.rionka vs. LinuxAlt : jak vypadá koláčový graf

O víkendu 6. - 7. 11 . 2010 proběhl v Brně již pátý ročník konference LinuxAlt - vzdělávací přednáškové akce se zaměřením na Linux a svobodný software. Akce probíhala v areálu FIT VUT a letošní ročník měl takovou návštěvnost, že se v posluchárnách sedělo i na schodech. Přečtěte si, proč.

Původně jsem chtěla na LinuxAlt vyrazit asociálně inkognito, takže se omlouvám za mizernou (žádnou) propagaci před akcí. Po příchodu do areálu jsem ale narazila na stoleček, u něhož seděly Bára Hrončoková a Bára Havelková. Byly hrozně ochotné a pozitivní. Spolu s registračním stolkem u vchodu, kde jsem krátce po svém příchodu potkala Fi a Pitlika, to byla taková dvě místečka jistoty v moři chaosu. Alespoň zpočátku.

Všem, kdo budou po přečtení mého úžasného článku o návštěvě dalšího ročníku uvažovat, rozhodně doporučím mít s sebou fotoaparát, velkou tašku a vizitky. Poslední jmenované mi značně chyběly a tak jsem musela psát lidem URL blogísku, kontakty a poznámky na náhodně roztrhané kusy papíru, příště lépe! Ano, správně hádáte, že asociální nálada mě během půlhodinky opustila.

.možná, že víte, co je to koláč... a kernel?
Jelikož jsem na místo dorazila lamersky se zpožděním, přišla jsem o prezentaci Miroslava Hrončoka na téma XFCE, což mě mrzí, protože jsem tohle prostředí zahlédla jen letmo a přitom mě dost zajímá jeho nasazení na slabších počítačích. Tímto tedy veřejně doufám v brzké vydání videozáznamu. Pánové u vchodu vtipkovali, že to obvykle bývá zhruba po čtyřech letech, už se těším.

"Na každé přednášce dneska musí zaznít slovo CLOUD!" - Milan Brož

Zapadla jsem tedy hned do nejbližší posluchárny a jala se obhlížet okolí. Zaujal mě výskyt slečen v místnosti, zdaleka se už nejednalo o jednu ženu na sto chlapů jako v dávných dobách matfyzáckých vtipů. To, že žen je na akci mnohem víc, jsem zjistila až později, neboť při pohledu na první slajd by se ve mně krve nedořezal. Dostala jsem se na odbornou přednášku Milana Brože o SSD a dalších storage technologiích v Linuxu. Při úvodu věnovaném detailům v kernelu mi skoro vylezly oči, ale následné rozebírání principu a jeho praktického využití mě zaujalo, načež mi došlo, že téma bez potíží chápu :)

Přednáška byla rozhodně jedna z nejzajímavějších, co jsem měla během akce možnost vidět (spíš mi semtam bylo líto, že se objevila i nižší úroveň prezentace). Nikde jinde, než na téhle přednášce jste také nemohli vidět procento koláčového grafu, které vypadá jako Pac-Man.

Po skončení přednášky jsem si odskočila pro kafe (aargh, ten automat nevrací!) a pár instalačních médií Ubuntu 10.10, abych mohla konvertovat své okolí na pravou víru s pomocí oficiálního designu. Dostala jsem k tomu i OpenSUSE 11.3, které lidé zřejmě neznají, protože narozdíl od Ubuntu se poněkud ostýchají si ho vzít. Bára Havelková zvolila úžasnou formu propagace a prodávala na místě ručně vyrobené náušnice s tučňáčky a chameleonky. Mám dojem, že během víkendu všechny zmizely. Chci Tuxe na krk.

.je důležité míti Gimp a stativ
Následovalo téma úprav a katalogizace digitálních fotografií Pavla Adama, cílovkou byli spíše začínající uživatelé. Přednášející občas trochu nevhodně používal hovorové výrazy a chybělo mi více "akčnosti" a opensourcových příkladů, ale je fakt, že Gimp je nenahraditelný (imho). Doprovodné fotografie byly povedené, všechny však převálcoval závěrečný GIF s přežvykující srnou. Také jsem se dozvěděla, že prezentace běžela na WinXP a zaslechla jsem charakteristické tudu.... tudu! při odpojení USB.

"Fotit něco ve dvanáct hodin na pláži, to je většinou vražda." - Pavel Adam

Po přednášce jsem zjistila, že slečna v oranžovém tričku, která mě zaujala už při svém příchodu, je White_Kate. Člověk v tričku Kernel Ultras v řadě přede mnou, který pročítá Lamera, je Hfechs (aka Dušan, tedy pardon, Václav) a člověk s plnovousem je Golem, ale tohle všechno zjistím až večer v hospůdce...

.lidé ty nojbuky prostě chtějí!
Pauzička, vyjdu na chodbu. Poslední troška anonymity byla zmařena, když mi vyrazil vstříc nepřehlédnutelný Vlastimil Ott s hlasitým "Ahoj, Rionko!" Po krátké přednášce o neziskové společnosti Liberix se ke stolkům vracím a celou další hodinu si povídám se skupinkou inteligentních a vtipných lidí, které vidím poprvé v životě. Vlasta mi sděluje, že v mé osobě právě objevil ideálního autora aprílových článků - blogy na LinuxExpresu prý rozhodně potřebují nějaké ty nojbuky! No toto. Ihned si na obdrženou kartičku "LinuxAlt - HOST" připevňuji nápis "oficiální ROFL LinuxExpresu".

Vlastně jediný člověk, kterého jsem znala už z dřívějška, byl Rezza, který se ke mně tiše připlížil a narazil mi přes oči svůj red hat. K OpenSUSE a Ubuntu v tašce mi přibyla také Fedora v KDE variantě. Pokračuji ve své misi a fotím okolojdoucí ženy. Někdo fotí i mně, doufám, že mi pak pošlete nějakou povedenou profilovku.

.tam je strašně moc lidí... tyjo, natoč to
Následuje přednáška Petra Krčmáře "Jak prolomit šifrování disku za dvě sekundy". Představují tzv. cold boot útok a využití hardware keyloggeru. Místnost je nacpaná až po střechu, lidé vědí, co je dobré a posedávají na schodech a různě po zemi. Přednášející jsou vtipní a příklady předvádějí v terminálu přimo na projektoru. Osobně si myslím, že doplnit statickou prezentaci nějakou živou předváděčkou je úplně nejlepší postup. Navíc, každý linuxový desktop vypadá jinak a některé přednášky tak lidem nenápadně předvedly, jak je to hezké, individuální a zároveň použitelné (třeba ta jednoduchá tmavá plocha s conky Mira Hrončoka se mi líbila).

Jakmile se lidé rozprchnou, jdu si osahat čtyři plyšové tučňáky. A to jsou věci, člověk si chvíli povídá s lidmi a dělá blbosti a druhý den se najde na rootu! Ne, že by to vadilo, jen ať všichni vidí, že linuxové ženy (senioři, děti...) existují. Aspoň budou návštěvníci příští rok sedět i na stropě.

"Když my se na těch srazech vždycky tak zprogramujem!" - Hfechs

Co bych chtěla nejvíc vyzdvihout a pochválit, byli... prostě lidé. Přišla jsem na LinuxAlt poprvé a odnesla jsem si nadstandardní pocit. Organizátorský tým byl hrozně ochotný a "davy" nebyly obyčejné davy, ale směs inteligentních individualit. Je to blbost, ale "člověk se tam cítí jako mezi svými". Nenapadlo by mě, že si tak dobře popovídám s takovým množstvím lidí. A už vůbec ne, že po skončení konference je doprovodím do kavárny, odkud následně pokračujeme do restaurace, vinárny a nonstopu. Mám pro vás jedno poučení: Opravdu si nikdy nedávejte víc jak šest kofol! Budete pak brečet smíchy z úplně všeho!

Konec první části... Příště si popovídáme o tom, jak si úchylně obarvit Firefox ve Wine lahvi a o tom, co vyhraju v anketě, když nechci XXL tričko ani virtuální server. Tak sem zase přijďte ;)

--
Související odkazy:
LinuxAlt: absolutní výběr, který můžete ukazovat a linkovat, co hrdlo ráčí
LinuxAlt: den první (komplet fotek)