. kabelčička 2.0

Třistapadesát věcí - reloaded!

Nápad vyštrachal @skyluke.

.7 věcí, co fakt strašně potřebuju k narozeninám

Původně jsem tento seznam ohromně důležitých periferií chtěla uveřejnit ještě před Vánocemi, ale nakonec to skoro nestíhám ani k vlastním narozeninám. No, aspoň se mocně namotivuji na následující rok. Seznam vtipných dárků je lepší než seznam předsevzetí, který už dopředu plnit nehodlám. A taky budete vědět, co mi koupit, abyste mi udělali radost, heh.

1. třpytivý růžový šroubovák
"To nejlepší pro něžné ajťačky". Ač mně módní trendy jako růžová klávesnice (s "Oh, Shit!" místo klávesy pro mazání) a monitor ve tvaru Hell(o) Kitty nikdy nepřirostly k srdci, sada drobných růžových šroubováků si mě získala. Jediný přešlap udělali designéři s chlupatými dekoracemi, určitě v nich bydlí mrcha statická elektřina. Více bych ocenila šroubovák s třpytkami či naplněný vodou s plovoucími delfínky a poníky.


2. ajtý náhrdelník
Náušnice s Ctrl, Alt nebo Del už má dneska každý. Při troše štěstí ale můžete sehnat i náhrdelník vyřezaný z kousku základní desky. Na Fleru jsem narazila na velmi zajímavého prodejce s nickem Skynet - v nabídce má spoustu zábavných šperků od počítačových komponent až po romantické starobylé brože, ozdobené nefunkčními hodinovými strojky. Jeden by se uslintal, vážně.

3. trička z UAX s kurzorem
Náušnice nemám kde nosit, neboť nemám v uších dírky, ale pozitivní vztah k výpočetní technice lze předvést třeba pomocí úchylného trička. Tučňáka jste už viděli, no a tyhle věci se mi zalíbily v UAX.

4. nový disk
O zakoupení této důležité součástky uvažuju už delší dobu, jen to bylo prozatím odsunuto do pozadí. Vyřízení tohoto požadavku je pro mě spíš nutností než předsevzetím. Zvažuju například Western Digital Caviar 1TB (Green, Blue, Black). Any ideas?


5. neocube
Neocube je vtipná hračička, kterou jsem poprvé viděla u ohlada (foto). Jedná se o soustavu magnetů ve tvaru kuliček, které můžete různě přeskupovat a vytvářet tak zajímavé konstrukce. Zatím jsem ale nepřišla na to, jestli silné magnety nemají negativní vliv na výpočetní techniku. Na internetech se všude diskutuje jen o tragických případech, kdy to lidé polkli. Nuda.


6. věci s nápisem evanescence
Někteří lidé, co mě znají, ví, že to je nevyléčitelné. Radost mi uděláte prakticky čímkoli, co má na sobě "Evanescence". Zrovna nedávno jsem oňuchávala official merchandise.

7. šperky, korálky, doplňky
Nejlepší jsou pochopitelně divné věci, které bych si sama nikdy nekoupila (od korálků a broží po placky s nápisem), ale s radostí uvítám i korálky a materiály, ze kterých si teprve můžu něco vyrobit. Pochopitelně, ze všeho nejlepší jsou překvapení, která bych vůbec nečekala. Takže pokud mi chcete něco skvělého věnovat, neváhejte a někde si mě odchytněte, narozeniny mám ve středu ;)

.ženy v ICT: důležité téma či genderový nesmysl?

Nedávno se mi do ruky dostal zajímavý videozáznam z přednášky Mgr. Markéty Kristové na téma Ženy v ICT, která proběhla 14.10. na FF MU v Brně.

Přístup k videu z přednášky i druhé části s dotazy návštěvníků mi poskytla evisek_net, které tímto děkuji. Včera jsem to oboje celé shlédla a před očima mi vyskákalo několik otazníků. Pojďme se zamyslet nad tím, proč.

Téma "nedostatku žen v informačních a komunikačních technologiích" může být podle slov Mgr. Kristové vnímáno jako společenský problém, ale stejně tak i jako feministický pseudoproblém (nebo, slovy několika kolemjdoucích, genderová hovadina či vtírající se nesmysl). Zajímavé přitom je, že když se svých pánských ajtý kolegů a přátel optáte, zda by ve svém okolí uvítali více IT žen, linuxaček a podobných stvoření, reakce jsou velmi pozitivní. Domnívám se tedy, že nejde pouze o pohlaví. Rozhoduje také inteligence, bystrost a co nejnižší procento "slepičího" chování. Což pochopitelně v přednášce nepadlo, ale je dobré si to uvědomit.

"Ing. Josef Vrba řekl: 'Talenty nemohou být nikdy na škodu a již z tohoto důvodu, aby se vždy mohly uplatnit, je třeba potírat starou zaujatost proti studiu žen na technikách.' To říkal v roce 1913. Já myslím, že jsme se za těch sto let moc neposunuli."

Přednášející bohužel ze začátku trochu tápala, což na člověka, který vidí jen prvních deset minut, nepůsobí nejlépe. Přišla mi poněkud nervózní, i když měla k tématu zjevně co říct, párkrát si ve svých výrocích nic netuše odporovala, ale na konci se jí v divácích povedlo vyvolat i smích. Po stránce formy to chtělo trochu vypilovat, ale já budu stejně tvrdit, že forma prostě nikdy NEMÁ vítězit nad obsahem. Ne, že bych tedy se všemi jejími poznámkami a teoriemi souhlasila, ale některé myšlenky až podivuhodně přesně odrážely moje zkušenosti z reality.

"Nejde o to, abychom setřeli rozdíly mezi pohlavími, jde o to si uvědomit, že muži a ženy jsou navzájem komplementární."

Nejsem žádná 'feministka', ale někteří z těch, kdo čtou moje články, ví, že mám ke 'genderovým' tématům určitý zaujatý postoj. Jsou věci, o kterých se nemluví a mělo by. Ženy v téhle zemi mají problémy se sebeprosazením a uznáním, zatímco ze strany pánů je existence celé téhle tematiky obvykle šmahem zamítnuta. O to víc obdivuji pozitivní postoje těch několika mužských 'hrdinů', z jejichž strany se mi dostalo podpory a tolerance.

Pro lidi, kterým jsou tyhle myšlenky vnitřně proti srsti, bude zřejmě nemožné dokoukat to video až do konce. Jiní se tomu zasmějí. Já místo snah o hodnocení přednášky pouze vypíchnu několik citátů, které mě zaujaly. Nemusíte se mnou souhlasit. A třeba můžete.



• "V průzkumu jsem zjistila, že třetina ajtý žen měla tatínka, který pracoval také v oboru informačních technologií."
Ha! Takže de facto neexistuji :) Nikoho příbuzného, kdo by pracoval v ICT, nemám, i když se v historii naší rodiny nějaké ty pájky, tišťáky, tranzistory a děrné štítky vždycky vyskytovaly. Spíš jde asi o přístup k výchově - dítě se díky ní nebojí konstruovat a zkoušet nové věci, i ty, které 'holčičky nedělají'.

• "Dívky, nebojte se! IT není jen pro kluky s brýlemi."
Myslím si, že k ajtý klukům se musí přistupovat citlivě. Vůbec nejde o brýle, beďary nebo plyšové tučňáky. Jen o vnímavost. Ajtý lidé bývají velmi inteligentní a kreativní, jen někdy mohou mít trochu rezervy ve vztahových a sociálních oblastech. Ale nad formou vždycky převáží obsah. Neřešte, že jsou "trošku divní", jednou z nich můžou být vaši nejlepší přátelé.

• "Dívky jsou aktivnější v humanitních předmětech, kluci zase v exaktních."
Hm. Jsou. A? Na základce jsem těžce plavala v matematice, ale geometrie mě bavila. Verbální a prostorové dovednosti mám na vysoké úrovni. Práce s logickým unixovým systémem nevyžaduje jedničky z trojčlenky. Jo, kdybych chtěla něco studovat, tak mě s tímhle kádrovým profilem asi pošlou do háje, to si uvědomuju...

• "Neschopnost žen pracovat s technikou je vrozená."
Sákryš, já si nemyslím, že tohle může být vrozené. Vrozené může být onemocnění nebo vloha, kterou můžeme cvičením proměnit v talent. Tyhle všelijaké negativní sklony, pochyby a návyky spíš vznikají výchovou a deformacemi v dětství. Anebo ne?

• "Ženy se vyznačují vyšší komunikativností, lepší analýzou potřeb klientů a snahou se do jejich situace vžít."
Samozřejmě. Ale všeho s mírou. Moje jediná zkušenost s ryze ženským blond kolektivem byla děsivá. Byly to, pardon, slepice s nehtíčkama a fotkama štěňátek na ploše... Analýza, komunikace, empatie a logika, ano, ano! Ale prosím vás, buďte inteligentní a silné a neshazujte se. A nechovejte se jako mrchy.

• "Tahle osvěta by se měla dělat na základce, u vysokoškoláků už je pozdě."
Nemyslím si, že je někdy pozdě na osvětu. Tedy, popravdě si ani nemyslím, že vaše práce musí nutně souviset s vaší školou, i když by to asi bylo hezké.

• "Má každý možnost dělat to, na co má talent?"
Ne. Resp. v duchu předchozí věty - pokud máte tu smůlu, že vystudujete obor, který vás sice hrozně baví, ale nemáte možnost se v něm reálně uplatnit, musíte v sobě prostě najít nějaký jiný talent a ten rozvinout. Jsem poněkud cynická, protože tohle se stalo mně a připadám si kvůli tomu někdy taková nedokončená. Ale mám ráda i svůj "ajtý talent". I ty všechny další, kterými se nedá vydělávat.

• "Mně jako ženskou si ale na spravení počítače nikdo neobjedná."
Tohle prostě JE problém. Kromě vzdělaných, tolerantních, otevřených chlapů totiž existují i šovinistická hovada. Je jedno, jestli se jedná o obchodní vztahy, opravu počítače nebo nějaké poradenství. Jsou pánové, kterým prostě jde jenom o to, aby ženskou zdeptali. FAIL.

• "V době, kdy si kluci začnou hrát s PC, se holky začínají zabývat tím, jak vypadají. Tehdy totiž pochopí, že muži jsou ceněni podle výkonu, zatímco ženy podle vzhledu."
True. Ale znovu: Vážně si myslíte, milí čtenáři, že je v pořádku, jak je nám to automaticky podsouváno? Ne? A co s tím budeme dělat?

• "Když do týmu přijde ženská, chlapi sice začnou být výkonnější, ale na jiné úrovni, než v práci..."
NE. V tomhle jsem divná, ale myslím si, že sexuální vztahy, vznikající na pracovišti, jsou z 99% zlo. Když jako ženská přijdu do nového týmu, nejdu tam proto, abych vyjížděla po lidech, ale proto, abych s nimi na něčem pracovala. Asi to někomu přijde hrozně nesexy. Ale nechodíme do práce proto, abychom byli sexy, sakra. Jakou bych asi měla pro kolegy hodnotu poté, co bych je všechny ojela, a jak by asi utrpěly naše přátelské vztahy? Proč tohle tolika lidem nedochází?

• "Existují super femininní a méně femininní ženy. Ne v otázce vzhledu, ale myšlení."
Ano. Je to všechno ovlivněno způsobem myšlení. Existují ženy výjimečné tím, jaké jsou a jak přemýšlejí a ty zanechají na svém okolí mnohem hlubší otisk, než naivní a nesoběstačná stvoření bez špetky individuality. Neurazte se, dámy, pokud prostě jste růžové a romantické. Jen buďte své.

• "Ono vlastně ani nejde o to, jestli je to muž nebo žena. Jde o osobnost."
Jo. Tady se už jen podepíšu, není co dodat.



Související odkazy:
inhd.cz - zveřejněný videozáznam z přednášky "Ženy v ICT"
ZkusIT.cz - web, který se snaží motivovat ženy k práci v IT oborech

.šestnáct důležitostí na stole skutečné ženy

Tak, máme tu další prudce elegantní řetězovku. Syslinka včera napsala, že "pokud chce muž poznat ženu a zjistit, jakou má povahu, má se jí podívat do kabelky."

Seznam věcí v kabelce skutečné ženy jsem už před časem sepsala. Mnoho z vás se nechalo inspirovat a pochlubili se také svými taškami a batohy. A jak je to s tou povahou? Nenapadá mě k tomu nic jiného než sousloví "chaotický magor". Co byste byli vy?

Zajímavé jsou rovněž předměty, které máte na svém pracovním stole. Dovolila jsem si zkombinovat zajímavosti ze stolu doma a stolu v práci. Sysla ten svůj i statečně vyfotila - to fakt dělat nebudu, protože by mi utekli všichni čtenáři :D


Co tedy průběžně najdete na mých stolech?

1. čokoláda - vždycky je na stole aspoň nějaká. Pokud není, nepropadejte panice, zřejmě je ve skříňce. Podobně se mě drží také kafe a čaj
   
2. patlátko na pusu - jak už jsem uváděla, tohle je závislost a já bez toho nemůžu nikam jít
3. usb nesmysly: flashka s fotkama, flashka s linuxovým OS, foťák, mp3 přehrávač, USB redukce... to se okolo mě povaluje různě bez ohledu na to, jestli mám vůbec k dispozici nějaká USB
   
4. pilník - Sysla má podložku ve tvaru srdce, aby bylo poznat, že je to stůl ženy. Hm. Já mám doma vedle šroubováku pilník...
   
5. pokreslené papíry - vznikají nejlépe náhodně. Ano, maluju hodně, ráda, divně
6. kyblík s tužkama - aktuální úchylkou v tomhle oboru je zářivě fialová propiska, kterou píšu skoro všechno. Fial!
   
7. nalepovací papírky a různé pokažené vizitky, na které si píšu poznámky. Posledním úlovkem je štos kolegových vizitek, kde má mail bez koncovky .cz :)
   
8. hrníček - doma piju z evanescence, v práci mám nejradši ten s logem Windows 98
   
9. sprej do krku - je to hnus, ale pomáhá
10. prášek na hlavu - jak se říká té nemoci se sklem? hypochondr? alzhajmr?
11. přibližně čtyři talíře, dvě sklínky, nůž a šest lžiček (ale odejít je samovolně nenechám, zabíjím to vždycky při odchodu z místnosti)
    
12. korálky, drátky, kleštičky - to se vyskytuje hlavně doma, ale už jsem si to jednou odložila i v práci. ty nechápavé pohledy! ach.
    
13. papírové kapesníky - to se vyskytuje všude. ve skutečnosti náhodně generuji hromady kapesníků
    
14. spam - sudoku, časopisy, knížky, katalogy s kosmetikou a nesmyslama
15. různé kousky počítačů - teď mi tu leží rámeček na disk a RAM paměti! a pět metrů UTP. a v práci jsem měla jednu chvíli dvě myši. eee... to bude časová díra
    
16. chilli omáčka :)

Kdo těch věcí dokáže napsat 32, aniž by si ublížil, má můj obdiv :)

.jsme tady, protože nás to baví

Je nová doba. Holky ke klávesnicím prostě patří. Mnohým to připadá divné, skoro jako když bylo v roce 1920 uznáno ženám volební právo. Jsou ale všude kolem, nosí trička s nápisem UTFG a tím, že jim vytáhnete myš z USB, je prostě nedostanete.

"Mají např. geek-girls mít nějaké preference ohledně využívání počítačové techniky?" zeptal se před pár lety xChaos v zajímavém článku na tečkacz.cz. Domnívá se, že narozdíl od mužů, kteří ovládnutím nové technologie demonstrují samčí dominanci, ženy pracují s Linuxem z důvodu nutnosti - buď v zaměstnání, nebo proto, že jim ho nainstaloval a udržuje partner. Že tam údajně prostě chybí to "nadšení pro věc".


Jistě, nevědomost je dána pochopitelně tím, že "geek girls" jsou ještě pořád neprozkoumaný prvek, vyskytující se ve stopovém množství. A ano, jisté části žen to fakt jedno bude. Ale! Nadšení pro věc tam rozhodně je, musí být! Ujetá linuxová žena, která je vnitřně smířena s tím, že je ujetou linuxovou ženou, nedělá věci proto, aby vykazovala nějakou soutěživost, ale proto, že ji prostě uspokojuje vyhledávání a chápání nových věcí. Pocit, že vám informace protékají hlavou, že vytváříte, konstruujete, šrotujete. To fascinuje mě. A nemusí být jen linuxová. Může být i humanitně vzdělaná. Může pařit RPG. Ano, každý je jiný - a každá je jiná - a to nadšení tam prostě je. Nemá cenu dělat věci napůl.

Zajímá vás článek se vztahem k počítačům, když ho napíše žena? Patří ženy do oborů spojených s počítači, sítěmi, technikou a komunikacemi? Věříte, že geek holky existují a že umí i něco víc, než jen klikat na Twitteru? Přijdou vám divné, nebo naopak přitažlivé? A je něco, na co byste se chtěli některé zeptat?

.geek girls = holky technomolky

Okurková sezóna je za dveřmi. Dnešním tématem číslo jedna byl nepochybně článek z Lidových novin, poukazující na zajímavý fenomén: ženy, které zajímají počítače neboli tzv. geek girls.

Podle škarohlídů stačí umět Word a být na Twitteru. Pak jsou tu ti, kteří existenci něčeho jako "geek girl" úplně popírají, protože to je přece blbost a rozpravami o tom jen krmíme trolly, že. Během celé té diskuse se snad nikde neobjevil kladný názor. Kdoví proč.

Na všechna tahle genderová témata obvykle reaguji mírně podrážděně, protože i kdybychom měly těch Aniček v Linuxu a Peter v Googlu třeba padesát, stejně bude vrcholným obrazem "geek girl" jen ta růžová blondýnka Barbie s nojbukem a binárním kódem na tričku. Všem dámám na technických postech samozřejmě držím palce, ale stereotypy jsou hluboko zažrané a ještě mnoho let se budeme ve slabikářích setkávat s obrázky ženy u plotny a na hotline se známou větou "slečno, dejte mi radši kolegu, já mám totiž technický problém!" Fakt, že ty internety jsou čímdál více zavaleny klikacími a blikajícími hovadinkami ve stylu webu 2.0 s těma ajaxama a SEO, tomu taky moc nepomáhá. Větší přístupnost a lákavost pro "běžný lid" = více demence. (A to nemyslím jen failbook... ale ten bude asi nejhorší, ano.) Hledat v takovém davu chytrou ženu? Nemožné!


Zatímco k předsudkům v oblasti výběru povolání se může akční žena dneška postavit čelem a prostě je bořit, druhá potíž, na kterou jsem narazila, zas tak jednoduchá k překonání nebude. Muži prostě o chytré ženy nestojí. Samozřejmě, téměř všichni to popřou: ne, nejsme přece povrchní, ano, chceme, aby to kromě hezkého dekoltu disponovalo i schopností sestavit větu s čárkou uprostřed! Nechceme se za ni přece stydět před kamarády, že. Jakmile ale, milé ženy, vytáhnete nějaký otřepaný ajtý vtip či nedejbože budete některému kousku počítače příliš dobře rozumět, připravte se na zhrzenou ješitnost.

Je to logické, i když se proti tomu bude kdekdo ohrazovat. Chlapi nechtějí být zastiňováni inteligencí ženy. Žena má dobře vypadat, souložit, vařit, občas být vtipná a obdivně áchat, když chlap něco opraví. Do dalšího levelu, který vyžaduje oboustranný obdiv, úctu a ochotu vnímat, jsme v drtivé většině případů ještě nedospěli. Proto nás tolik štve fenomén geek girl: svým způsobem je to revoluce proti zaběhaným pravidlům.

Jistě, nepotkala jsem asi ty správně chytré chlapy a nejspíš budu určitě zapšklej cynik. Áááno. To, že jsem divný, sarkastický a beďarovatý typ, zajímám se o tisíc hovadin a chodím v tučňáčím tričku, už víte. Možná budu prototyp moderního nerda, tedy toho divného druhu. "Geek girls" je nový trend - sladké holky, co dnes nosí trička s nápisy a náušnice z tišťáků a dělají webdesign a copywriting. Kdoví, co ten pojem ale bude označovat za pár let? A dočkají se holky-technomolky někdy skutečného přijetí mužskou částí populace?


P.S. Po prostudování několika článků na toto téma mi hlava opět připomněla, že jsem kdysi chtěla pokračovat ve studiu na VŠ. Jsou na FIT VUT nějaké zajímavé kombinované formy studia? :)


Související odkazy:
Na matfyzu ti prsa nepomůžou - lidovky.cz
Zrcadlo, řekni mi, kdo je geekette nejgeekovatější? - petrkou.posterous.com
Co jsou to geek girls? A existují? - mikroblog.najja.net

.jak poznat ajtý ženu v přirozeném prostředí?

Milí čtenáři, ráda bych vám poděkovala za velmi zajímavé reakce na poslední články! Člověk se dozví i to co nechtěl, tedy hlavně to... Kromě jablka z Cupertina jste ovšem nakousli i další zajímavé téma současnosti: Jak se vlastně pozná takový ajťák? A nedejbože ajťačka? Ano, určité standardy nám nastavil známý seriál IT Crowd, ale nejsou dnešní nerdi zas o kousek dál?
Definice nerda, geeka, ajtý zla a dalších známých druhů se postupem času mění podle toho, jak si na tyto exotické formy života zvyká naše společnost. Před deseti lety byli průměrní nerdi mnohem nerdovatější, než rádoby IN nerdi dnešní doby, kterým ve světle nových zábavných seriálů nezbývá nic, než všechny své úchylky oprášit a pokusit se jim zasmát. Zkuste říct průměrnému uživateli do telefonu "Zkoušel jste ten router restartovat?". Ať už to můžete myslet jakkoli dobře, jsou lidé, kteří to pochopí jako provokaci (evidentně nepochopili ten seriál!) (nehledě na to, že restart routeru je někdy skutečně užitečná věc!). Dnes už se ani tak nesetkáte se sběrateli komiksů a postaviček, ale spíše narazíte na sběratele technologických hračiček, pekelných vtipů a zkušeností s milionem linuxových distribucí.

Na druhou stranu, jsou i široce rozšířené pověry, které se zakládají (nedejbože) i na pravdě. Počítačový nadšenec obvykle nemá přítelkyni; je totiž často nesmělý, poněkud společensky mimo anebo prostě přes tu horu drátů a kódů nemá na ženské čas (což je často maskování bodu č. 1). Samozřejmě, zase se jich tolik nezastávejme, někdy to prostě můžou být úplní magoři. Znám ale i takové, kteří už několik let žijí ve šťastném vztahu, takže nerd samotář už rozhodně není pravidlem.

Chcete-li si s nimi vážněji pohovořit v jejich kabely, terminály a servery zaplevelených norách, připravte se, že budete muset obsáhnout základní znalosti Červeného trpaslíka, mít tušení, co je BIOS a síťová karta a znát odpověď na základní otázku vesmíru, života a vůbec. Jste-li žena a něco od nich potřebujete, samozřejmě vám asi stačí vzít si krátkou sukýnku, ale osobně doporučuji radši tu předchozí větu.



Jak bychom tedy teoreticky mohli rozpoznat ajtý ženu?

1. Neztotožňuje "ty internety" s "modrým éčkem". Ačkoli jsem skutečnou ajtý ženu zatím neviděla, prý existují - a zcela jistě používají alternativní prohlížeče. Těmi mohou být nejznámější Opera a Firefox, ale klidně i Chrome, Chromium, Konqueror, Midori, Dillo, Lynx... Už přítomnost ikonky FF na ploše vaší idolky naznačuje, že existuje naděje! A to je teprve začátek.
2. Ví, že ty čudlíky na bedně počítače mají svou úlohu. Kromě "clicking, double clicking, sending e-mails, deleting e-mails" ví i o tamté krabici pod stolem, tuší, co do ní má napícháno za čudlíky, ví, kam tyto čudlíky dál vedou a v případě potřeby vám i poradí, k čemu je tam ta hranatá díra. Umí vyndat CD ze zavřené mechaniky, zformátovat disk a restartovat PC z příkazového řádku. Umí googlit, pokud něco nejde, jak má. Na vyšším levelu vám během 0.5 - 4 h nainstaluje operační systém (dle výběru ;)).
3. Vedle zrcátka a kartáče na vlasy má šroubovák. Dokáže vyndat z počítače např. HDD nebo DVD mechaniku a bez problému ji zapojit jinam. Počítač je totiž v podstatě celkem jednoduchá skládačka. Vytrhávat ze základní desky procesory a paměti budeme ale až v nejvyšším levelu, to nezvládne každý :) Ajtý žena také podle mých poznámek z praxe většinou zašroubovává skříň jen na dva šroubky, stejně jako ajtý muž. Ví totiž, že tam za chvíli poleze zas.
4. Má excentrické záliby. Stejně jako existují nerdi mužského pohlaví, kteří sbírají komiksy, hračky z kindrvajec nebo mají všechny horizontální plochy v bytě zaskládané postavičkami z Warhammeru, má i nerdí žena své úchylky. Na internetu zpravidla nenakupuje kabelky, ale staré knížky a kousky počítačů. Spíš než v obchodním centru při honbě za slevami ji potkáte na srazu zkrvavených zombíků nebo lidí s dřevěnými meči. Přátelé ji obvykle láskyplně nazývají úchylem. Zřejmě nemá takovou fixaci na elektronické hračky, jako mužští kolegové, ale počítače, nojbuky a foťáky ji fascinují. Někdy má svůj blog, v lepších případech i vlastní web, v nejlepších vlastní doménu :)
5. Je přirozeně zvídavá. Skoro jako invalida Karásek. Čte RSSka stopadesáti zajímavých blogů, sleduje všechny novinky týkající se jejích oblíbených aplikací a zpravidla ví, že nejen Windows živ je člověk. Je zaregistrovaná na kdejaké onlajnové chujovině včetně Gmailu, Last.fm a Wikipedie, ale jelikož má času málo, dost si vybírá, o čem bude dnes spamovat. Pamatuje si doby, kdy byla na výsluní diskusní fóra, takže blejskavým facebookovým AJAXem ji neoslníte, ať ho leštíte sebevíc. Pokud vám během vteřiny vyklopí názvy šesti linuxových distribucí, kupte jí k vánocům plyšového tučňáka.
6. Stejně jako ajtý muži, i ajtý ženy bývají někdy poněkud nesmělé, ale vzhledem k tomu, že soudobá společnost považuje ženu stále za ten pasivní až neschopný článek, který je "prostě sbalen", asi stačí krátká sukně, tričko s RTFM a děsná bezmoc s nastavením toho rojtru (nebo tak nějak... jak by mohla třeba právě vás sbalit žena s použitím rojtru? ne? tak nojbuku?). Pokud jste však cynická kreatura, která by si radši ručky ukousala, než házet po chlapcích (ženách) bezmocné či lascivní pohledy, litujeme - ale asi se o vás druhá pohlaví nepoperou... Rozhodně však pomůže koupit si další počítač a pak všem tvrdit, že přes tu horu drátů a kódů nemáte na chlapy/ženské čas.

.třistapadesát věcí v kabelce skutečné ženy

Existují ženy, které nosí v kabelce pouze mobil a růžový lak na nehty. A pak ty, co na vás uprostřed diskuse vytáhnou kleště, plyšovou krysu, pětisetstránkovou sci-fi bichli, středně velký neopracovaný minerál, USB/PS2 redukci, úhloměr či pravítko. Abych vás na podobné situace připravila, rozhodla jsem se sepsat následující seznam věcí, které bych na vás mohla příště vytáhnout já:

• vějíř (vzpomínka na horké časy)
• cihlafón, peníze, doklady (nudný úvod, leč vtipná fotka na občance. vypadám tam jako blázen. heč!)
• patlátko na rty (bez toho nejsem schopná nikam jít)
• gumičky a další nesmysle pro zkrocení hromady vlasů (aby mi nepadaly do klávesnice)
• sešit na převratné myšlenky (nebo na čmárání. tedy většinou na to čmárání)
• klíče (a na nich visí 8 GB paměť, kde mám ještě pořád Ubuntu SE.. no, už nám to začíná!)
• kartáč na vlasy (a na něm visí vlas. fail. :P)
• hromadu tužek, propisek a barevných pisátek (fakt nevím, proč mi nestačí jedna)
• žvýkačky (narozdíl od gumiček do vlasů nevkládat! prosím pěkně.)
• nějaké kamení (tahám s sebou například asi šesticentimetrový kus křišťálu, neboť mě uklidňuje a mám ho rád)
• baterie (například náhradní do foťáku; foťák z tašky vyndáte, páč je veliký a baterie tam prostě zapomenete. chm.)
• usb kabel, nabíječku, kus drátu atakdále (špagát může ukazovat na vaši zálibu ve věcech počítačových, zatímco měděný drát na zájem o výrobu šperků - v takovém případě s sebou, doufám, nosíte i kleště!)
• aspoň patnáct různě načatých balíčků papírových kapesníků (omg!)
• Ibumax, Nalgesin, Orofar či jiné drogy (ne, neberte drogy. nikdy. nikomu.)
  
• knihu - stejně jako Ňuchodlafa velmi čtu, kupuji knihy v knihkupectvích i antikvariátu a též k nim ňuchám!
• zrcátko, pilník a různá matlátka na obličej (i když jsem si na něj už hrozně dlouho nic nematlala, zas to někdy zkusím)
• nůžky :) ale jen takový malinký, fakt!
  
• lepicí pásku (wtf? to bude asi tak nějak jako s těma baterkama... prostě tam od někdy zůstala :))
• hluchátka a krabičku na hudbu (je jí tam 4 GB, ale stejně mi to poslední dobou nestačí)
• nějaké jídlo (to se vždycky hodí)
• černou díru (podle jednoho kolegy to je něco, co určitě obsahuje každá dámská kabelka. tedy, neviděla jsem ji tam, ale ne vše, co nevidíme, skutečně neexistuje! a taky je černá, že. takže kdybyste mi chtěli tajně hrabat v tašce, počítejte s tím, že vás nejspíš něco chytí za ruku a vtáhne dovnitř. gl hf!)

.když nevíte, co by

Asi to taky znáte. Venku je hnusně, doma je nuda. Celou dobu jste se těšili, až budete mít volno, ale nakonec nevíte, kam se vrtnout. Všem tvrdíte, že na nic nemáte čas, ale do hospody ani nikam mezi lidi se vám nechce a vlastně se do té práce skoro těšíte. Pro podobné situace se hodí soupis následujících hot tipů, abyste se nemuseli obracet k riskantnímu když nevíte, co by, vyzkoušejte drogy.

.horká vana
Hot tip číslo jedna. Vhodný zvláště do hnusného počasí, kdy je vám vnitřně i zvnějšku zima a cokoli "hot" je tedy namístě. Člověk hezky vypne, nalije si na sebe něco voňavého, co udělá pěnu a ještě se mu po tom dobře spí. Pěkně se k tomu hodí i další volitelné prvky, jako je dobrá knížka nebo kakajíčko. Ale nesmí vám spadnout do vany. I když je to stále lepší, než kdyby vám tam spadl fén.

.tvořivý záchvat
Poslední dobou to nemívám tak často, ale když už, tak pořádně. Pokud je ale aspoň trochu správná nálada, lze využít zpočátku otravný nudný den k výrobě šperku nebo dárku, kreslení či psaní strhujícího literárního díla (románu, povídky nebo aspoň blábolu na váš emoblog). Texty pochybného charakteru generuji v posledních letech skoro neustále, takže jako "hodnotnou" tvorbu vnímám spíš ty kresby a šperky. A občas se přihodí také nějaký ten webdresink :)

.literatůra
Čtete rádi? Tak to máte určitě u postele komín literatury, kterou jste dočetli - nebo plánujete dočíst. S klesajícím množstvím času se komín zvyšuje. Pak je řešením číst třeba cestou do práce, pokud tedy neřídíte nebo nejezdíte v emhádé jen v době, kdy je plné ožral či důchodců. Ne vždy je ovšem nálada číst, takže ve výsledku akorát taháte knihu v tašce a degenerují vám ramenní svaly. Proti nudě a otrávenosti je ale knížka ideál, číst něco dobrého pomůže snad vždycky.

.vtipný seriál
Ne vždycky je čas a chuť koukat na dlouhý film. Ale půlhodinová epizoda seriálu je tak akorát na to, abyste se u toho najedli a když je to zajímavé a vtipné, tak vám to spraví náladu a třeba se i zasmějete. No jestli tohle není výhodné, tak už nevím co, kurňa. Tipy: The Big Bang Theory, How I Met Your Mother, Scrubs, Xena, Star Trek, Red Dwarf, Black Books...




.věci, které odkládáme
Myslím, že se to jmenuje prokrastinace. Jsou věci, které "bychom měli" udělat, ať už z vlastního přesvědčení nebo proto, že nám to bylo někým nařízeno, ale z nějakého důvodu se jim vyhýbáme. Třeba proto, že jsou velké, složité, časově náročné, moc komplikované nebo se jich normálně bojíme, protože jsme obavami zmítaní chcípáci. Takhle třeba už měsíc chodím kolem jednoho dlouhatánského překladu. Ale jsou i lidi, co takhle chodí třeba kolem nádobí :(

.pasivní a aktivní hudba
Hudba je jedna z nejohromnějších ohromností, které byly kdy vynalezeny. Správná hudba vás nakopne ke správné činnosti, u něčeho se dobře píše, u něčeho jiného se zase dobře kóduje :) Někdy mám též záchvaty hudebně-kreativní, což znamená, že opráším v koutě stojící nástroj, naposledy včera k ránu. Hudba na klávesový nesmysl je fajn, někdy bych chtěla umět ovládat i nějaký ten strunný, leč zatím neumím. Tvorba hudby, ale stejně tak i její poslech jsou skvělými ventily pro emoce. Nic "nejlepčího" ale nedoporučím, protože toho poslouchám hrozně moc a miluju desítky různých žánrů. Vždy záleží na náladě.

.beauty day
Narozdíl od horké vany má úlohu nikoli relaxační, ale mocně zkrášlovací. V každém Cosmopolitanu a Bravo Grilu se dočtete, že je to potřeba, abyste získali dobrý pocit a důvěru ve svou schopnost ulovit školního idola! Ne že by autorka tohoto blogu lovila školní idoly, ale vřele doporučuje věnovat jednou za čas hodinku např. péči o vlasy, mazání se různými voňavými nesmysly atd. Beauty day není procedurou striktně dámskou - znám chlapce, který před rande stráví hodinu v koupelně a poté vypadá skoro stejně. Jen strašlivě voní a vůbec mu nesmíte sahat na vlasy. Takže tak.

.ty všelijaké linuxy
Nechápali jste u předchozího odstavce, proč nechci školního idola? Protože takoví chlapci jsou obvykle úplně vymaštění a stejně by ani nevěděli, co jsou to ty linuxy (ježiš :) to už je skoro jak "ty internety" :)) Na disku mám asi desítku různých .iso live distribucí, třeba ten doporučovaný Sabayon a Zenwalk, takže až budu zas nadávat, že se mi vůbec nic nechce, můžu si nějakou pustit a napsat o tom zase článek. Zabere to tak hodinku, osahávání neznámého systému je zábavné a na konci si to třeba i někdo přečte, viz odstavec Literatůra.

.úklid starého spamu
Binec a staré věci nás vysávají podobně jako rozdělané a nedokončené projekty. Jsou to prostě černé díry, které se válí po podlaze a kradou energii. Mimo to, extrémy typu hromada ponožek a vlasů jsou prostě hnus. Na druhou stranu, zase nechci nikoho nabádat k tomu, aby to přeháněl. Tím, že si budete každé dvě hodiny freneticky pucovat monitor, aby na něm nebyla ani ťučka, se nezbavíte ani spamu, ani blbé nálady. Spíš si zaděláte na obsesivně-kompulzivní poruchu, takže pokud k tomu máte sklony, tento odstavec ignorujte a jděte si pro dobrou knihu :)

Krásné ženy s ošklivými nojbuky

Ženy jsou podivná stvoření. Když už kupují novou flashku, musí jim ladit k laku na nehty a při výběru notebooku poráží cenu a výkon zásadně vzhled a design. Co, nějaké funkce? Ále, koho to zajímá, hlavně ať to má trendy barvičku, aby mě spolužačky nepomluvily.

Já nevím, jestli jsem vytočená nebo pobavená, to je na tom nejhorší :) Dnes ráno zveřejnili na Lupě glosu, jejíž název sám už je provokativní až za roh: Podle čeho vybírají ženy počítač? No, co myslíte? Samozřejmě, podle textu vítězí argumenty jako moderní vzhled, sladěnost s kabelkou a údajně i možnost namalovat si v odrazu na displeji rty... "Ženy podle mého názoru berou počítač hlavně jako módní doplněk, ostatně stejně jako mnohé další věci (často do této kategorie věcí spadá i manžel)," cituji autora Jana Handla.


Milé dámy, nemůžu si pomoct, ale teď se za vás stydím, neboť tohle je tak strašlivě slepicoidní, až mi to bere dech! Ale za moment ho opět popadám. Autor se totiž ptá, zda jsme už někdy viděli ženu či dívku s ošklivým počítačem. A tak se hrdě hlásím!

Áno, uznávám, že kdybych nutně potřebovala nojbuk, tak asi nebude z nejhnusnějších :) Ovšem růžovou barvičku a ornamentíky u mě nehledejte (a celkově na ty řvavě barevné plastové věci nějak nejsem, navíc je to fakt hnus, když se ten lesklý povrch vochňape, fuj). Kdybych už měla po ruce nadbytečných 25k, tak si spíš než nojbuk koupím různé drobnější kousky do své stávající skříně. Je nudná, šedá, poděděná, je v ní bordel a hromada šroubků, už dva měsíce mi tu řve bez bočního krytu a její design už je tak deset let mimo množinu výrazu "design". Ale zase vím, co ty kousky uvnitř dělají a proč. A to má pro mě subjektivně vyšší hodnotu než trendy krabička.

Opět se sama sebe ptám, čím to je, že uvažuju spíš jako chlap. Tedy spíš jako nějaké třetí pohlaví, když se tak na ta zbylá dvě dívám. Růžová blondýnka a trendy drsoň, to je přesně to, co svět chce. Tak ať si to užije.

A povidám, Barbie ajťačku nemáte?

A to zlí jazykové tvrdí, že linuxačky neexistují! napsal mi pochvalně Brouk. Neexistují! Cha! Naopak. Den za dnem přibývají. V nové éře budou k dispozici i ve světle růžové barvě. S příslušenstvím.

Před dvaceti lety bylo v mém věku "normální" být vdaná s prvním dítětem na cestě (pokud už tedy nesedělo v postýlce a nežužlalo si nohu; v takovém případě bylo na cestě druhé, ideálně jiného pohlaví). A dneska? Dneska v mém věku sedím mezi dvěma rozšroubovanými kompy a koumám, proč se mi přehřívá disk. Na cestě je druhý, ideálně od jiného výrobce. Ehm.

Stručně a jasně, zlí jazykové prostě vůbec neví! Být "ajťačka" začíná být evidentně stejně trendy, jako být "alternativní". A vůbec nevadí, že nevíte, co je UTP (nedejbože ani USB) a že vaše oblíbená barva je jemně růžová! Vítězem nedávného hlasování o nejvíc cool profesi pro panenku Barbie se stala pozice "Computer Engineer". Má růžový ten, nojbuk. A místo kablíku blůtůt. To musí být. Revoluce je všude, web 2(3, 4, 5...).0, všecko online, hustobrutální technologie, ženy ve vedoucích funkcích! Bude to prostě IN.

Tak jestli tohle není motivace pro mladé dívky, tak už nevím. Doufám jenom, že až tyto děti nové generace vyrostou, tak mezi růžovými ajťačkami se značkami mocných soudobých korporací zbudou i nějaké s tučňákem! A mozkem. Ale hlavně toho tučňáka, díky. Já tomu moc nerozumim, páč jsem tady ještě pořád jen ten testing-unstable, ale třeba jednou budu taky linuxačka. Asi. :-)



Poznámka: "Nojbuk". Takhle jsem to slyšela od uživatele. A "rojtr" a "BAJOS". Fakt že jo.

slečno, vy mi nepomůžete, dejte mi číslo na kolegu

Mám nějakou filozofickou náladu zas. Za všecko můžou ty pěkné staré fotky. Tehdy jsem si připadala ženou na svém místě. Dneska je to boj... ale i v něm nalézám sama sebe.

V týdnu jsem se rýpala ve FTP a natahala jsem zpět na disk pár archivů, co se tam už dlouho válely. Dnes mě napadlo mrknout na to, co v nich vlastně je. Ejhle, fotky z roku 2007. Ha, tehdá mi to s těmi ježatými vlasy ale slušelo! Zas si to někdy zopakuju. Červené už jsou :)

Nějak jsem začala uvažovat o tom, kde jsem před těmi dvěma až třemi roky byla a co jsem si myslela, že ze mě bude. Maturita, dost jsem to řešila. Bylo to napínavější než instalace linuxu, ale vyšlo to dobře. Na té vejšce mě prý nechtěli, tak jsem šla do práce. Od té doby jsem pomalu přestávala být střapatý teenage úchyl a začala jsem být "ajtý zlo". Postupně, ale pořádně.

Na co ale bohužel celý život ve škole i v zaměstnání narážím, jsou jednoduché, nepřemýšlející ženy. Chichotající se dylinky a růžové blondýnky (fyzicky i mentálně). Já nemám nic proti blond ženám, pokud jsou schopné. Ale ženy typu "slepice s nehtíčkama a časopisem" mi dělají ostudu. Každý den narážím ve styku se zákazníky ve firmě i s chlapy z oboru IT na ohromné množství předsudků ve stylu "víte co, dejte mi kontakt na kolegu, já mám problém a vy mi nepomůžete - protože jste ženská, ehm."

A co z toho chytrého plyne? Nic. Nemůžu pobíhat s transparentem po Hlavním nádraží a nabádat opiercingované patnáctky, aby místo četby Bravíčka začaly zkoumat význam kláves na klávesnici. Každej nemusí mít buňky na všechno. Ale pasivita a podceňování se jsou zlo. Počítačová gramotnost, logické myšlení a hlavně snaha se vzdělávat jsou dnes velice důležité. Nespokojme se s tím, že "za nás všecko udělá brácha nebo kolega", milé ženy. Pohlaví, tvar nebo barva o nikom z nás nerozhoduje a rozhodovat nemá. Ale nejprve je potřeba to tenhle postaru smýšlející svět naučit. A to je na nás.

Moje bitva s Linuxem 1. - Instalace

[Tento text jsem již publikovala jinde a to dne 20.12.2009, nicméně zde se chci tématu věnovat obšírněji... a tudíž tento příspěvek zařadím sem coby první díl mého nekonečného sitcomu o životě ženy nejen počítačového věku :D Aneb HOWTO: Jak se instaluje Linux pro lamy?]

Ve středu mi zemřel disk. WinXP na zaprášeném a dva roky neužívaném 6 GB disku č.2 mi po startu sdělily, že za tři dny je musím aktivovat, jinak taky umřou :) Serial key se samozřejmě taky ztratil v proudu času. A co teď? No, stáhla jsem Ubuntu.

Je tu Linux. Řekněte LOL.
Na prvek pocházející z množiny "něžného" pohlaví (... :D) jsem asi s počítači obeznámena víc, než bych měla být, alespoň to tak sleduju pár posledních let. Aspoň to tak vnímám, když pozoruji některé kancelářské blondýnky, kterak dlouhým nalakovaným nehtíkem klikají a počítač vnímají (samozřejmě) jako tu věc "tam dole". Když jim nefunguje klávesnice, volají ajťákýýý! Když mně nefunguje klávesnice, lezu pod stůl, abych zjistila, že není zapojená :) A co na to blondýnky? Kříčí na mě "nelez tam, my už voláme ajťákýýý!" :) To jen tak na úvod, jakože sice nemám ráda sexistické narážky, ale někdy jsou bohužel namístě. Ano, mně chybí jiné skilly. Nemám žádné oficiální IT vzdělání (bohužel :D). Nejsem něžná, nemám zálibu v koťátkách, štěňátkách a růžových věcech, neužívám rtěnky a neumím chodit na podpatcích. Vím ale, co je FTP, HTTP, URL, GUI, RTFM... a nejspíš se brzo dozvím i to, co je bash :-)

Umřel vám OS? Netruchlete a pusťte si živé CD!
Stála jsem tedy před problémem, kde vzít během tří dní systém, který bude funčkní. Stávající PC jsem si před dvěma lety přestěhovala a částečně poskládala, tak to nějak zvládnem. Kluci v práci mi řekli, že systém použitelný i pro lamy je zaručeně Ubuntu. Strejda Google mi to potvrdil. Ve čtvrtek jsem četla manuály k instalaci na dosti BFU-friendly české Ubuntu wiki, v pátek pak došlo k vypálení Live CD s release 9.04 - Jaunty Jackalope.

Takové Live CD, to vám je skvělá věc. Systém vám po nabootování z CD nebo DVD (někdy se to ale musí napřed povolit v BIOSU, CD-rom musí mít vyšší prioritu než HDD) po krátké kontrole vypáleného média naběhne "živě" s možností otestovat si většinu dostupných fíčur beze změny a bez možnosti rozbití :-) a pochopitelně můžete pracovat i s daty na svém pevném disku. Samozřejmě, prostředí načítané z DVD má své klady/zápory - omezené funkce, občas se vám na moment třeba i zakousne, veškeré uložené změny po restartu pochopitelně zmizí (neb médium není nafukovací a zapisovat na sebe taky neumí)... ale jako "záchranný" disk v případě ztráty OS vřele doporučuji.

Zelený Wi-Fi Linux zdarma ke každému CD :)
Samotné prostředí je velmi přívětivé. Po startu vás přivítá teplé oranžovo-šedé téma (vlevo), nastavení grafického rozhraní ovšem nabízí množství variant a všechny si lze pochopitelně 'konvertovat' k obrazu svému, a tak jsem si hned zkusmo vyrobila "vlastní zelený linux" :-)



Ubuntu mě velmi potěšilo i tím, že mě prakticky ihned připojilo k netu. Nedisponuji kabelovým připojením a docela jsem se bála, že wi-fi karta Asus WL-197G bude mít problém (přece jen, wi-fi a usb zařízení jsou obvykle ta nejčastěji nepodporovaná). Ubuntu 9.04 má ale už v základě implementovanou podporu tohoto zařízení, takže CD s drivery můžu klidně metat z wokna po důchodcích, muhehe. Síť byla ihned k dispozici, prostě luxus. Též základní možnost připojení k FTP se mi líbí, i když... ať žije souborový manažer typu Total Commander, zvyk je prostě zvyk.

Za zmínku stojí i to, že práce s "okny" v tomto prostředí je pro uživatele, přecházejícího z WinXP (vista by mi tady nikdy nejela, haha), takovou menší pastvou pro oči. Viník se jmenuje compiz a skvělá věc je, že efekty v základním, tj. průměrném (ani moc, ani nic) nastavení se zobrazují plynule i na mém relativně obstarožním PC s 512 RAM (to, že už rok říkám, že to musím naboostovat, nic neznamená, říkala jsem to i o disku a jak to dopadlo. :D)

Instalace na starý střep proběhla zřejmě bez úhony
Stále je ovšem řeč o Live CD, v jehož prostředí nyní píšu i tento článek. Instalace na miniaturní disk možná udělá spíš paseku, ale možná to bude fungovat aspoň do doby, než přikoupím pár dalších GB pro opravdu USPOKOJIVOU existenci. Nevím pořádně, jak se dá fungovat na 6 GB s linuxovou distribucí, vlastně ani nevím, kolik si z toho ukousne při instalaci, údajně by to mělo být něco kolem 4 GB, tak uvidíme. Instalaci samotnou lze spustit i z Live prostředí, na starém střepu to nebylo zrovna rychle, ale Widle se instalovaly o dost déle, hm :-) Milé je i to, že během ní lze v prostředí normálně existovat, číst si články na netu, poslouchat hudbu... jen na jednu chvíli se mi to kouslo, bylo to asi v 89% instalace, zřejmě si ode mně někdo z instalátoru potřeboval zrovna něco vypůjčit. :)

Nyní je to hotovo a po restartu to půjdu otestovat a konečně mi půjsou ukládat změny i na déle, než je jen vypršení jedné session, juch :D Anebo to bude úplně špatně a budeme to muset předělat? Nu, uvidíme :) Tadyhle pan Grub (... :D) napsal, že "do Linuxových vod není radno se pouštět bez odvahy, nadšení a snahy". OK :)
Jelikož mě wi-fi aušus v pohodě připojí, můžu aspoň pištět na netu a ptát se strejdy Googla. Což je asi nejlepší rada, kterou dám každému BFU n00bovi :) Když už nevíš, co by, UTFG a RTFM!!!