascinující. Svému žánru prý říká "victorian industrial", asi abychom těch hudebních škatulí neměli málo. Emilie Autumn má klasické hudební vzdělání, housle jí přirostly k ruce už ve čtyřech letech. Její hudba je plná zajímavých detailů a za zmínku stojí i to, co všechno provádí při zpěvu s hlasem - od frenetického řevu a kvílení až po nasraný chropot. Osobně mě ale nejvíc zaujaly instrumentální kousky. Elektronika zkombinovaná s klasikou je přitažlivý, ale ne úplně jednoduchý koktejl.
.láska na první poslech: Dominant [Opheliac, 2006]


Helen Vogt @ Flowing Tears
TAGS: GOTHIC METAL
Německá kapela vydala svá první dvě EP pod předlouhým názvem Flowing Tears & Withered Flowers. V roce 2007 odchází těhotná zpěvačka Stefanie Duchêne. Nahrazuje ji Helen Vogt, která v sestavě působí dodnes. Skupina díky nové vokalistce se zajímavě hlubokým hlasem nijak výrazně nezměnila svůj zvuk, i když poslední nahrávky jsou výrazně měkčí než materiál z devadesátých let. Na pátém studiovém albu "Razorbliss" (2004) se jejich pojetí gothic metalu prolíná s lehčími směry. Úspěšná kariéra těchto hudebníků je bohužel opředena i tragédií. Krátce po vydání "Razorbliss" zahynuli při autonehodě dva členové kapely. Nový materiál byl ohlášen až po čtyřech letech - zatím poslední album nese název "Thy Kingdom Gone" (2009).
.láska na první poslech: Unspoken [Razorbliss, 2004]


Brittany Bindrim @ I:Scintilla
TAGS: INDUSTRIAL ROCK, DARKWAVE, GOTHIC
Elektronická hudba mě zajímá odjakživa, ale spíš než diskotékové vypalovačky vyhledávám zajímavé prvky v rocku a metalu. Začíná to klávesami a samply a přes avantgardní metal a industrial gothic se dostáváme až sem. Industriální rocková hudba je vlastně taková dáárk diskotéka naruby :) Deformované kytary někdy ani nerozeznáte, kromě všelijakých syntezátorových kliček je modifikován i zpěv a vše je obehnáno mohutným plotem výrazných beatů, které na vás vybafnou už od první minuty a jsou pro žánr typické. Hudebně je to spíše "světlejší" záležitost, ale Brittaniny texty pojednávají o ztrátě, smrti, hledání spásy... Paruku na promo fotce nekomentujeme, zpěvačka má podle posledních fotek v reálu tmavé vlnité vlasy s napletenými červenými copánky :)
.láska na první poslech: Cursive Eve [Optics, 2007]


Saffron (Samantha Marie Sprackling) @ Republica
TAGS: POP, ROCK, 90's
Nostalgie z devadesátých let. V době, kdy značnou část slintajícího trhu ovládali dlouhovlasí chlapci z Kelly Family, byl náhled na to, co je tvrdá hudba značně zkreslený. Kapely s dívkou v čele se nevyskytovaly už vůbec, tudíž si docela jasně vybavuju, jak mě zaujal song "Ready To Go". Zpěvačka Saffron způsobila v té době slušný rozruch jako "frontmanka" a spoluzakladatelka kapely. Debut "Republica" vyšel v roce 1996 a díky singlům "Ready To Go" a "Drop Dead Gorgeous" dosáhl celosvětového úspěchu. Druhé album Speed Ballads (1998) už kolem sebe takový humbuk nerozvířilo a další nahrávky již skupina nevydala, ačkoliv oficiální "rozpad" nebyl nikdy oznámen.
.láska na první poslech: Ready To Go [Republica, 1996]


Tori Amos
TAGS: PIANO, ALTERNATIVE, ROCK
"OMG, jak to, že to neznám?" podivila jsem se, když jsem si v rámci obohacení své hudební databáze rudovlasých žen poprvé pustila Choirgirl Hotel od Tori Amos. Údivem mi vypadly oči, tedy samozřejmě i s ušima. Amos má klasické klavírní vzdělání, klavír využívá jako svůj hlavní nástroj a to i naživo. Její songy bývají obsahově velmi intenzivní, texty se věnují například tématům sexuality, náboženství i osobním tragédiím. Po celém světě se prodalo už víc než 12 milionů jejích desek. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z nejoblíbenějších hudebních interpretek mé nejoblíbenější hudební interpretky, můžu se akorát mlátit do hlavy, jak je možné, že jsem tuhle intenzivní a přitom křehkou hudbu plnou zajímavých obrazů objevila až nyní :)
.láska na první poslech: Liquid Diamonds [From The Choirgirl Hotel, 1996]


Candace Kucsulain @ Walls Of Jericho
TAGS: HARDCORE, METALCORE
Netuším, jaký je rozdíl mezi hardcore a metalcore, ale Walls Of Jericho jsou kapela z amerického Detroitu, která je řazena právě kamsi do této škatule. Jedná se o relativně tvrdou hudbu, kterou svým projevem koření potetovaná frontmanka Candace. V naprosté většině případů se jedná o téměř deathmetalový chropot, ale právě ve chvíli, kdy si myslíte, že už vás nic nepřekvapí (třeba při prvním poslechu alba With Devils Amongst Us All), narazíte třeba na kouzelnou píseň "No Saving Me," kde uslyšíte její přirozený hlas. V kontrastu se zbytkem (opravdu dobré) desky je to prostě dokonalé.
.láska na první poslech: No Saving Me [With Devils Amongst Us All, 2006]


Simone Simons @ Epica
TAGS: SYMPHONIC METAL
Směrem k oranžovější části spektra vlají vlasy zpěvačky holandského symphonic-metalového uskupení Epica. Vybavuju si, že jsem je kdysi "objevila" právě díky jedné podobně ohňovlasé kamarádce. Simone bohužel není přirozeně zrzavá, její původní barva vlasů je světle hnědá. V kombinaci s operním vokálem ale rozhodně vzniká výrazná "tvář" kapely. Zajímavostí je, že na koncertech je doprovází jejich vlastní pěvecký sbor a orchestr. Prozatím poslední (páté) řadové album Epicy pochází z roku 2009 a jmenuje se "Design Your Universe". Dovolím si však doporučit "Consign To Oblivion" (2005). Podle některých zdrojů bylo komponováno na základě filmové hudby - inspirací byli údajně skladatelé Hans Zimmer a Danny Elfman. A ty já mám také rád.
.láska na první poslech: The Last Crusade [Consign To Oblivion, 2006]

sobota 22. května 2010

Ubuntu Satanic Edition: opravdu temný linuxový desktop

Ať už se to 'skutečným pravověrným linuxářům, pracujícím pouze v textovém rozhraní' líbí nebo ne, Ubuntu je stále přístupnější a rozšířenější. Komunita kolem něj se během let rozrůstá a mění - výjimkou nejsou ani úplní nováčci, kteří se celí zvědaví do toho Linuxu zřítí po hlavě, aniž by tušili, že už se nedostanou ven. A to ještě nezkusili mocné Ubuntu SE.

Ubuntu neboli "Linux for human beings" je k dispozici v mnoha odnožích, často odlišných jen v otázce grafického rozhraní - po oficiálně podporovaných variantách Kubuntu, Xubuntu a Edubuntu tedy můžete narazit například na Fluxbuntu (obsahuje prostředí Fluxbox), Lubuntu (LXDE) nebo třeba Ubuntu Christian Edition. Tuto distribuci vytvořilo několik křesťanských nadšenců na základě tehdejšího aktuálního Ubuntu 7.04 Feisty Fawn. Obsahuje tematicky laděné wallpapery a specializovaný software pro studium bible. Ubuntu Sabily - Muslim Edition pak nabízí studium Koránu a programy pro přesné načasování vašich každodenních modliteb.

Po vydání křesťanské edice se ovšem z řad komunity zvedl odpor proti využití Ubuntu ve prospěch náboženské propagandy. Hlavně jako recese tehdy vznikla první verze Ubuntu SE - a ne, nejedná se o Second Edition, ale o Satanic Edition. Narozdíl od křesťanské a muslimské verze ovšem neobsahuje žádný specializovaný software, nic děsivějšího než polonahé ženské vnady, počítačově generované pekelné ohně a pentagramy tedy nečekejte. A pokud vás to pohoršuje, zavřete okno a utečte.

Ubuntu SE je operační systém, vytvořený na bázi Ubuntu 8.04 Hardy Heron. Obsahuje odlišná vzhledová témata a zvuky, v základě najdete dva vyladěné styly Inhuman (defaultní tmavá) a Recant (světlá). V praxi se jedná jen o několik málo rozšíření oproti klasice, takže si je můžete jednoduše nainstalovat do vašeho Ubuntu třeba pomocí apt-get. Satanizace vašeho desktopu je tak otázkou chvilky.




Jelikož tato distribuce vlastně v zásadě nic neobvyklého nepřináší, omezím se dále pouze na jednoduchý výčet plusových a mínusových bodů:

+ Tmavé téma je velmi pěkně sladěné, opravdu dobře se na to zvyká, zvláště, když sedíte u PC v noci. Narozdíl od běžného Ubuntu zde najdete světlá písmenka na tmavém pozadí, což oceníte například u spodní a horní lišty. V normálním Ubuntu (9.04) jsem nepřišla na to, jak defaultní černou barvu textu změnit, nepovedlo by se mi to, ani kdybych si ukousala nohu!

+ Hudba: Součástí instalačního .iso souboru je také free EP 'Music For The Damned', které po spuštění systému najdete na ploše. Obsahuje 7 temných a zlých deathmetalových tracků ve formátu .ogg, které si můžete pustit k instalaci či osahávání nového systému, aniž byste museli hned řešit chybějící pluginy pro přehrání mp3 (musím přiznat, že tahle vlastnost mě u Ubuntu štve. Člověk jednou zkusí Mint a hned je protivnej, co?).



+ Pekelné bonusy: Celý systém je (překvapivě) sladěný do pěkných pekelných barviček, součástí jsou také rudé ikonky u menu i ve spouštěných programech. Kromě široké nabídky wallpaperů, které se hezky hodí k prostředí, lze využít i efekt hořících oken a exkluzivní, lebkami osázený screensaver Eternal Damnation.

+ Podpora: na oficiálním webu http://ubuntusatanic.org je k dispozici nejen sbírka wallpaperů, ale také rozsáhlá nabídka tipů k instalaci, různé konfiguraci nebo vyladění (poměrně netradičního) tmavého tématu. K dispozici je také pomocný skript s názvem sataniconf :)



- Barevné bugy: Firefox si přebírá některé barvy z nastavení uživatelského prostředí (a dělají to i další programy, ale to tolik nevadí. Například takový temný Gedit, to je věc). Při použití tmavého tématu se tak můžete setkat s tmavě šedými okénky u webových formulářů či se světlounce šedým písmem na bílých tlačítkách Googlu. (Tento nedostatek lze podle http://ubuntusatanic.org řešit konfigurací CSS souboru, umístěného v adresáři vašeho firefoxího uživatelského profilu.)

- Aktivní prvky jsou bohužel velmi málo rozlišené od neaktivních. U tmavého i světlého tématu jsou aktivní okna a panely podbarvené tmavě červenou barvou, ale na tmavém pozadí to skoro není vidět. Ve Firefoxu jsem díky tomu často netušila, jaký panel chci zavřít. U světlého tématu Recant je to o dost lepší.



- Software: Live CD, stejně jako systém po instalaci, obsahují méně předinstalovaného SW než klasická distribuce Ubuntu. Kancelářskou sadu Open Office byste tu hledali marně, překvapit vás mohou také starší verze programů, svázaných s Ubuntu z roku 2008 (možná se mi to zdálo, ale Nautilus nějak neuměl taby). Samozřejmě, že to, co vám chybí, si můžete ihned doinstalovat a aktualizovat třeba přes Synaptic.

- Zdání ďábelskosti: Distro bohužel opravdu neobsahuje žádné ďábelské aplikace, narozdíl od křesťanské verze je 'evil feel' přítomen pouze na povrchu. Ano, je to jenom recese, temný ani okultní SW prostě nebude. Prostě se to 'jenom' a 'pouze' dá normálně používat. Což je v dnešní době spíš bonus :)

Verdikt: Prostě takové extra černé Ubuntu... a já mám černé věci rád!






úterý 29. prosince 2009

Top 10 nejzajímavějších alb roku 2009

Čas oprášit historii last.fm! Můj dnešní výběr představuje ty "nejzajímavější" desky, které jsem objevila v roce 2009; data jejich vydání jsou řazena mezi léta 2007-2009. Ne, že by v dřívějších letech nevycházelo množství kvalitní hudby, ale v tomto výběru jsem se chtěla zaměřit na zajímavé kousky ze současné metalové a progresivní scény. Znáte některé z nich?


1. Ihsahn - angL (2008)
tags: progressive metal, black metal, avantgarde
Tohohle pána fakt můžu. Multifunkční norský umělec Ihsahn (zpěvák, kytarista, basák, klávesista) se proslavil především působením v blackmetalové kapele Emperor. Jeho další zajímavé hudební projekty jsou například Peccatum, Thou Shalt Suffer nebo Hardingrock. Ihsahnova sólová tvorba se někdy ovšem mocně vzdaluje běžně chápané blackové škatulce - pohrává si s heavy metalem, rockem, elektronickými vlivy i klasikou. Toto druhé sólové album (první "The Adversary" vyšlo v roce 2006) je propracované a intenzivní. O to víc se těším na to třetí, ohlášené na rok 2010. Oblíbené kousky: Scarab, Elevator

2. Eluveitie - Slania (2008)
tags: folk metal, melodic death metal, pagan metal
Vzpomínám si, že toto CD udělalo mezi mnoha mými folk-metalovými přáteli skvělou paseku. Nebyl nikdo, kdo by to neznal. No a včera s tím za mnou přišla moje mladší sestra a tím se kruh uzavřel :-) Narozdíl od její další desky, touto mě Eluveitie na dlouhou dobu uchvátila. Energické kytary a silná atmosféra mě budily několik týdnů každé ráno po cestě do práce. Všem, komu je tento druh metalu blízký, bez váhání doporučuji. Je veliká škoda, že na další desce tahle kapela tak "vyměkla"... Oblíbené kousky: Grey Sublime Archon, Inis Mona

3. Dethklok - The Dethalbum II (2009)
tags: melodic death metal, metal for fish :-)
Prakticky náhodou jsem na webu iserialy.sk jednoho dne objevila brutální animovaný seriál Metalocalypse. A díky němu jsem objevila také fiktivní kapelu Dethklok, kolem níž se celý seriál točí. Aneb "konečně metal pro ryby!" První CD s hudbou ze seriálu vyšlo krátce poté, co tato televizní šílenost plná sarkasmu a krvavých končetin oslavila v USA první úspěchy. Osobně mám však raději CD s pořadovým číslem dva, neb mi přijde o něco propracovanější. Dethklok hrají melodický death severského typu a hudba to není jen vtipná, ale i dobře poslouchatelná. Oblíbené kousky: Black Fire Upon Us, The Water God, Awaken

4. Amesoeurs - Amesoeurs (2009)
tags: black metal, post punk, shoegaze
Dnes již neexistující kapela Amesoeurs se stala na metalové scéně populární již díky svému EP Ruines Humaines (2006). Introspektivní směsice black metalu a post-punku podle kapely "odráží temnou stránku industriální éry a moderní civilizace". Stavebním kamenem alba je černočerný rock a kytarový řev je pouze naznačen, aby čas od času rozvířil klidnou melodickou hladinu. Atmosféra alba je temná, ale zasněná a obsahuje zajímavou retro příchuť. Jemným vokálem ji doplňuje zpěvačka Audrey Sylvain. Více... Oblíbené kousky: Amesoeurs, Recruillement

5. Rotting Christ - Theogonia (2007)
tags: black metal
Rotting Christ působí na metalové scéně už opravdu nechutně dlouho, vznikli totiž ve stejném roce, jako jsem se narodila. Objevila jsem je však až letos na popud kolegy z práce, který mi pustil ochutnávku z youtube. Vezla jsem se v tom opět několik týdnů v kuse a neposlouchala jsem nic jiného. Tato řecká kapela je poněkud temnějšího ražení, obsahuje mrtvoly i temný chropot, takže nečekejte žádný současný gay-metal s růžovou kraječkou. Je to hudba černá, agresivní, nápaditá a melodická. Pokud se vám zalíbí, rozhodně doporučuji vyzkoušet i starší alba, například Sanctus Diavolos (2004), Genesis (2002) nebo A Dead Poem (1997). Oblíbené kousky: Helios Hyperion, Keravnos Kivernitos, Threnody

6. Heaven Shall Burn - Iconoclast (2008)
tags: metalcore, hardcore
Tento řev z Německa pochází sice z trochu jiné hudební škatule, než bychom mohli my, teeemní fanoušci Opeth, Moonspell atd., očekávat, ovšem občas to chce trochu hardcoru, nebo co to je. Svou atmosférou mi Iconoclast brutálně sedí do mlhavých večerů, kdy přemítám nad smrtelností lidstva a třetí světovou válkou. Je to takový soundtrack k moderní apokalypse. Těžko se to vysvětluje, ale někteří metaloví posluchači by tomu asi rozuměli. Už teď jsme totiž mrtví. Oblíbené kousky: A Dying Ember, Awoken

7. Aquilon - Immobile (2008)
tags: death metal, progressive metal
Francouzské metalové uskupení Aquilon existuje již devět let, nicméně na Last.fm jej dosud zná jen pár set lidí a to je škoda. Pokud se nebojíte temné atmosféry a nemáte nic proti textům ve francouzštině, poslední deska této zajímavé kapely vás může lapit a nepustit. Jako všemu otevřený, v metalu se rýpající a všechny progresivní směry zkoumající posluchač jsem neodolala. Jako mnohé další druhy mé oblíbené hudby je i tato brutální a zároveň něžná a okořeněná elektronickými prvky. Bonusem je záhrobní chropot. Oblíbené kousky: 00, Affliction, Immobile

8. Amorphis - Skyforger (2009)
tags: progressive metal, hard rock
Severští metaloví harcovníci už vystřídali mnoho tematických škatulí, do nichž je lze zařadit. Od death metalových kořenů přes doom metalové větve až po dnešní progressive ovoce, které nám vypálili v podobě aktuální řadovky "Skyforger". Je to deska něžná a zasněná, ale stejně jako strom na jejím obalu i ona skrývá v nitru žár a dynamiku. Neznám moc alb, která by vyzařovala naději a optimismus, ale tohle je rozhodně jedno z nich. Objeveno před několika týdny a stále ho poslouchám :-) Oblíbené kousky: Majestic Beast, Silver Bride, Sky Is Mine

9. Obscura - Cosmogenesis
tags: technical death metal, progressive metal
Obscura je zřejmě jednou z nejtvrdších kapel, co mě kdy zaujaly. Zároveň však obsahuje i prvky jazzu a blacku v šíleném koktejlu progresivního blázna. Jako první vás zaujme výrazná melodická baskytara, která hraje prim ve většině skladeb - a někdy skoro žije vlastním životem. Na svědomí ji má Jeroen Paul Thesseling (ex-Pestilence). A je to mazec. Album působí kompaktně, je těžké vytáhnout jednu nebo dvě skladby z komplikovaného příběhu plného nápadů. Velmi různorodé a poutavé, milovníkům progressive žánrů doporučuji. Oblíbené kousky: Centric Flow, Noospheres, Incarnated

10. Riverside - Anno Domini High Definition
tags: progressive rock
Riverside jsem objevila vcelku nedávno díky jednomu člověku z last.fm a rozhodně jde o jeden z největších objevů poslední doby :-) Tato polská progresivní kapela si mě získala nejen ohromnou atmosférou, která prýští z jejich nahrávek, ale zároveň i dobře čitelnou temnotou, která člověku nedovolí zapomenout, že není na žádném chladném hradě plném netopýrů a zhaslých svíček, ale že sedí v bytě uprostřed civilizace a zítra prostě jde do práce a hotovo. Hutná realita, řekla bych. ADHD je ale zároveň albem plným retro odlesků - ať už jde o kytary, klavír nebo úžasné varhany. Pět skladeb vás zasytilo a ještě si chcete dát dezert? Dejte si to znovu celé dokola. Oblíbené kousky: Hybrid Times, Egoist Hedonist