.jaro je tu, pojedeme do Prahéé!

Příští týden ve středu 23. března proběhne v Praze Drupal setkání. Akce je bezplatná, stačí se pouze zaregistrovat, aby měli pořadatelé přehled o počtu zájemců. Návštěvníky čeká diskuse o tom, jak si co nejlépe přizpůsobit tento publikační systém k obrazu svému. V programu se počítá i s rozborem možností HTML5, administračního rozhraní Drupalu a modulu Rules (a rovněž nějakým tím pivem na závěr).


Setkání je "určeno pro všechny, kteří si chtějí rozšířit znalosti o Drupalu, ale i pro ty, kteří se chtějí s tímto systémem pro správu obsahu teprve seznámit". Samozřejmě jsou lidé, kteří nadávají, protože už spadli z útesu (viz obrázek) a jiní, kdo věří, že jeden wordpress vládne všem. Já nejsem žádnej drsňák, můj web zatím ještě docela dost saje, ale nasávání nových informací mě jednoznačně baví. Nejprve jsem se akce v Praze vůbec neplánovala zúčastnit, protože jsem lamák a všecko je to moc daleko, ale odvážné ženy evisek_net a jesisem mě přesvědčily k účasti. Takže - pojedeme do Prahéé!

Nezáleží na tom, jak moc jste lame edition, podstatné totiž není vyhrát, ale zúčastnit se. Zatím je ještě volných krásných 42 (!) míst, tak šup.

.proč jsem si vlastně tehdy nesehnala ty wokna?

Nedávno jsem se bavila s kamarádem o tom, jak se mi vlastně stalo, že funguji v linuxovém prostředí a vůbec mi to nevadí, ba co dím, fakt mě to baví. Nadhodil přitom zajímavou otázku: Proč sis tedy zase nestáhla ty Windows, když ses i po úmrtí těch původních XP dostala k netu?

Člověk se kolikrát zamyslí nad zcela banální a logickou otázkou a zjistí, že neví, co by řekl. A to normálně okecám skoro všechno. Pohroužila jsem se tedy do úvah, které se později transformovaly v deset skvělých věcí, které by mi na Windows fakt chyběly.

Po počátečním ubuntu-nadšení jsem uvažovala samozřejmě i nad tím, jestli to náhodou nemám jen "na chvíli" - na netu se přece všude dočtete, jak se různé lamy k Linuxu dostaly, měsíc ho chválily a pak si pokořeně crackly Vistu, dštíc oheň a síru na příkazový řádek, nefunkční oblíbený kousek HW i plyšového tučňáka.

Přiznávám, že nefunkční oblíbený kousek HW tu mám. Zároveň si ale uvědomuji, že už dřív jsem uvažovala nad možností vyzkoušet nějaký ten "exotický operační systém", ale nějak nebyl čas. Až do chvíle, než mi zdechl systémový disk. A pak se to prostě nějak stalo. Windfinder to považuje za projev elity, mně to přijde prostě jen vtipné :)


A těch deset věcí? Zde následují (srovnat mohu pouze s XP, protože s vyššími verzemi Windows jsem už skoro nepracovala, příznivci žhavých newz z redmondských stájí mě tedy omluví):

1. Ohleduplné chování ke staršímu HW - nevím o ničem jiném, co by za 10 vteřin nastartovalo a dokázalo se vypnout, než si nazuju boty a hodím klíče do tašky. Na XP jsem si musela deaktivovat všechny efekty, aby se s tím dalo nějak pracovat - u Linuxu jsem to absolutně nemusela řešit.
2. Virtuální plochy - samozřejmě otázka preferencí. Miliarda prťavých nečitelných obdélníčků na spodní liště mě vždycky štvala (o protivném sdružování oken nemluvě), nyní ale používám čtyři plochy a limituje mě pouze paměť (což je dobré vědět ;)).
   
3. Možnosti úprav vzhledu prostředí - už žádná 3, slovy TŘI barevná témata (hnusně modrá, stříbrná a divně zelená)! Fonty, průhlednost, libovolné barvičky v hexadecimálním formátu, jas a barevná sytost obrázku na ploše... každému, co jeho jest. Klidně i to KDE, když někdo chce (já nechci, ale to nevadí).
   
4. Logický souborový systém - po prvním startu budete zmateně brejlit do adresářového stromu a fňukat, že nemáte disk C:, ale je to jen otázka zvyku. Ono je to tak poskládané z určitého důvodu a najednou vám to prostě začne strašně vyhovovat :)
   
5. Instalace programů - dnes si už skoro nedokážu představit, že bych sháněla na každou blbost serial key a tahala pochybné .exe soubory z ruských prsatých webů :) V oficiálních repozitářích se najdou rozsáhlé programové balíky i hromada skvělých drobných prográmků pro specializované úkony, které běží třeba jen v textovém režimu (ano, tohle chápu jako výhodu, neb RAM není nikdy dost).
   
6. Chování oken - některé věci mi učarovaly a ve Widlích mi pak vážně chyběly. Skvělá je možnost rolovat kolečkem myši v neaktivním okně. Anebo možnost tzv. "svinout" okno tak, že z něj zůstane vidět jen horní okraj s názvem. A možnost prostředním tlačítkem maximalizovat okno pouze na výšku. Tohle umíte?
7. Bezpečné prostředí - díky propracovanému systému uživatelských práv a relativně nízké penetraci mezi uživateli je Linux v podstatě nenapadnutelný. Tvrzení, že viry pro něj neexistují, není tak docela pravdivé, ale jak víme, 99% škody si stejně způsobí BFU sám :(
8. Kult - právě to, co možná lidi odrazuje (nutnost se učit, zbavovat se starých návyků, vyrovnat se s určitou odlišností), mi přijde hrozně zajímavé. Linux už dávno není jen ten příkazový řádek, je to velmi propracovaný moderní nástroj s mocnými možnostmi konfigurace a dokonce je to i pěkné na koukání. Stále je kolem něj ale určitá aura nedotknutelnosti, protože je to určitě "jen pro nerdy" a "nedaj se na tom pařit hry". Jsem snad nějakej nerd?! Talk nerdy to me :P
   
9. Zajímavá a silná komunita - zejména u Ubuntu (tedy distribuce přímo určené pro lamy) je to velký klad. Díky fórům a UTFG jsem vyřešila většinu potíží a většina lidí je fakt ochotná.
   
10. Ten příkazový řádek :) Ne, používat ho vlastně nemusíte. Lama-edition distribuce mívají všechny důležité věci dostupné i přes klikátko. Ale textový režim vám umožní provádět velmi rychle šikovné věci. Třeba instalace nového programu - s tím se přece nebudu klikat, když mám apt-get. Vkládání textu pouhým kliknutím na kolečko myši rovněž rulezz. Mimochodem, jak myslíte, že jsem zavřela tu miliardu terminálů na obrázku? Hádejte. A ne, myší to nebylo.

Takže tak nějak asi proto jsem si pak už nenainstalovala Windows. Ne, že bych nějak extra "prožívala" open source (ta filozofie mi přijde pěkná, ovšem značně idealistická) - ale na spoustu výše vyjmenovaných vlastností se strašně dobře zvyká. A ten pocit, že máte všechno legálně a můžete to případně i dotvářet (skoro jako Wikipedii, haha), vlastně taky není k zahození. I když většina z nás na žádný zdrojový kód nikdy nesáhne.

Linuxový desktop dnešní doby je ale rozhodně velmi použitelný a to i pro "běžného uživatele". Je to takový vcelku snadno udržovatelný píseček, na kterém si můžete stavět hrady nebo bábovičky a když jste fakt drsní, tak můžete dělat i tunely anebo si namlet vlastní písek! (na to sice zatím nemám, ale ta možnost tady prostě je :))


(napsáno: 14.4.2010, koncept textu smrděl v administraci blogu až dodnes, no snad vás pobavil)