pondělí 31. října 2011

.tip na víkend: LinuxAlt 2011

Pokud nevíte, co s příštím víkendem, tj. 5. - 6. 11. 2011, zastavte se na LinuxAltu na brněnské FIT VUT. Minulý rok jsem se o tom tak pěkně rozepsala -- a teď se najednou dovídám, že jsem na hot pozvánce mezi tučňáky (a dokonce to existuje i jako série plakátů, takže mě všichni potkávají po Brně, hustý). Tak to musíte všichni přijít.

úterý 25. října 2011

.Within Temptation v Praze: ňuf!

Šestkrát juch! Nizozemská symfonicko-metalová kapela Within Temptation se i se svou krásnou zpěvačkou objevila 21. října v pražské Incheba aréně -- a já jsem byla konečně u toho. Tímto jsem tedy skoukla živě první kapelu ze své TOP 10. Jestli to stálo za to? No samozřejmě!


Do areálu jsme přiňufali jen asi půlhodinu předem, což bylo skoro málo (ne, Výstaviště a Veletržní není stejná zastávka, ach jo), protože před branou už se vlnilo černé vlasaté moře. Čekající fanoušci byli ze všech věkových kategorií - řetězy ověšení gothici, růžově oděné slečny i tátové od rodin. Bohužel v hale nebyla šatna, takže všichni hopsali v kotli v kabátech.

Předkapelou byli belgičtí stoner-rockoví Triggerfinger, což sice pro mnoho fanoušků nebyl ten pravý šálek úvodního čaje, ale bubeník zvládl rozehřát publikum celkem dobře, zvlášť svým sólem. Stačilo však, aby tmou jen proběhl kytarista WT a už se ozval řev. Fanynky vepředu odváděly skvělou práci, kotel vždycky aspoň trošku vřel a Sharon hned v úvodu obdržela plyšáka.

Musím říct, že když se halou rozlehl její zpěv a pak se roztáhly závěsy, za nimiž stála schovaná, dojalo to i mě, starého tvrďáka. Sharon den Adel je naživo opravdu moc hezká, má skvělý hlas a komunikuje s fanoušky, kteří se můžou přetrhnout, jen aby viděla, že na ni reagují. Došlo i na "výměnu" kostýmů - na sobě měla tmavošedý korzetový top s blýskavým páskem a kožené kalhoty, první dvě skladby měla oblečenou nadýchanou bílou halenu s volánky a později se objevila v černém plášti. Když si přes ramena přehodila českou vlajku od fanoušků z přední řady, opravdu jí to slušelo.

Během večera zazněly téměř všechny skladby z nejnovějšího alba "The Unforgiving", setlist byl ale proložen i staršími kousky - největší ovace zaslouženě sklidily klasiky Stand my Ground a Mother Earth. V závěru vystoupení se členové kapely objali kolem ramen a uklonili se, publikum je ale samozřejmě nechtělo nechat jen tak odejít a po pár minutách skandování "hej, hej, hej, hej, hej, hej, hej, hej" jsme se dočkali ještě přídavku.

Po poslední "Stairway To The Skies" byl ale už opravdu konec. Hala se rozsvítila a davy gotických dětí se začaly brodit mezi kelímky od pití k východu. U brány se mě slečna v dlouhém kabátě anglicky optala, zda netuším, jestli je nějaká šance, že by Sharon u východu potkala...? Byla jsem toho názoru, že nejspíš budou vyjíždět zadem, takže ne. (Později jsem se dozvěděla, že se tam několika lidem podařilo odchytit Sharon při odjezdu a ulovit pár podpisů a fotek.) Slečna se mi pak ještě svěřila, že už Within Temptation fandí asi deset let, ale teprve teď je viděla živě. Stála během koncertu v první řadě a Sharon ji chytila za ruku.

Mrzlo, až praštělo a všechny strašně bolely nožičky. Po krátké mezihře v hospůdce jsme se tedy vydali "domů" (ke kamarádovi na gauč do kuchyně s tikajícím sporákem a ňufavou kočkou), tudíž zde náš report končí. Akce to byla velmi pěkná a o to víc se těším na listopad, kdy mě čeká další. Jen snad příště více místa na skákání a nějakou tu šatnu, díky...

Podívejte se i na tyto fotky z koncertu.

--
setlist
(thanks to InaIreth)
Mother Maiden (short movie)
Shot in the Dark
In the Middle of the Night
Faster
Fire And Ice
Ice Queen
Howling
Our Solemn Hour
Stand My Ground
Sinéad (short movie)
Sinéad
What Have You Done
Iron
Angels
Lost

přídavky
Deceiver of Fools
Mother Earth
Stairway To The Skies

--
Další zdroje:
http://www.within-temptation.com
http://within-temptation.cz

neděle 16. října 2011

.šmírbuch týdne: rybník je kulatej potok!

"Aniž bych chtěl prdět vysoko, mám troufáka tvrdit, že Ouředníkova kniha, obsahující zdaleka nejúplnější sbírku českých argotismů druhé poloviny 20. století, znamená průlom do české prudérie," začíná proslov M. Hyblera na samém začátku Šmírbuchu.

Tento slovník nekonvenční češtiny (Patrik Ouředník, Paseka, 2005), který mi včera večer zničehonic padl do spárů, může být pro mnohé až nestravitelný, ale já mám slovíčkování i češtin rád a tudíž se chechtám!


Šmírbuch není typickým slovníkem. Je v něm sice shromážděno na 16 000 výrazů pocházejících z argotu, slangu, expresivní češtiny a hantýrky (tj. "mluvy tuláků, žebráků, nevěstek, falešných hráčů a vůbec lidí zločinných"), kniha se ale rozhodně nesnaží být odbornou jazykovou příručkou ani popsat absolutně všechny výrazy, vyskytující se v Čechách v letech 1945 - 1989. Úvodní poznámka vysvětluje, že cílem projektu bylo zejména shromáždit dostatečné množství materiálu, jímž lze poukázat na barvitost a vtip "nekonvenční češtiny". Šmírbuch pak díky šikovným rejstříkům může posloužit k práci původní i překladatelské.



Posledním argumentem, proč tuto knihu nevšímavě neminout, bude následující výňatek z toho nejlepšího. Hezké nedělní odpoledne všem a dejte si nějakou knihu...!
...

být magor - viklá se mu mícha; má o čtvereček víc
smrkat - honit hejly
rybník - kulatej potok
být pohlavně nakažen - mít pochroumanýho hulána
blbě zírat - jak když kocour sere do řezanky
být rozzloben - posrat se do vejšky
zapáchat - to je smrad, jak když se vodkope selka

být zbytečný:
jak rybě lejtka;
myší hovno v kroupách;
nahýmu hovno v kapse;
parní válec v kanceláři

jdi do háje:
Vyser si voko a dej si tam kaštan.
Dej mi hubičku na tu zadní trubičku.
Vyliž mi prdel a zakukej.
Vodprejskni, emajle.
Lehni si pod hrušku a hraj si s čurákem.
Huš, huš, ošklivé sele.


úterý 11. října 2011

.jak si koupit boty, když máte Jesisem?

Hrozně dobře! A to i tehdy, když se vlastně zrovna bojíte jít do obchodu. Dnes jsem takhle šla po ulici a uvažovala nad tím, že to, jak mi prší do jarmilek, hrozně saje, ale pak jsem ji potkala a od té chvíle už bylo všechno skvělé.


Jesisem prostě ví, jak na věci. Nejen, že o svém originélním, věci vylepšujícím životním stylu publikuje na svém skvělém blögu, ale neztratí se ani v terénu. Jako jo - vím samozřejmě, že jsem už dlouho nic nepsala, že jsem se přestěhovala (a mnozí doteď netuší, že / proč / kam / čeho?), že tu mám sto knedlů, knih a pruhovaných ponožek, o kterých bych mohla psát a že vám dlužím Ultimativního průvodce, kterak nezešíleti při stěhování v banánových krabicích, ale výmluvy nikoho nezajímají, důležité je, že mám krásné nové botičky! Jo a okno, to je prosím můj nový výhled.


Jesisem říká, že jít do obchodu s kamarády je naprosto ideální, neboť spolu o problematice (botě) komunikujete, tváříte se více profesyjonálně a tak se na vás hned za vchodem nevrhají aktivní prodavačky (potvrzuji). Rovněž mu krásně šlo otáčení cedulek v obchodech vzhůru nohama (sice to k výběru obuvi nijak nepřispívalo, ale bylo to vtipné). Taky musím říct, že jí krásně šlo zavazování tkaniček, já si ji snad nechám nebo co. Botičky!...


Dnes nám také vyšlo Evanescence od Evanescence, to jen, kdybyste to náhodou nevěděli. Tudíž jsem si kromě bot z města přinesla ještě i artefakt. A pizzu. Když už se stmívalo, zjistila jsem, že nemůžu najít telefon, samozřejmě proto, že ležel v práci na stole. Jesisem se v tramvaji držel oběma rukama za cvakátko na jízdenky a tvrdil, že ta věc je roztomilá a někdo by jí měl přikreslit ještě i druhé očičko, nejlépe lihovkou. A botičky! Mně to tak těší, kurňa. Byl to krásný den. Konec nesouvislého blogpostu, dobrou noc :)