středa 24. února 2010

Devět prstů a dvě oči

Byla už tma. A zima. Od pusy šla pára. Čekala jsem na nádraží na kámošku. Mezi tramvajemi, roztávajícím sněhem a hromadou vajglů. Do uší Iron Maiden. Najednou vnímám periferním viděním, že vpravo ode mě stojí nějaký pán. Asi se chce na něco zeptat. Vytahuju sluchátka z uší. "Dobrý večer."

"Slečno, já to nebudu nijak obkecávat. Prostě na rovinu. Chtěl jsem se zeptat, jestli byste neměla nějaký drobný. Nebo stravenku. Aspoň na konzervu a něco k tomu."

Na jazyk se mi automaticky dere moderní, činům se vyhýbající výmluva. Česky lež. 'Pardon, já jsem student, bohužel u sebe nemám peníze, stravenky taky ne...'. Takřka současně se z nějakého důvodu strašně zastydím. Sakra, před půl rokem jsem tu práci fakt neměla. A obracela jsem každou korunu z pětitisícové podpory (z níž šly čtyři litry na podnájem). "Mno. Prosím vás, chvíli počkejte," koktám rozpačitě. Stravenky jsme fasovali před pár dny. Dokonce jsem byla dnes i v bankomatu. Mohla jsem si dovolit koupit si tričko a barvu na vlasy. Tenhle postarší týpek je soustředěn na konzervu a chleba. Sakra.

"Já... nevím, no, stravenku vám můžu dát." Žádnej chlast. Ani cigára. To mi došlo až pak. Kdybych ho poslala do háje, asi by odešel. Ale teď stál a koukal. Utrhla jsem stravenku. Ještě chvíli jen koukal a pak z něj vylezlo: "Myslíte, že byste mi mohla dát ještě jednu?" Podívala jsem se na ten bloček v ruce. Ty vole, za oběd ty dvě klidně vypláznu. Když se chci přežrat. Nebo co. Utrhla jsem ještě jednu. Dnes nejsme zvyklí dávat cizím, vůbec ne, a když dáváme, stydíme se skoro stejně, jako když nedáme. "Tady máte dvě, tak.. to užijte... ve zdraví..." Podívám se na něj.

Tyhle lidi mají nepopsatelnej pohled. Vídám ho u prodejců Nového Prostoru, když jim přeju pěknej den. "Děkuju," odpověděl a podal mi ruku. Automaticky jsem mu ji také podala. Neměl na té ruce ukazováček. Jenom takovej pahýlek, asi tak před prvním kloubem. Kulatej pahýlek. Když mi stiskl ruku, cítila jsem, jak ji má teplou. A ten pahýlek byl studenej.

Pak odešel. Stála jsem na tom nádraží a zírala do dálky na rozmazaný světla. Pořád ještě mrazivě pofukovalo. Po chodníku poletovaly odpadky. Cítila jsem, jak mi po levé tváři teče slza. Nepodstatný malý detail ve velikém studeném světě.

pondělí 22. února 2010

Ten stín za Vašimi zády? To je cenzura internetu.

Awojkííí! Jsem 16-letá holka se zájmem o koně, přírodu, trendy hadříky a příležitostné chlapce. Miluju kapely Kryštof a LuŠtěLa a fandím jim i na Fejsbůku. Napiš mi!!... Tak ne. Ve skutečnosti jsem stará rachejtle. Příležitostní chlapci a pop music mě nezajímají a Fejsbůk nepoužívám. Ale když se budu dostatečně snažit, zahraju na vás cokoli. Jsme přece jen na netu!

Je to právě takzvaná 'svoboda projevu', která nám dává možnost vytvářet si virtuální identity zcela podle své vůle a chuti. Ta vůle a chuť nás může někdy zavést do velmi proradných končin, kde je lepší držet jazyk a někdy i download určitého počtu MB/s na uzdě. A teď, co s tím? Pokud byste mohli, zakázali byste sprosté vtipy? Porno? Rasistické a xenofobní narážky? Šovinismus? Komunismus? Nacismus? Všechny další -ismy?


Snaha vyčistit 'svobodný prostor' od prvků, které se nám z určitého důvodu nelíbí, se nazývá cenzura. A ano, na internetu na nás ze všech stran vyskakují polonahé obrázky a warez fóra, no co na tohle řeknou naše děti?!

Tak na jedné straně vznikají rádoby ušlechtilé, leč naprosto nedomyšlené projekty typu Červené tlačítko a na straně druhé je tvrdě omezující dohoda ACTA, vydávající se cestou blokací a omezení. Stejně jako autor tohoto druhého článku, ani já nejsem pro absolutní internetovou anarchii. Povolit lidu hlásat různé útočné a násilnické ideologie je velice diskutabilní věc. Potírání a zákazy všeho potenciálního zla ovšem situaci neřeší, jsou pouze náplastí na problém. Nebo křivolakou cestičkou mezi těmi zlými věcmi, co nesmíme vidět. A ta cestička vede rovnou do pekla za Velkým Bratrem.

Je fascinující, jak se v takto nestabilní době prudce rozvíjejí sociální sítě, kde je samozřejmostí uvádět své pravé jméno. Když hlásáte nějakou zlounskou ideologii, dostanete ban, smažou vás a rozbijou vám skupinku. To, že jste ale před pěti lety vypsali nějaký ošklivý dotazník, zůstane díky strýčkovi Googlovi navždy v archivu. Může si vás vyhledat spolužák, sousedka i bývalá vašeho přítele, která by vám nejradši roztrhala občanku. I váš budoucí zaměstnavatel si vás samozřejmě zkusí vyhledat. Počet informací, kontrolovatelných firmami, o jejichž skutečném dosahu ještě netuší ani ony samy, narůstá každým dnem. Cílenou reklamou to začíná. Konec asi nechci vidět.

Dokáže vůbec někdo definovat, co znamená "internetová svoboda", když se jedná o veličinu, kterou jsme již skoro ztratili? A co je tedy ta "internetová cenzura"? Na každou věc existuje mnoho úhlů pohledu. To je velmi dobré vnímat. Není dobré generalizovat a jít pouze cestou zákazů. Je dobré vyjadřovat kultivovaně svůj názor. Ale není dobré toho o sobě příliš mnoho sdílet. Vlastně stačí, abyste věděli, že mám ráda hudbu, Linux a výtvarné umění. Ale možná se budu tvářit i jako trendy pubescent, co žere LuŠtěLu. Jsme pod drobnohledem Velkého Bratra, jeden nikdy neví.

čtvrtek 18. února 2010

A povidám, Barbie ajťačku nemáte?

A to zlí jazykové tvrdí, že linuxačky neexistují! napsal mi pochvalně Brouk. Neexistují! Cha! Naopak. Den za dnem přibývají. V nové éře budou k dispozici i ve světle růžové barvě. S příslušenstvím.

Před dvaceti lety bylo v mém věku "normální" být vdaná s prvním dítětem na cestě (pokud už tedy nesedělo v postýlce a nežužlalo si nohu; v takovém případě bylo na cestě druhé, ideálně jiného pohlaví). A dneska? Dneska v mém věku sedím mezi dvěma rozšroubovanými kompy a koumám, proč se mi přehřívá disk. Na cestě je druhý, ideálně od jiného výrobce. Ehm.

Stručně a jasně, zlí jazykové prostě vůbec neví! Být "ajťačka" začíná být evidentně stejně trendy, jako být "alternativní". A vůbec nevadí, že nevíte, co je UTP (nedejbože ani USB) a že vaše oblíbená barva je jemně růžová! Vítězem nedávného hlasování o nejvíc cool profesi pro panenku Barbie se stala pozice "Computer Engineer". Má růžový ten, nojbuk. A místo kablíku blůtůt. To musí být. Revoluce je všude, web 2(3, 4, 5...).0, všecko online, hustobrutální technologie, ženy ve vedoucích funkcích! Bude to prostě IN.

Tak jestli tohle není motivace pro mladé dívky, tak už nevím. Doufám jenom, že až tyto děti nové generace vyrostou, tak mezi růžovými ajťačkami se značkami mocných soudobých korporací zbudou i nějaké s tučňákem! A mozkem. Ale hlavně toho tučňáka, díky. Já tomu moc nerozumim, páč jsem tady ještě pořád jen ten testing-unstable, ale třeba jednou budu taky linuxačka. Asi. :-)



Poznámka: "Nojbuk". Takhle jsem to slyšela od uživatele. A "rojtr" a "BAJOS". Fakt že jo.


sobota 13. února 2010

Zálohuj, zálohuj, nebo budeš brečet do piva!

Zálohuj, zálohuj, zálohuj! Na tuhle univerzální poučku narazíte všude - v diskuzích na netu i v diskuzích v hospodě. Její pravdivost vám však dojde, až když na vás jako Thorovo kladivo dopadne nevyhnutelnost faktu, že jste si zálohu neudělali.

Před Vánocemi mi - jako předběžný ironický dárek - zemřel systémový disk. Tak trochu jsem tušila, že asi jednou bude mít problém, přece jen byl starý, dlouhodobě zatěžovaný a poslední rok na něm volné místo zabíralo jen asi 1 GB... Nicméně, nedostatek financí mi nedovolil situaci řešit. Takže "zálohuj, dokud máš za co".

Kolaps mého systému měl jako každá negativní zkušenost také svůj klad - začala jsem se učit pracovat s Linuxem :) Otázku zálohování a nákupu nového média tak řeším až nyní. Dnešní odpoledne jsem strávila na webu http://www.czechcomputer.cz, kde jsem oňufávala aktuálně dostupné externí a PATA HDD (SATA moje deska ještě nezná, obnovu na takové úrovni zatím neplánuji :))


Když chci koupit drahou věc, samozřejmě se zajímám hlavně o názory uživatelů. Bohužel, u HDD se osobní zkušenost může (a nemusí) vyprofilovat až po mnoha letech - a disk, co Vám včera selhal, kolegovi bude fungovat bezchybně dlouhé roky. Je třeba zajímavé, jak se liší názory na jednotlivé výrobce disků například u firmy Datahelp - http://www.datahelp.cz/obnova-dat-z-hdd. Tak nějak se mi už nechce kupovat Seagate Barracuda, naši s ním měli už dříve problémy a já teď taky. Na druhou stranu, disky Samsung, které mi lidé jen doporučují, se snad ani nevyskytují v neSATA verzi. Nesnáším rozhodování bez důkladného zpracování dat, takže na velké finále s titulkem "Hurá! Mám nový disk." si ještě počkáte :)

S chybovostí a selháním disku úzce souvisí také statistiky S.M.A.R.T., o nichž píší blogerští kolegové Eagle (Když disk něco bolí...) a Maestro (Je Váš pevný disk v pořádku? Zjistí to S.M.A.R.T.) v článcích starších, leč stále zajímavých. Ubunťáckým začátečníkům se může hodit Windfinderův zápisek z Větrniště (Informace o harddisku (Ubuntu)), který obsahuje i základní sekvenci příkazů pro použití nástroje Smartmontools.

středa 10. února 2010

Zajímavé hudební tipy: Azure Emote - Chronicles Of An Aging Mammal [2007]


Člověk si říká: Sakra, to je ale pěkná melodická sypačka na úvod! Takové nekomplikované je to, že. A pak přijde druhý track a spadne mu čelist ke kolenům. Tak ne.

Ač logo tohoto experimentálního projektu připomíná nějakou široce stravitelnou gotickou flákotu, obsah nabízí odchylku od průměrného materiálu, velkou asi jako rozdíl mezi poslední deskou Within Temptation a mechanickou potvorou z Warhammeru. Jakože moc. :-)

Za projektem stojí talentovaný Mike Hrubovcak (Divine Rapture / Vile) a jelikož jsem žádnou z jeho dalších kapel dosud neznala, navnadila mě aspoň svůdná recenze na Metalopolisu. Pojmy jako "technický death metal" v kombinaci s "chladnou atmosférou" a "zvrácenými melodiemi" mě lákají už od chvíle, co jsem téměř měsíc v kuse poslouchala vynikající "Cosmogenesis" od mrtvokovového německého spolku Obscura.

Azure Emote ve své "Kronice stárnoucího savce" nabízí obdobně složitý materiál, ale daleko méně se nechává svazovat žánrovými pravidly. Během poslechu se mi tak vynořovaly v paměti například melodické linky Cynic, instrumentální rozmachy Ulver, techno pazvuky Aquilon, dramatičnost Professor Fate, temný nádech Salon Whore Decadence, chaotická brutalita UneXpect...

Hudba Azure Emote disponuje ohromným množstvím nápadů a zajímavých kompozic a díky určité agresi mají i oddechovější party spoustu energie. Občasný chaos, chropot a sem tam smyčec není na škodu, neboť není vše jen sypanice! Už se těším, až si to zítra ráno pustím v autobuse :-)

http://www.last.fm/music/Azure+Emote
tags: death metal, progressive metal, avantgarde


Tracklist:

1. Clarity Thru Apathy
2. Complex 25
3. Joy On The Face Of Extinction
4. Justified End
5. Cosmic Tear
6. Procreation Abnegation
7. Behind These Speechless Eyes
8. Submerged
9. March Of Chemical Pessimism
10. Misanthropic Disgust
11. Dementia

úterý 9. února 2010

12 nej... doplňků do Firefoxu od Rionky

Jsem si jistá, že coby správné ajtý dítko nové doby mívám internetový prohlížeč spuštěný nejčastěji a nejdéle ze všech programů. Vlastně ho skoro nezavírám, maximálně shodím na lištu. Je tedy logické, že si chci jeho prostředí co nejvíce přizpůsobit. U Firefoxu se cesta k rozšíření sama nabízí.

Určitou míru minimalismu ocením u umění nebo designu. Ale s minimalistickými prohlížeči na mě nechoďte. Pohádám se s vámi stejně stejně jako s lidmi v práci tuhle v pátek, když jsme vytáhli téma, jaký prohlížeč je ten NEJ. "Vždyť já tam nic navíc nepotřebuju," hájili se ti routery, sítěmi a nejrůznějšími OS ostřílení hoši. Nu, ať si to užijí. Já tam to "navíc" potřebuju, je to letitý návyk a také zajímavý pohled na proces individualizace.

"How unique and trackable is your web browser?" ptají se tvůrci projektu Panopticlick. Můj browser údajně nemá obdoby, ještě prý takovou konfiguraci neviděli :-) Vliv na to má jistě čeština, Ubuntu 9.04, množství nainstalovaných fontů a také použitá rozšíření. Instalace jednotlivých doplňků není nepodobná instalaci aplikací v Ubuntu - místo prolézání netu ve snaze najít potřebný kousek máte všecko už připravené na hromádce ve Správci doplňků.


Pojďte se se mnou podívat, jaké doplňky aktuálně využívám. Třeba mezi nimi najdete něco, co vám doteď chybělo.


Adblock Plus
Skvělý doplněk pro odfiltrování nežádoucích reklam, zvláště těch, co se vám načítají na stránce jako první a pak se rok neděje nic :-) Poté, co si pohrajete s nastaveními u prvních pár navštívených stránek, bude fungovat skoro sám. Více...

DownThemAll!
Download manager pro FF. Podporuje množství vlastních nastavení, obsahuje akcelerátor a umí stahovat například videa nebo velké množství obrázků z webu zároveň. Více...

FEBE
Firefox Environment Backup Extension - rozšíření pro zálohování vašeho Firefoxího prostředí. Ohromná věcička, bez které bych už tloukla hlavou do zdi. Ve zvolených intervalech ukládá vzhledová témata i všechny nainstalované doplňky FF do zvolené složky na disku. Více...

Firesizer
Jednoduchá funkce pro přizpůsobení velikosti okna prohlížeče. Ukládá všechny zvolené rozměry a volitelně mezi nimi přepíná. Skoro nepoužívám FF maximalizovaně, takže neustále překrývám a prohazuju okna na ploše. Ovládat jejich velikost s přesností na pixely je velmi návykové. Více...

QuickNote
Nejprve to byla z nouze ctnost, když jsem v práci na Debianu/CentOS nechtěla otevírat kvůli každé blbosti Open Office a neměla jsem k dispozici žádný ekvivalent notepadu. Pro psaní poznámek, jmen těch, kdo vám zrovna volají, TODO listů a vtipných hlášek je to ideální. Více...

ReloadEvery
Skvělá věc, kterou užívám doma i v práci. Přidává do kontextového menu i k tlačítku pro obnovení stránky možnost nastavení autorefresh po určitém čase (a také jeho zákaz). Člověk si říká, "na co to?", ale existují situace, kdy to oceníte. Více...

ReminderFox
Spíše než kalendář je to takové jednoduché "pamatovátko". Umožňuje ukládat k jednotlivým úkolům datum i přesný čas a v dané chvíli na událost upozorní vyskakovacím okénkem. Událost lze odložit i zopakovat. Skvělé pro udržení přehledu o schůzkách, poradách, telefonátech nebo pařbách. Zvláště doporučuji zmateným úchylům, jako jsem já. Více...

SearchPreview
Rozšíření poskytuje na stránkách vyhledávačů Google, Yahoo a Bing náhledy jednotlivých stránek a také jejich statistiky PageRank. Skvěle zrychluje vyhledávání lidem s fotografickou pamětí :-) Více...

Speed Dial
Vytváří v novém tabu/okně nabídku, v níž si lze definovat "oblíbené" weby pro rychlý přístup, (jako třeba v Opeře po startu). Poskytuje zajímavé možnosti nastavení barviček, podpory více panelů s náhledy a jejich automatického obnovování. Více...

Statusbar Date()
Hodiny a datum ve stavovém řádku. Používám v zaměstnání, kde nemám klasický hlavní panel, kam by šel umístit applet s aktuálním časem. Funkce rozšíření se dá velmi pěkně upravit. Více...

TwitterBar
Skvělá věc pro odesílání tweetů z adresního řádku FF. Ukazuje, kolik vám ještě zbývá znaků a podporuje také odeslání zkrácené verze URL, na které se právě nacházíte. Více...

Vista Nature
Toto není doplněk, ale téma vzhledu. Je zelenošedé a ačkoli normálně si o věci se slovem "Vista" v názvu radši ani neopírám kolo, tohle mám ze všech FF témat nejradši. Škoda, že jeho vývojář již neupdatuje. Více...



Moje kolekce je k dispozici i na serveru http://addons.mozilla.org.

Jediné, co jsem ztratila při havárii svého předchozího OS a doteď jsem to nenašla, je doplněk, který přidá do řádku s panely malé plus pro otevření nového. Pravým tlačítkem je to otrava a ne vždy je po ruce klávesnice, ehm :-) Kdo ví, jak se tenhle doplněk jmenuje, ať mi napíše!

středa 3. února 2010

Zajímavé hudební tipy: The Gathering - How To Measure a Planet? [1999]


Prakticky nezaškatulkovatelnou holandskou skupinu The Gathering mám ráda už od chvíle, co jsem poprvé slyšela skvělou desku Souvenirs [2003]. Jejich posun od metalu k atmosférické psychedelii už byl námětem mnoha recenzí, jedno slovo však vystihuje komplet jejich tvorby od počátku až k dnešku: luxus pro inteligentního posluchače.

Když mi aranimas nedávno věnoval toto dvojCD, ještě jsem si to plně neuvědomovala. Evidentně mám ale další Oblíbenou Kapelu :) Poslední týden totiž neposlouchám skoro nic jiného. A jelikož jde o komplikovaný materiál, obsahující mnoho vrstev a nápadů, asi se mi to zas tak hned neoposlouchá. Melancholické samply a kytarové vyhrávky střídají zvuky vysílání z vesmírné stanice a všechno doplňuje jedinečný hlas (dnes již bývalé) zpěvačky Anneke van Giersbergen. Co mě na této hudbě úplně nejvíc fascinuje, jsou všudypřítomné ruchy, šumy a ozvěny, "retro" nádech v podobě praskání a pískání a další elektronická zvuková "špína", která dodává skladbám specifickou atmosféru.

How to Measure a Planet? [1999] bylo v době vzniku pro kapelu opravdovým přelomem. Jejich původně metalové zaměření prošlo přeměnou v působivou směs něhy, harmonie a šílenství. Tuto hudbu je nutné při poslechu plně vnímat. Jen tak si z ní odnesete maximum.

(Nejen) moje srdíčkové písničky si můžete poslechnout jako ochutnávku na youtube.

http://www.last.fm/music/The+Gathering
tags: progressive rock, ambient, trip rock, psychedelic


Disc 1

  1. "Frail (You Might as Well Be Me)" – 5:04
  2. "Great Ocean Road" – 6:19
  3. "Rescue Me" – 6:22
  4. "My Electricity" – 3:32
  5. "Liberty Bell" – 6:01
  6. "Red Is a Slow Colour" – 6:26
  7. "The Big Sleep" – 5:01
  8. "Marooned" – 5:56
  9. "Travel" – 9:06

Disc 2

  1. "South American Ghost Ride" – 4:25
  2. "Illuminating" – 5:41
  3. "Locked Away" – 3:24
  4. "Probably Built in the Fifties" – 7:26
  5. "How to Measure a Planet?" – 28:33

Moje bitva s Linuxem 4. - Kolize

Aneb HOWTO: Jak na uživatelské profily ve Firefoxu?

Včera jsem měla narozeniny a byl to den plný překvapení. Když pominu kytky a dárečky, také se mi zbláznil operační systém. Mno, už se dlouho nic nedělo, asi se ti skřítci v té bedýnce nudili.


Čerstvě po instalaci (ano, byla to taková znouzectnost) na aktuální "systémový" 6GB HDD jsem si ještě labužnicky pomlaskávala, jak je pěkné, že se mi to všecko vešlo do 4GB ("mwuhaha, to bych s Widlema vůbec nedala!") a ještě mi zbylo něco na běžný život na disku :-) A houby! Po měsíci se nám to mocně nafouklo. Ubuntu je zatraceně dobrý systém, kde rozhodně nepotřebujete tolik prostoru pro programy, jako ve Widlích, ale jakmile ho začnete opravdu používat a hlavně instalovat nové věci, neváhá a žere místo! A to i přesto, že mnoho doinstalovaných prográmků nemá grafické rozhraní a běhá mi tu pouze v terminálu.



Něco mi tu však prakticky přes noc snědlo 700 MB. Zničehonic se mi zakousl Firefox a po restartu mi nabídl pouze defaultní profil. Žádné záložky, žádné témátko, nic. To člověka po ránu šokuje, kurňa! Ano, vím, že 6GB je děsivě málo místa, nejen, že se vám tam nevejde ani oblíbený seriál, ale už s deseti alby MP3 máte problém. Ale kdoví, proč se to stalo tak najednou, krátce předtím jsem totiž nic neinstalovala, neaktualizovala... Záhady v domovském adresáři spadají mezi ty "mezi nebem a zemí". Hm. Dobře, jdeme řešit.

Šťourání v nastavení browseru mě donutilo zamyslet se snad poprvé nad profily ve Firefoxu. Veškerá nastavení se uživateli ukládají do domovského adresáře do skryté složky s tečkou, tedy ~/.mozilla/firefox. Používám šikovný doplněk FEBE (Firefox Environment Backup Extension), který pravidelně provádí backup záložek a pluginů do jiné, předem zvolené složky, takže jsem měla jistotu, že někde na tom disku prostě jsou! UTFG! Příkazem firefox -p rionka jsem FF násilnicky donutila spustit svůj profil (místo toho defaultního 'default' :-)). Rychlá kontrola, OK, všechno se obnovilo ze zálohy. Samotný Správce profilů, který nám dovolí editovat, vytvářet a mazat jednotlivé profily a nastavovat jejich automatické spuštění, vyvoláme samotným firefox -p.

V mém napínavém příběhu o bitvě Linuxu s rudovlasou ženou se ovšem stále víc blížím ke krizi a následné katarzi, neboť budu muset celou tuhle obludnost přeinstalovat na větší disk a konečně se přestat stresovat. Základní filozofie linuxového prostředí počítá jen s jednou domovskou složkou, kde má uživatel "všechno" - a věřte, že je to logické i návykové. Normálně lidem radím, aby při potížemi s nedostatkem místa na disku smazali porno, ale já už nevím, co mazat, tak jsem vyčistila celé home a jedeme odznova. Veselé narozeniny, Rionko! V dalším dílu mě nejspíš bude čekat příkaz dd... hh :-)))

UTFG FTW!!!