sobota 5. ledna 2013

.pozdě, ale přece: PF / ňuF 2013!

Přes Silvestr a Nový rok jsem byla pracovně zaneprázdněná a pak jsem si pár dní prostě jen kreslila, takže můj úmysl vyrobit nějaké to PF se kamsi odsunul. Vzpomněla jsem si až dneska, takže tady to je. Ňufavý nový rok vám přeji já!


Komposice se skládá především z myšišek a ošišek, stejně jako celý můj předchozí rok.

A jak se takové myši dělají, prosím pěkně?

Stěžejní ingrediencí k výrobě se stal rozkošný ňufátor naší krásné Bleskomyši, který jsem ulovila do fotoaparátu loni v červenci. Tato černohnědobílá plyšová potkaní kráska s námi žije už od apríla 2012, zdrojové fotoalbum je tady.


Na fotku jsem po lehkém zvýšení kontrastu aplikovala filtr "Retro" v ZPS 15, čímž vznikla vinětace v rozích a slabý namodralý nádech. Dalším krokem bylo ztmavení některých partií až do černa a nakonec jsem po obrázku rozesela kousky očičkatostí ze své letní zelené kresby, předem natónované do modra. Očičkatosti byly seskládány v podobě dvanácti poloprůsvitných vrstev v Gimpu.

Oko, oko, oko, oko...

Teplejší zabarvení vzniklo spíš náhodou, když jsem na fotku v závěru zkusila položit tuto vlastnoručně vyfocenou texturu korku při svíčkách. Výsledek se mi líbil a navíc je to romantika, hü!

Krysa na krku, tedy, ehm, na korku!

Po předchozích eskapádách to chtělo jednoduchý závěr.  Použitý font je MS Nyala, použité barvy jsou bílá + jeden z nažloutlých tónů na fotce. Použitá krysa si cosi hlasitě chroustá v pelíšku. Naňufáno také na deviantArt. A to je všechno, přejeme dobrou noc!



úterý 18. prosince 2012

.vánoční pohlednicování

Dnes jsem odeslala na osm adres své vánoční pozdravy. Obsahují všeliké myšičky, kočičky, hvězdičky, sněhy, krucánky, šaliny, konce světa, náhodně rozházené smajly s alkoholickým výtlemem a pruhované ponožky. Pokud k Vám stihnou dorazit ještě před Vánocemi, dejte mi vědět. Příští rok se mi toho snad podaří víc.

Zde jsou všechna ID z tohoto vrhu:
Ivunec + Zatnaktel
Jesisem
ohlad
Cecilka
Mamuf
Trinity4ever 
bolinka_cz
a Kikü s Táňou (ony už budou vědět!)

Zde hromádka - od dnešního odpoledne už je na poště. Pozor, obrázky mohou obsahovat spoilery, třpytky, myši atd.




neděle 16. prosince 2012

.fénixcon 2012: One More Night

Minulý víkend 7-9.12.2012 proběhl v Brně další ročník Fénixconu  (prý už snad osmadvacátý, ježišmarjá). Opět se tedy naskytla příležitost připít si s našimi oblíbenými autory fantastiky i hororu, spočinout okem na spoře oděných krasavicích, popovídat si s dinosaury a nafotit nějaké zábavné obrázky, které vydají za 1024 slov. A příští rok nás čeká Parcon... a možná bude i tisíc slonů!

Všecky fotky pohromadě najdete tu.

Steampunková krasavice, vítězka soutěže o nejlepší masku


Leonard Medek skládá lodičku
Žid a dvě grácie

Rionka tahá Šamana za koneček
Zombík se upravuje před zrcadlem
Dorty pro vítěze soutěže
Čtyři ženy, jeden dort

"Taaakovýhle KOZY!!!"


středa 21. listopadu 2012

.jedenáctka

LooneyCZ mě včera pozvala do své "řetězovky" s názvem Jedenáctka. Zní to jako vtipný nápad, jak oživit zahnívající blogosféru. Takže zde jsou moje příspěvky do pranice...

.návod

  • Napiš o sobě 11 zajímavostí (chacha!).
  • Odpovíš na 11 otázek od blogera, který tě nominoval. 
  • Vymyslíš 11 otázek pro dalších 11 blogerů... a uvidíš, co bude dál!

.kdo pro vás dnes píše

blogujeme s krysou
Blogujeme s krysou.

.11 rionek o zajímavosti

  1. Když dostane Rionka tvořivý záchvat, tak maluje. Hlavně stromy a bytosti. Používá hodně zelené a očiček. Nikdo neví proč.
  2. Ošklíbá se nad celerem a tvarohem, ale když na věc přijde, tak sní vlastně úplně všechno. 
  3. První mail si založila na Seznamu asi v roce 2000 nebo 2001. Na netu funguje na asi milijónu webiků, nejvíc se poslední dobou věnuje Evanescence.cz, Twitteru a své fotogalerii.
  4. Má doma krysy. Tedy potkanky. Lezou jí po hlavě. Jsou úžasné.
  5. Má rozvinutou úchylku na náhrdelníky (ale nenosí náušnice), na neobvyklé sukně (ale pořád nosí kalhoty), na nápadité líčení (ale skoro se nemaluje), na červené vlasy, šněrování, rozbořené domy a kapely se zpěvačkami.
  6. Nemá Facebook. Stále používá e-mail. Ví i, co je gramodeska, kazeta a počítadlo.
  7. Tvrdí, že neumí vařit, i když to vlastně není pravda. 
  8. Tvrdí, že neumí psát, ale napsala toho už vlastně tolik, že o tom může tvrdít, co ji napadne.
  9. Nerada vstává brzo a dlouho jí trvá, než se probere. 
  10. Nemá ráda "moderní" webdesign s obrovskými tlačítky a šoupátky pro dotykové displeje. Cítí se stále silně desktopově zaměřená a umatlané displeje ji strašně štvou tím, jak jsou umatlané (a tím, jak ji ignorují, když je mačká).
  11. Musí hodně jíst, protože když zhubne, tak zmizí! A musí nosit velké boty, aby ji to neodfouklo. 

.11 otázek od LooneyCZ

  1. Jakou zmrzlinu máš nejradši? - Marcipánovou, kokosovou, stracciatellu, čokoládovou s višněmi... Můj poslední objev v této oblasti je jahodovo-malinový sorbet.
  2. Bez čeho nikdy neodcházíš z domu? - Obvykle bez kabelčičky plné krámů (viz!). Bezpodmínečně v ní ale musí být klíče, telefon, sluchátka, matlátko na rty, doklady, peníze a kapesníky.
  3. Vyhrál/a jsi někdy něco? - Moc nesoutěžím, ale už se mi povedlo dvakrát vyhrát lístky na koncerty, cédéčko a nějaké kosmetické kravinky... Takže odpověď je ano. 
  4. Jak se jmenuje ulice, kde bydlíš? - Momentálně Slavomírova.
  5. Co tě v poslední době rozesmálo? - Políčko "vyhlodat" na blogu LooneyCZ. Error'd na TheDailyWTF. Naše krysy, ty mě rozesmívají každý den svou úžasnou krysivostí.
  6. Jakou knihu zrovna čteš? - Mám neustále takový rozečtený komínek na okně a další na poličce... U sebe mám zrovna teď Dveře do léta od R. Heinleina.
  7. Jak si představuješ ideálně strávený den volna? - Vstávat pozdě, dostat snídani do postele, strčit si myší miminka do rukávu a ňuňat na ně, pustit si hlasitou hudbu na celý dům, roztahat si po stole barvy a pár hodin nerušeně malovat, co mě napadne, něco vyrábět (šaty, kostým atd.), mít čas na fotky, na překlady, na korálky, na povídání. Otevřít si víno, dát si horkou vanu se svíčkama, jít pozdě spát. Nebo třeba nějaký výlet, focení, vaření a tak. Možností je hrozně moc.
  8. Co se ti naposledy zdálo? - Dnešní sen si skoro nepamatuju, ale předtím se mi zdála komplexní šílenost o návštěvě krásného rozpadajícího se opuštěného města.
  9. Co je podle tebe tvoje nejhorší vlastnost? - Pochybování o vlastních schopnostech.
  10. A jaká je ta nejlepší? - Fantazie, šílenost, citlivost, snaha porozumět svým blízkým.
  11. Speciální otázka! Představ si domeček se čtyřmi zdmi. V každé ze zdí je jedno okno a všechna tato okna směřují na jih. Jakou barvu má medvěd, který v domečku bydlí? Chceš-li, tak svou odpověď zdůvodni. - Má všechna čtyři okna na jih, bude mocně opálený, takže je hnědý až skoro černý. Je ale určitě optimistické a hřejivé povahy, takže nosí barevné klobouky a ze všech otevřených oken mu hraje veselá karibská hudba! Hahá. 

.11 otázek pro ty, kdo přijdou po mně

  1. Na co byste si přáli mít v životě více času?
  2. Co jste si naposledy uvařili?
  3. Chodíte do lesa, nebo jste bezvýhradně počítačoví tvorové?
  4. Jakou hudbu právě posloucháte? Je něco, co byste mi doporučili?
  5. Máte doma nějakou zvěř? Jakou, od kdy a jak se vám to stalo?
  6. Kafe nebo čaj?
  7. Jaký je váš názor na kouření (cigaret, vodních dýmek)?
  8. Čím byste chtěli být, až "vyrostete"? Nebo už jste "velcí" a děláte přesně to, co jste si vysnili?
  9. Jakou barvou se rádi obklopujete a proč?
  10. Kdybyste měli křídla, jak by vypadala?  
  11.  Co právě máte v kabelce/batohu? :)

.11 lidí, kteří budou pokračovat 

Líbilo by se mi, kdyby štafetu převzali následující autoři. Část z nich už znám, část bych chtěla více poznat. Budu ráda, když mi poté ukážou svůj článek řetězu...

EDIT: bratr byl první! Koho najdu, toho doplním níže - ozvěte se mi ;)

pátek 2. listopadu 2012

.linuxAlt za rohem, johoho!

Velevážení zZatnaktel a Ivunec, publicisté z věhlasného věstníku Hroznej Linuxák, mě zítra doprovodí na LinuxAlt. V případě, že si přejete získat autogram nebo slint do vytištěné offline verze jejich blogu, neváhejte na nás zítra vybafnout.


pátek 25. května 2012

.a co teď vlastně dělá rionka?

Píšu teď výrazně méně, protože jsem se začátkem roku opět stěhovala a následně mě zavalily dvě mocné hodnoty: práce a jaro. Takže, co v současnosti vlastně dělá Rionka?

.maluje
Maluju si do šuplíku, poslední dobou docela hodně. Obrazy jsou převážně nedokončené, protože jde o několikahodinové záchvaty s četností jen párkrát za měsíc, ale začínám se do toho zase dostávat. Dělá mi to dobře. Stromy a věci s očima samozřejmě included, scany budou někdy potom.

Výtvarná hromada, kterou jsem dnes vyhnala ze šuplete




.fotí čumáčky
Od apríla mám doma tohle krásné černooké ňufadlo. Takže jsem ke svým obvyklým fotoúlovkům z rozpadlých domů a kvetoucích lesů přidala ještě záběry fousatých tlamiček.

Černé očičko a bílý ocásek

.čte, ale nerecenzuje!
To se ale brzo změní. Cecilka mi zadala bojový úkol, takže v nejbližší době sepíšu sérii mikrorecenzí věcí, které se mi v poslední době líbily. A v knihovně se mi vrší další TODO hromádka, což je jenom dobře.

Tohle je už přečtená hromada, TODO je vedle ní



















.webikuje
Asi tři týdny jsem věnovala dolaďování nového vzhledu pro náš evanescentní web, který dostal na jaře kromě nového kabátu i nový server. Ve volných chvílích se těším na červnový koncert v Praze.

Evanescence, 17.6. Incheba Arena















.jezdí po všech čertech
Počítače a myši samozřejmě nejsou všechno, člověk se musí občas vypnout. Letos mě jaro nakoplo s razancí dobře okované kanady, takže jsem už stihla několik zajímavých akcí a dva krásné výlety do lesů. Fotky zde ještě nejsou :) ale nevadí, i tak to bylo krásné. A ty kytiszky všude!

Kytiszka!

Napadá vás něco, co si myslíte, že bych letos rozhodně měla udělat? :)


pondělí 14. května 2012

.co je Flattr?

Rychlý updejt. Dnes jsem na tento blog i na evanescence.cz pověsila klikátko Flattr. A co to je? Flattr je velmi zajímavý systém mikroplateb, který byl nedávno lokalizován i do češtiny. Umožňuje fanouškovi webového obsahu vyjádřit podporu autorovi tím, že mu pošle malou částku na účet. Pěkně vysvětleno je to na českém webu flattr.cz.

Zakladatel sdružení Český Flattr David Antoš říká, že "Flattr představuje jeden z budoucích směrů, jakým je možné platit za internetový obsah, a jsme přesvědčeni, že může být užitečný umělcům, tvůrcům softwaru i občasným blogerům." [zdroj] Tento postoj se mi líbí, i když je tato forma plateb ještě pořád hudbou budoucnosti. Nejprve musíme rozšířit vědomí, že to jde.



pátek 18. listopadu 2011

.zápisky z LinuxAlt 2011

5. a 6. listopadu se v Krně - Brálově poli odehrál další ročník akce, věnované Linuxu a opensource - Linuxalt 2011. Jelikož znám spoustu zúčastněných a dokonce jsem se coby prototyp "linuxové ženy" našla na plakátě, nešlo odolat a musela jsem to tam jít okouknout a nalovit důkazy, že linuxových žen je dost. Však uvidíte.

-- Související fotogalerie: --
• LinuxAlt - sobota
• LinuxAlt - neděle


Reportáž Vám přináší přebarvenej tučňák @rionka

Akce v Brně začínala vlastně již v pátek #brnopivem, kteréhož jsem se kvůli odpolední směně nezúčastnila. V sobotu jsem se tedy na rozdíl od jiných (že, @Mamufe?) dopravila na půdu VUT FIT již k ránu, ozbrojena tučňákem. Za jeden z největších organizačních failů považuji skutečnost, že kafe bylo TAK DALEKO! (čti: ve vedlejší budově!) Nastartovat geeka bez kafe je někdy nadlidský quest.

.tučňák, ženská, emcé... jak se to rýmuje?
Přednášky se [na rozdíl od geeků] hned zrána rozběhly na plné otáčky. Dorazili jsme tak akorát, abychom viděli Jaroslava Řezníka aka Řezzu (@RezzaBuh), jak vykládá na projektor sbírku (Alespoň částečně) mobilních hraček, k nimž vypráví příhody dle náhodného výběru hlasujících z publika.

Například takový popis, jak se k němu dostal tablet WeTab. "Máme to půjčené na tři roky. A ten člověk, co nám to půjčil, řekl, že nám za ty tři roky přijde e-mail, že to máme vrátit, a dodal: 'Ten e-mail ignorujte, vůbec ho nečtěte a nic nevracejte. Jenom to prosím vás neprodávejte na eBayi!' Takže... na Aukru by to prošlo."

Těm schodům to s hezkou dívkou hned víc sluší

V publiku se opět objevil solidní počet žen, tudíž jsem neváhala a vytáhla Fotův stroj. Důkazy jsou v galerii. Blond slečny, kterou jsem fotografovala již loni, jsem si hned všimla o pár řad níže. Ladislav Hagara si ji (poté, co neomylně namířil 3D kameru na @White_Kate) vzápětí vybral jako model pro demonstraci schopností herního zařízení Kinect pro Xbox 360 v GNU/Linux, kteréžto "vysílá strašně moc infra teček. A pokud někdo dělá chemii, může si tím klidně i otáčet molekuly!"

Mezery v přednesu zde byly skvěle vyplněny akcí: hezká dívka na stupínku mávala rukama a kroužila pánví dle rozkazů principála a ajtý chlapci v prvních řadách nevěděli, zda sledovat dříve ji, nebo vykreslování postavy na plátně. Jakmile se povedlo dívčími údy zaujmout senzory Kinectu, atmosféra výrazně zhoustla a když bojovnice pozvedla světelný meč a štít a vzápětí coby lučištnice vystřelila do publika zářivý šíp, ozval se bouřlivý potlesk.

MC powered girl

.cukr na tyčce?
Řezzův Open source desktop současnosti začal pěkným pohledem na novou verzi desktopového prostředí KDE. I dotykový interface byl velmi sympatický. Přednášející, povzbuzen pozitivními reakcemi, se jal představovat i další, obskurnější systémy. V paměti mi zůstalo především nenáročné výukové prostředí Sugar (původně vyvíjené pro projekt One Laptop Per Child).

OS Sugar byl uveden slovy "Uživatelské rozhraní je vytvořené pro děti. Takže ho dospělý člověk nemá šanci pochopit." Po přednášce jsem však s tímto OS strávila chvilku u redhatího stolu a musím říct, že to jde. Sice pořád nevím, co spouští želvička, ale už umím pustit videokameru a bludišťákovitou hru! Ha.

OS Sugar

.do hospod s Comic Sansem nechoďte!
Na kratší přednášku Pavla Šimerdy IPv6: Nebojte se nového internetu o úskalích komunikace v rozbitých Internetech navázal Petr @Krcmar svým HTTPS na virtuálních web serverech a přitáhl si pozornost asi nejnarvanější posluchárny celého dne. (Ačkoliv GNU Radio aneb "hackněte" si elektromagnetické spektrum je rovněž lákavé, jak hlásili přátelé z nižšího patra.)

Nevím, jak to měli dole, ale Petr byl vynalézavý a kladl publiku záludné dotazy, aby následně vrhal do lidu různé předměty. "Kolik procent lidí má trollí kombinaci Windows XP a IEčka?" Ano, správně hádáte, těchto 17% uživatelů jsou v podstatě vždy chodící problém. Letí na vás mikina ROOT.CZ.

@MrFoxter a @Mamuf, dorazivší časně ráno (po dvanácté)

Mezitím se už chýlilo k večeru. Po skončení přednášky Adama Štraucha (@byCx), orientované na Android, jenž je taky Linux, následovalo slosování vyplněných feedbacků, při kterém jsem milostivě vypomohla a proto jsou teď internety plné Rionek s očičkama. (by @mamuf)

První den byl úspěšný a nasadil vysokou laťku. Sebrali jsme tedy své sociální kruhy, spolužáky, přátele a podobnou verbež a odebrali jsme se do nedaleké restaurace CAMEL. To byla ovšem ta nejhorší volba ever. Nejen, že zde měli šílený jídelní lístek, natištěný ve zvratkově zeleném Comic Sans. Zaujala nás hlavně celková neochota připustit, že přišli zákazníci. A co víc, chtěli by něco jíst. Jak opovážlivé... Večírek se tedy nekonal. Možná by stálo za to příště oběhnout okolní hospody a informovat je o chystané akci.

Tento Ott není vůbec elektronický. @vlastimilott



den 2:
.jak neprodat svůj produkt?

Jelikož jsem na rozdíl od loňska vůbec neponocovala, dorazila jsem v neděli ráno na Myšlenkové mapy v Linuxu Michala Černého. Přednášející si nebyl příliš jistý, ale povedlo se mu publikum zaujmout a představit i několik open-source nástrojů vhodných pro lidi IT pozitivní (např. Freemind). Příště by to ovšem chtělo více příkladů a ukázek, aby nebyla prezentace tak suchá.

Následující přednáška Nešahej na červený čudlík - aneb jak dokumentovat vlastní projekty přilákala mnoho lidí názvem i možností načerpat nové vědomosti. Pro mnohé se však jednalo o největší zklamání celé konference - zvláště pokud to bylo jejich první setkání s LinuxAltem.

"Na té přednášce bylo nejhorší, že se pod příslibem popisu metody psaní dokumentace zvrhla v propagaci jediného produktu, navíc natolik obskurního, ze posluchač nebyl schopen ani odporu a jen udiveně kroutil hlavou," popisuje tuto zkušenost @mumathin. Jeho výrok "Jak psat dokumentaci furt nevim. Jak neprodat produkt vim presne. Veta "neni to privetive, ale vsichni to znaji" je dokonala!" se dočkal několika okamžitých retweetů.

@Adiky funguje na mátovém čaji a notebooku s Ubuntu

Rozehnat zklamání se nám povedlo až dobrým obědem a pár pěknými fotkami místních děvčat. Na Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot Vojty Trefného (@vojtechtrefny) jsem dorazila pozdě, tudíž jsem zřejmě propásla debatu o novém desktopovém prostředí Unity, které už od počátku podněcuje flamewar, kdekoli se objeví. Rovněž mě potěšilo, jak ochotně organizátoři zapózovali s prezervativy zn. Windows Internet Explorer 9.

Před malwarem nás neochrání, ale zaujme novým svěžím logem!

.nemáme latex, nacpi to tam natvrdo!
Posledními přednáškami byl v hornímpatře Hackerspace a Open Hardware Pavola Rusnaka, zatímco dole si Miroslav Hrončok (@hroncok) připravoval Geany: napůl skvělý textový editor, napůl vývojářské prostředí. Doba mu nepřála, den předtím se mu po nesprávném použití dd povedlo přepsat na disku zaplněnou partition tou prázdnou. Mor a cholera! I zapůjčil si nojbůk nový a vrhl se odhodlaně do toho.

Představování Geany lehce brzdil fakt, že na "novém" počítači chyběly všechny komponenty, které mohl kdy potřebovat. Součástí chystané prezentace byl výstup psaný v LATEXu, ale ten taky nemáme, musíme si ho tedy nainstalovat. Instalace trvá, trvá... a vtom se přednášející plácne do čela a pronese: "Aha! Já spouštím live systém z flashky a divím se, že mi ten LATEX nejde nainstalovat!" Na twitteru se zvedá vlna pobavení.

Miro však situaci ukočíroval a dokonce to bylo i vtipné. Mise končí dobře, nacpali jsme tam ta písmenka "na tvrdo". Výsledkem je sice "dost prasáckej kód", neboť export plugin generuje "kusy kódu ve spanech a každý má definovanou jinou barvu, ale - funguje to!"

@hroncok přiznává, že má 'prasácké kusy kódu ve spanech'. ŠOK!

S poslední přednáškou končí i celý letošní ročník. Sbíráme papíry s roztodivnými známkami, losování je ve chvilce vyřízeno a ceny rozdány (jen z té ceremónie už nemám žádnou fotku a to jsem si dnes vzala schválně tričko s nápisem v Comic Sans!). Lidé se začínají loučit. Venku se stmívá.

Během celého víkendu jsem chodila po chodbách s kamerou, zapůjčenou od @vlastimilott & @berysek a za příslibem pokusu o vytvoření "virálního videa" jsem mámila z lidí odpověď na otázku, jak se o LinuxAltu dozvěděli, jak se jim tu líbí a jestli příště zase přijdou. Já se samozřejmě opět zastavím. Velký dík organizátorskému týmu - a příště ještě lépe!

--

+ PRO:
• Větší přednáškové sály než loni
• Spousta lidí z oboru, netradiční sociální "event"
• Praktické ukázky technologií, možnost osahat si HW
• Twitterwall :)

- PROTI:
• Kafe je daleko
• Některé přednášky se fakt nepovedly
• V okolí chybí slušná hospoda


Toto je pouze demo foto organizačního týmu. Ve skutečnosti je mnohem větší a hezčí.

pondělí 31. října 2011

.tip na víkend: LinuxAlt 2011

Pokud nevíte, co s příštím víkendem, tj. 5. - 6. 11. 2011, zastavte se na LinuxAltu na brněnské FIT VUT. Minulý rok jsem se o tom tak pěkně rozepsala -- a teď se najednou dovídám, že jsem na hot pozvánce mezi tučňáky (a dokonce to existuje i jako série plakátů, takže mě všichni potkávají po Brně, hustý). Tak to musíte všichni přijít.

úterý 25. října 2011

.Within Temptation v Praze: ňuf!

Šestkrát juch! Nizozemská symfonicko-metalová kapela Within Temptation se i se svou krásnou zpěvačkou objevila 21. října v pražské Incheba aréně -- a já jsem byla konečně u toho. Tímto jsem tedy skoukla živě první kapelu ze své TOP 10. Jestli to stálo za to? No samozřejmě!


Do areálu jsme přiňufali jen asi půlhodinu předem, což bylo skoro málo (ne, Výstaviště a Veletržní není stejná zastávka, ach jo), protože před branou už se vlnilo černé vlasaté moře. Čekající fanoušci byli ze všech věkových kategorií - řetězy ověšení gothici, růžově oděné slečny i tátové od rodin. Bohužel v hale nebyla šatna, takže všichni hopsali v kotli v kabátech.

Předkapelou byli belgičtí stoner-rockoví Triggerfinger, což sice pro mnoho fanoušků nebyl ten pravý šálek úvodního čaje, ale bubeník zvládl rozehřát publikum celkem dobře, zvlášť svým sólem. Stačilo však, aby tmou jen proběhl kytarista WT a už se ozval řev. Fanynky vepředu odváděly skvělou práci, kotel vždycky aspoň trošku vřel a Sharon hned v úvodu obdržela plyšáka.

Musím říct, že když se halou rozlehl její zpěv a pak se roztáhly závěsy, za nimiž stála schovaná, dojalo to i mě, starého tvrďáka. Sharon den Adel je naživo opravdu moc hezká, má skvělý hlas a komunikuje s fanoušky, kteří se můžou přetrhnout, jen aby viděla, že na ni reagují. Došlo i na "výměnu" kostýmů - na sobě měla tmavošedý korzetový top s blýskavým páskem a kožené kalhoty, první dvě skladby měla oblečenou nadýchanou bílou halenu s volánky a později se objevila v černém plášti. Když si přes ramena přehodila českou vlajku od fanoušků z přední řady, opravdu jí to slušelo.

Během večera zazněly téměř všechny skladby z nejnovějšího alba "The Unforgiving", setlist byl ale proložen i staršími kousky - největší ovace zaslouženě sklidily klasiky Stand my Ground a Mother Earth. V závěru vystoupení se členové kapely objali kolem ramen a uklonili se, publikum je ale samozřejmě nechtělo nechat jen tak odejít a po pár minutách skandování "hej, hej, hej, hej, hej, hej, hej, hej" jsme se dočkali ještě přídavku.

Po poslední "Stairway To The Skies" byl ale už opravdu konec. Hala se rozsvítila a davy gotických dětí se začaly brodit mezi kelímky od pití k východu. U brány se mě slečna v dlouhém kabátě anglicky optala, zda netuším, jestli je nějaká šance, že by Sharon u východu potkala...? Byla jsem toho názoru, že nejspíš budou vyjíždět zadem, takže ne. (Později jsem se dozvěděla, že se tam několika lidem podařilo odchytit Sharon při odjezdu a ulovit pár podpisů a fotek.) Slečna se mi pak ještě svěřila, že už Within Temptation fandí asi deset let, ale teprve teď je viděla živě. Stála během koncertu v první řadě a Sharon ji chytila za ruku.

Mrzlo, až praštělo a všechny strašně bolely nožičky. Po krátké mezihře v hospůdce jsme se tedy vydali "domů" (ke kamarádovi na gauč do kuchyně s tikajícím sporákem a ňufavou kočkou), tudíž zde náš report končí. Akce to byla velmi pěkná a o to víc se těším na listopad, kdy mě čeká další. Jen snad příště více místa na skákání a nějakou tu šatnu, díky...

Podívejte se i na tyto fotky z koncertu.

--
setlist
(thanks to InaIreth)
Mother Maiden (short movie)
Shot in the Dark
In the Middle of the Night
Faster
Fire And Ice
Ice Queen
Howling
Our Solemn Hour
Stand My Ground
Sinéad (short movie)
Sinéad
What Have You Done
Iron
Angels
Lost

přídavky
Deceiver of Fools
Mother Earth
Stairway To The Skies

--
Další zdroje:
http://www.within-temptation.com
http://within-temptation.cz

neděle 16. října 2011

.šmírbuch týdne: rybník je kulatej potok!

"Aniž bych chtěl prdět vysoko, mám troufáka tvrdit, že Ouředníkova kniha, obsahující zdaleka nejúplnější sbírku českých argotismů druhé poloviny 20. století, znamená průlom do české prudérie," začíná proslov M. Hyblera na samém začátku Šmírbuchu.

Tento slovník nekonvenční češtiny (Patrik Ouředník, Paseka, 2005), který mi včera večer zničehonic padl do spárů, může být pro mnohé až nestravitelný, ale já mám slovíčkování i češtin rád a tudíž se chechtám!


Šmírbuch není typickým slovníkem. Je v něm sice shromážděno na 16 000 výrazů pocházejících z argotu, slangu, expresivní češtiny a hantýrky (tj. "mluvy tuláků, žebráků, nevěstek, falešných hráčů a vůbec lidí zločinných"), kniha se ale rozhodně nesnaží být odbornou jazykovou příručkou ani popsat absolutně všechny výrazy, vyskytující se v Čechách v letech 1945 - 1989. Úvodní poznámka vysvětluje, že cílem projektu bylo zejména shromáždit dostatečné množství materiálu, jímž lze poukázat na barvitost a vtip "nekonvenční češtiny". Šmírbuch pak díky šikovným rejstříkům může posloužit k práci původní i překladatelské.



Posledním argumentem, proč tuto knihu nevšímavě neminout, bude následující výňatek z toho nejlepšího. Hezké nedělní odpoledne všem a dejte si nějakou knihu...!
...

být magor - viklá se mu mícha; má o čtvereček víc
smrkat - honit hejly
rybník - kulatej potok
být pohlavně nakažen - mít pochroumanýho hulána
blbě zírat - jak když kocour sere do řezanky
být rozzloben - posrat se do vejšky
zapáchat - to je smrad, jak když se vodkope selka

být zbytečný:
jak rybě lejtka;
myší hovno v kroupách;
nahýmu hovno v kapse;
parní válec v kanceláři

jdi do háje:
Vyser si voko a dej si tam kaštan.
Dej mi hubičku na tu zadní trubičku.
Vyliž mi prdel a zakukej.
Vodprejskni, emajle.
Lehni si pod hrušku a hraj si s čurákem.
Huš, huš, ošklivé sele.


úterý 11. října 2011

.jak si koupit boty, když máte Jesisem?

Hrozně dobře! A to i tehdy, když se vlastně zrovna bojíte jít do obchodu. Dnes jsem takhle šla po ulici a uvažovala nad tím, že to, jak mi prší do jarmilek, hrozně saje, ale pak jsem ji potkala a od té chvíle už bylo všechno skvělé.


Jesisem prostě ví, jak na věci. Nejen, že o svém originélním, věci vylepšujícím životním stylu publikuje na svém skvělém blögu, ale neztratí se ani v terénu. Jako jo - vím samozřejmě, že jsem už dlouho nic nepsala, že jsem se přestěhovala (a mnozí doteď netuší, že / proč / kam / čeho?), že tu mám sto knedlů, knih a pruhovaných ponožek, o kterých bych mohla psát a že vám dlužím Ultimativního průvodce, kterak nezešíleti při stěhování v banánových krabicích, ale výmluvy nikoho nezajímají, důležité je, že mám krásné nové botičky! Jo a okno, to je prosím můj nový výhled.


Jesisem říká, že jít do obchodu s kamarády je naprosto ideální, neboť spolu o problematice (botě) komunikujete, tváříte se více profesyjonálně a tak se na vás hned za vchodem nevrhají aktivní prodavačky (potvrzuji). Rovněž mu krásně šlo otáčení cedulek v obchodech vzhůru nohama (sice to k výběru obuvi nijak nepřispívalo, ale bylo to vtipné). Taky musím říct, že jí krásně šlo zavazování tkaniček, já si ji snad nechám nebo co. Botičky!...


Dnes nám také vyšlo Evanescence od Evanescence, to jen, kdybyste to náhodou nevěděli. Tudíž jsem si kromě bot z města přinesla ještě i artefakt. A pizzu. Když už se stmívalo, zjistila jsem, že nemůžu najít telefon, samozřejmě proto, že ležel v práci na stole. Jesisem se v tramvaji držel oběma rukama za cvakátko na jízdenky a tvrdil, že ta věc je roztomilá a někdo by jí měl přikreslit ještě i druhé očičko, nejlépe lihovkou. A botičky! Mně to tak těší, kurňa. Byl to krásný den. Konec nesouvislého blogpostu, dobrou noc :)

neděle 24. července 2011

.keltská noc 2011: když neprší, poléváme se pivem

Skákající dav v kotli. Skvělý indický špíz na kari. Tanec před pódiem. Docházející toaletní papír na záchodech. První kapky večerního deště. Tohle a spoustu dalších zážitků jste si mohli odnést z letošního jubilejního 10. ročníku Keltské noci - a já to všechno mám, heč.

Na Keltskou noc jsem se jela podívat už loni a tak jsem si chtěla tento neobvyklý zážitek zopakovat. Keltské a irské vlivy se v mém obvyklém playlistu sice příliš nevyskytují, ale u živých vystoupení je moje tolerance a chuť objevovat novinky mnohem vyšší (a proto si zvládnu užít koncert jemných funkových mako!mako i brutální nářez hardcorových Agnostic Front, na nichž jsem na Favále skoro vypustila duši).


Na Keltské noci v Plumlově u Prostějova sice žánrové rozpětí nebylo tak dynamické, jako v mé hudební knihovně, ale i tak jsem se dočkala pár překvapení. Na místo jsme dorazily v sobotu odpoledne a zpočátku nás více zajímaly jen ty hnusně prozaické pojmy, jako je stavění stanu a oběd, ale ve chvíli, kdy nastoupil Tomáš Kočko a orchestr, jsme už k tomu pódiu fakt musely, protože "když on má ty krásné vlaaaasyyyy. Kooočkoooo!". A měl gatě na špagatě, jachacha!


Plzeňské uskupení Poitín nám představil jejich bubeník a zpěvák Jeremy King, který působil velmi charismaticky a bylo na něm jasně vidět, jak ho hraní baví. "Poitín je irskej chlast, kořalka. A taky se tak nazývá ten přístroj, ve kterém se to vyrábí," sdělil fanouškům anglicky.

Když provokativně nadhodil, že následující skladba bude rytmicky velice složitá a je tedy výzvou pro všechny tanečníky, nemohla jsem si pomoct a šla jsem dělat ostudu pod pódium. Irské tance sice neumím, ale aspoň se to tam rozhýbalo.


Španělští Boys of the Hills jsou představiteli irské hudby s prvky country a v jejich projevu je znát jižanský temperament. V početné skupině mě zaujala zejména vokalistka Blanca, která také hraje na irský buben bodhrán a svou přítomností dodává jménu kapely vtipnou příchuť.

Ke konci svého vystoupení se chlapci odvázali a předvedli nejen, co je to kántry, ale i velmi povedenou jazzovou improvizaci. Příjemný pocit nám nezkazil ani lehký deštík, ani opilá paní, co na mě převrhla své pivo.


Headliner sobotního večera, dublinští Sliotar (viz také zelená fotka zcela nahoře), jsou na tomto festivalu už stálicí. Fanoušci je hned zdravili jejich oblíbeným českým slovem "pííííívooooo!"

Zpočátku uzavření členové irského folk-rockového tria se v polovině koncertu zajímavě rozpovídali (tedy kromě bubeníka, ten sice mlčel, ale jinak byl vynikající). Kytarista J.P. Kallio projevil svou náklonnost k výrobkům firmy Apple a nadhodil, že v pondělí bude v Plumlově afterpárty, které se rozhodně máme zúčastnit.

Pokud ale při průpovídkách kytaristy a razanci bubeníka lidé skákali a mávali rukama nad hlavou, při sólu Raye MacCormaca zírali v tichém úžasu. Irský flétnista, zpěvák a dudák předvedl, jak zatraceně rychlé má prsty a ohromil publikum dlouhou, komplikovanou melodií, po níž následovala dojemná balada o samotě. Připojil k ní následující poznámku: "Tuhle píseň chci věnovat svému otci, který je už v nebi. Právě teď na vás prší; to je on."

Po skončení koncertu následovalo trochu kýčovité, ale přesto povedené tanečně-teatrální představení bludiček z irského souboru Seamróg a fireshow skupiny Akáda - Meče blesky. Nejprve jsem chtěla jít spát, ale pak mě zaujali ti divní lidé na pódiu. Cruadalach jsou, jak sami poznamenali, suverénně nejtvrdší kapelou na tomhle festivalu. O jejich přítomnosti jsem věděla i loni, ale tehdy jsem to poněkud zaspala. Škoda to!


Cruadalach jsou rozhodně velmi tvrdý nářez, ale to beru jako plus. Kapela je sehraná, funguje jako celek a když je pozorujete, všimnete si i nonverbální komunikace mezi jejími členy. Kytaristé mávají vlasy, zpěvák Radalf zvedá nad hlavu stojan na mikrofon a řve. Pak se vrhá střemhlav do davu pod pódiem s bubnem. Lidé šílí.

Kapela má energii a odvahu se pohybovat, což diváky nakopne a mnohá další uskupení by se mohla poučit. Záporem je jen to, že jim občas trochu ujížděly noty, což člověka se zálibou v tvrdších melodických žánrech dost zamrzí. Bubeník ale žádné výpadky neměl, takže to jako celek docela dobře fungovalo. Škoda, že většina lidí v publiku už byla našrot.

Po přídavku, rozloučení a posbírání válejících se lidí v kotli pod pódiem jsem se rozhodla, že teda teď už opravdu půjdu spát (byly tři ráno, program byl už od 17 hodin posunutý a celý nakřivo) a po prodebatování důležitých skutečností, že dva copánky z vousů na bradě nejsou cool a Nightwish nejsou Finntroll, jsem konečně šla. Kňourání ženy ve vedlejším stanu, že je jí zima, jsem v roztančené teplé noci vůbec nechápala. A jak se mi pěkně spalo! Příště pojedeme rozhodně zas.

Fotky z akce i s komentáři naleznete zde: https://picasaweb.google.com/rionka/20110723KeltskaNoc