sobota 30. října 2010

.mlha na kolejích

Nedávno jsem tu zveřejňovala sérii snímků, nafocených v Komíně pod mostem. Krátce potom ten most přestříkali na fialovo a minulý víkend se na tom vyřádila parta sprejerů. Doteď nevím, jestli jde o nějaký recesistický projekt, nebo je to prostě "jenom" vandalismus. Ať už to bylo jakkoli, teď mají ty sloupy oči.


Mlhavá atmosféra mě ten den znovu vylákala mezi garáže a křoviny za královopolským nádražím, které už jsem prolézala v srpnu. Sice už byla skoro tma, ale i tak vzniklo pár zajímavých fotek. Editovala jsem je tradičně v záchvatu šílenství, tudíž jsou divné. Výběr (19) s pseudopoetickými titulky je k mání zde.


Na místní hřbitov jsem bohužel dorazila až po setmění, což bez stativu znamená, že mám smůlu. Další výlet do těch končin se uskutečnil včera, fotky mají zase trošku jinou atmosféru a není jich moc, ještě se tím proberu.

pátek 29. října 2010

.modrá čajovna reloaded

Dnes jsem se byla srazit s Elisabetth. Rozhodly jsme se, že půjdeme otestovat, jak vypadá po rekonstrukci bývalá Modrá čajovna (nachází se kousek od Konečného náměstí v Brně). A musím říct, že se jim to povedlo. Atmosféra je příjemná, obsluha ochotná, ceny milé a potkaly jsme i pár známejch. Nově pojmenovaná Čajovna Za zrcadlem si (oproti jaru tohoto roku, kdy byla ještě zatuchlá a tmavá) rozhodně zaslouží hvězdičku navrch. Doufám, že se jí aspoň částečně vrátí bývalá sláva. Taste it.

Čajovnu Za Zrcadlem najdete na 49°12'13.950"N 16°35'42.540"E :)



středa 27. října 2010

.10 věcí, které (zatím) ještě neumím

Toto téma mě napadlo dnes večer cestou z práce. Ono je hrozně jednoduché si jednou za rok sepsat papír nějakých předsevzetí, abychom se na ně v průběhu dalšího roku mohli úspěšně vykašlat a najít pak ten papír při předvánočním úklidu za monitorem, přilepený žvýkačkou k plesnivému hrnku od kafe.

Následující body nejsou předsevzetími. Nic se vlastně nestane, pokud je nebudu umět ani za rok, ale potěšily by mě klidně i za dva. Až budu mít zase pocit, že svět nemá žádné barvy, mohla bych si na tenhle článek vzpomenout.

10 věcí, které (zatím) ještě neumím:

1 • ovládat html, php a css na vyšší úrovni
Na rovinu přiznám, že nejsem žádná pořádná ajtý žena. Neumím céčko (nesbírám céčka), Python (ty hadi!), Haskell (s tím volejte Mamufoj) ani Fortran (to už toho asi budu tušit víc i o děrných štítkách). Tedy, abych nekecala, v jazyce C jsem si kdysi zkusila vypsat "Hello World"! V PHP momentálně umím napsat cca pět a půl řádku. V Javascriptu asi dva. Ale pochopit základní strukturu HTML a CSS mi netrvalo dlouho a když má člověk motivaci a čas, tak už nic dalšího nepotřebuje. Bohužel mám obojího zrovna nedostatek.

2 • psát tak dobře, abych všechny texty dokončila a navíc i zveřejnila
Kdysi v dobách pera a papíru jsem psala strašně moc, hlavně různé fikce a deníčky. Počítačový věk dovoluje myšlenky lépe editovat, ale mnohem víc se jich kvůli tomu vůbec nedostane na řadu. Většina neblogové tvorby se nikdy nedopíše a tedy ani nedostane do té "reálné" dimenze - před oči čtenářů. Možná je to důsledkem přehnaného perfekcionismu, ale i té nové blejskavé sociálně-síťové asociálnosti :) Prostě dneska nejen, že nikdo už ty neveselé, těžší, vážné věci nechce číst, ale ani zveřejňovat.

3 • skládat hudbu v počítači
Je super mít v hlavě hudební projekt s názvem, pár textů v zatím nedomyšleném jazyce a pár hudebních prvků v paměti, ale dokud se nedokopete k tomu, abyste z toho něco doopravdy udělali, nemá to "pořádný smysl". Naštěstí hudba, stejně jako kreslení nebo focení, nepotřebuje být proplacena, aby ten smysl získala. Tak třeba někdy.

4 • nebrat si osobně kritiku
Sakrblé, nemáte na tohle někdo nějaký Zaručený Návod (R) (C) (TM)? Když je člověk vnitřně nejistý, je daleko víc náchylný brát si věci nedobře. Myslím, že se tomu říká vztahovačnost. Zajímavě to kazí věci!

5 • šperky z pryskyřice
Další zajímavá tvořivě-produktivní věcička. Křišťálová pryskyřice je čirá hmota, kterou lze zalít jakýkoli grafický motiv, umístěný v kovovém lůžku. Pak ji necháte 24 hodin zaschnout. Přívěšek zalitý pryskyřicí vypadá např. takhle (přesně tenhle kousek od té slečny mám doma), ale osobně jsem uvažovala spíš nad umělečtějším zpracováním vlastních kreseb. Takový náhrdelník z očí nebo složitý medailon s kovovými komponenty a portrétem rudovlasé ženy... Nápady by se našly, ale je potřeba trpělivost, cvik, počáteční investice, nemám čas... a blabla, pořád nějaké blabla.


6 • řídit, ehm
Ne, nemám doteď řidičák, asi proto, že stál už před čtyřmi lety na moje poměry strašně moc a já jsem musela šetřit na alkohol a drogy.

7 • uplácat si nějaký vlastní hustodémonský linux
Milé děti, je to tak, mám v počítači "jen to Blbuntu". Mě totiž na nějaké aktualizace a verze vůbec neužije a výraz uživatelská přívětivost nepokládám za urážku. Ale když jsem v minulosti narazila na nutnost zkompilovat nějaké něco do něčeho (to už je jedno, čeho), tak jsem to radši obešla a našla jiný způsob. Tím chci říct, že jednou bych byl rád mnohem víc linuxově mocný! Tak. A už to víte.

8 • dělat svíčkovou
(A ještě koprovku a rajskou tím ideálním způsobem tak, aby to chutnalo jako ta, kterou dělá mamka.) Jasně, vím, že se to dá vygooglit, googlím i poměr surovin pro krupičnou kaši. Jenže se svíčkovou je spousta s*aní a chce to ještě knedliky a stejně jím už spoustu let jen pizzy, čokolády a nudle, takže je to vlastně jedno.

9 • odvážně vyndávat z PC ty fakt důležité věci
Například tedy vyměňovat paměti a procesory, vrtat se v základní desce, pájet a další zhovadilosti. No, ty paměti chci zkusit, ale pájet nic fakt nebudu, tohleto umí pan otec, ale já budu radši pištět a zavírat oči. Ehm.

10 • najít hodnotu ve věcech, které už umím
To bude asi nejtěžší bod ever :) Další level, tedy "být veselá a pozitivní", jsem tedy radši vypustila a zařadím ho až příští rok!


zdroj obrázků: rionka.deviantart.com

sobota 23. října 2010

.ženy v ICT: důležité téma či genderový nesmysl?

Nedávno se mi do ruky dostal zajímavý videozáznam z přednášky Mgr. Markéty Kristové na téma Ženy v ICT, která proběhla 14.10. na FF MU v Brně.

Přístup k videu z přednášky i druhé části s dotazy návštěvníků mi poskytla evisek_net, které tímto děkuji. Včera jsem to oboje celé shlédla a před očima mi vyskákalo několik otazníků. Pojďme se zamyslet nad tím, proč.

Téma "nedostatku žen v informačních a komunikačních technologiích" může být podle slov Mgr. Kristové vnímáno jako společenský problém, ale stejně tak i jako feministický pseudoproblém (nebo, slovy několika kolemjdoucích, genderová hovadina či vtírající se nesmysl). Zajímavé přitom je, že když se svých pánských ajtý kolegů a přátel optáte, zda by ve svém okolí uvítali více IT žen, linuxaček a podobných stvoření, reakce jsou velmi pozitivní. Domnívám se tedy, že nejde pouze o pohlaví. Rozhoduje také inteligence, bystrost a co nejnižší procento "slepičího" chování. Což pochopitelně v přednášce nepadlo, ale je dobré si to uvědomit.


"Ing. Josef Vrba řekl: 'Talenty nemohou být nikdy na škodu a již z tohoto důvodu, aby se vždy mohly uplatnit, je třeba potírat starou zaujatost proti studiu žen na technikách.' To říkal v roce 1913. Já myslím, že jsme se za těch sto let moc neposunuli."

Přednášející bohužel ze začátku trochu tápala, což na člověka, který vidí jen prvních deset minut, nepůsobí nejlépe. Přišla mi poněkud nervózní, i když měla k tématu zjevně co říct, párkrát si ve svých výrocích nic netuše odporovala, ale na konci se jí v divácích povedlo vyvolat i smích. Po stránce formy to chtělo trochu vypilovat, ale já budu stejně tvrdit, že forma prostě nikdy NEMÁ vítězit nad obsahem. Ne, že bych tedy se všemi jejími poznámkami a teoriemi souhlasila, ale některé myšlenky až podivuhodně přesně odrážely moje zkušenosti z reality.
"Nejde o to, abychom setřeli rozdíly mezi pohlavími, jde o to si uvědomit, že muži a ženy jsou navzájem komplementární."

Nejsem žádná 'feministka', ale někteří z těch, kdo čtou moje články, ví, že mám ke 'genderovým' tématům určitý zaujatý postoj. Jsou věci, o kterých se nemluví a mělo by. Ženy v téhle zemi mají problémy se sebeprosazením a uznáním, zatímco ze strany pánů je existence celé téhle tematiky obvykle šmahem zamítnuta. O to víc obdivuji pozitivní postoje těch několika mužských 'hrdinů', z jejichž strany se mi dostalo podpory a tolerance.

Pro lidi, kterým jsou tyhle myšlenky vnitřně proti srsti, bude zřejmě nemožné dokoukat to video až do konce. Jiní se tomu zasmějí. Já místo snah o hodnocení přednášky pouze vypíchnu několik citátů, které mě zaujaly. Nemusíte se mnou souhlasit. A třeba můžete.



• "V průzkumu jsem zjistila, že třetina ajtý žen měla tatínka, který pracoval také v oboru informačních technologií."
Ha! Takže de facto neexistuji :) Nikoho příbuzného, kdo by pracoval v ICT, nemám, i když se v historii naší rodiny nějaké ty pájky, tišťáky, tranzistory a děrné štítky vždycky vyskytovaly. Spíš jde asi o přístup k výchově - dítě se díky ní nebojí konstruovat a zkoušet nové věci, i ty, které 'holčičky nedělají'.

• "Dívky, nebojte se! IT není jen pro kluky s brýlemi."
Myslím si, že k ajtý klukům se musí přistupovat citlivě. Vůbec nejde o brýle, beďary nebo plyšové tučňáky. Jen o vnímavost. Ajtý lidé bývají velmi inteligentní a kreativní, jen někdy mohou mít trochu rezervy ve vztahových a sociálních oblastech. Ale nad formou vždycky převáží obsah. Neřešte, že jsou "trošku divní", jednou z nich můžou být vaši nejlepší přátelé.

• "Dívky jsou aktivnější v humanitních předmětech, kluci zase v exaktních."
Hm. Jsou. A? Na základce jsem těžce plavala v matematice, ale geometrie mě bavila. Verbální a prostorové dovednosti mám na vysoké úrovni. Práce s logickým unixovým systémem nevyžaduje jedničky z trojčlenky. Jo, kdybych chtěla něco studovat, tak mě s tímhle kádrovým profilem asi pošlou do háje, to si uvědomuju...

• "Neschopnost žen pracovat s technikou je vrozená."
Sákryš, já si nemyslím, že tohle může být vrozené. Vrozené může být onemocnění nebo vloha, kterou můžeme cvičením proměnit v talent. Tyhle všelijaké negativní sklony, pochyby a návyky spíš vznikají výchovou a deformacemi v dětství. Anebo ne?

• "Ženy se vyznačují vyšší komunikativností, lepší analýzou potřeb klientů a snahou se do jejich situace vžít."
Samozřejmě. Ale všeho s mírou. Moje jediná zkušenost s ryze ženským blond kolektivem byla děsivá. Byly to, pardon, slepice s nehtíčkama a fotkama štěňátek na ploše... Analýza, komunikace, empatie a logika, ano, ano! Ale prosím vás, buďte inteligentní a silné a neshazujte se. A nechovejte se jako mrchy.

• "Tahle osvěta by se měla dělat na základce, u vysokoškoláků už je pozdě."
Nemyslím si, že je někdy pozdě na osvětu. Tedy, popravdě si ani nemyslím, že vaše práce musí nutně souviset s vaší školou, i když by to asi bylo hezké.

• "Má každý možnost dělat to, na co má talent?"
Ne. Resp. v duchu předchozí věty - pokud máte tu smůlu, že vystudujete obor, který vás sice hrozně baví, ale nemáte možnost se v něm reálně uplatnit, musíte v sobě prostě najít nějaký jiný talent a ten rozvinout. Jsem poněkud cynická, protože tohle se stalo mně a připadám si kvůli tomu někdy taková nedokončená. Ale mám ráda i svůj "ajtý talent". I ty všechny další, kterými se nedá vydělávat.

• "Mně jako ženskou si ale na spravení počítače nikdo neobjedná."
Tohle prostě JE problém. Kromě vzdělaných, tolerantních, otevřených chlapů totiž existují i šovinistická hovada. Je jedno, jestli se jedná o obchodní vztahy, opravu počítače nebo nějaké poradenství. Jsou pánové, kterým prostě jde jenom o to, aby ženskou zdeptali. FAIL.

• "V době, kdy si kluci začnou hrát s PC, se holky začínají zabývat tím, jak vypadají. Tehdy totiž pochopí, že muži jsou ceněni podle výkonu, zatímco ženy podle vzhledu."
True. Ale znovu: Vážně si myslíte, milí čtenáři, že je v pořádku, jak je nám to automaticky podsouváno? Ne? A co s tím budeme dělat?

• "Když do týmu přijde ženská, chlapi sice začnou být výkonnější, ale na jiné úrovni, než v práci..."
NE. V tomhle jsem divná, ale myslím si, že sexuální vztahy, vznikající na pracovišti, jsou z 99% zlo. Když jako ženská přijdu do nového týmu, nejdu tam proto, abych vyjížděla po lidech, ale proto, abych s nimi na něčem pracovala. Asi to někomu přijde hrozně nesexy. Ale nechodíme do práce proto, abychom byli sexy, sakra. Jakou bych asi měla pro kolegy hodnotu poté, co bych je všechny ojela, a jak by asi utrpěly naše přátelské vztahy? Proč tohle tolika lidem nedochází?

• "Existují super femininní a méně femininní ženy. Ne v otázce vzhledu, ale myšlení."
Ano. Je to všechno ovlivněno způsobem myšlení. Existují ženy výjimečné tím, jaké jsou a jak přemýšlejí a ty zanechají na svém okolí mnohem hlubší otisk, než naivní a nesoběstačná stvoření bez špetky individuality. Neurazte se, dámy, pokud prostě jste růžové a romantické. Jen buďte své.

• "Ono vlastně ani nejde o to, jestli je to muž nebo žena. Jde o osobnost."
Jo. Tady se už jen podepíšu, není co dodat.



Související odkazy:
inhd.cz - zveřejněný videozáznam z přednášky "Ženy v ICT"
ZkusIT.cz - web, který se snaží motivovat ženy k práci v IT oborech

pátek 22. října 2010

.rionka na linuxexpresu: konečně růžový blogísek?

Před pár dny jsem publikovala první článek "Ze dne na den linuxačkou" na blogu na LinuxExpresu. Musím říct, že z reakcí a komentářů mám velmi dobrý pocit. Totiž, komentáře na veřejných webových portálech většinou stojí za velký prd. Tady mě půlka potěšila a druhá půlka vyprovokovala k zajímavým (leč pozitivním) myšlenkám.

Jenom chci říct, že růžový blogísek v plánu nemám. Vlastně mi bylo explicitně zakázáno psát o koníkách a školních idolech :) Nejspíš tam časem zveřejním pár textů odtud a nebo z některých již blognutých materiálů vyjdu při psaní něčeho nového, ale bezprizorní ňufání nad oblíbenými nesmysly samozřejmě očekávejte hlavně zde! Navenek se přece musím snažit vypadat chytře, žejo.

Složitější než definovat, co všecko nechceme, je ovšem odpovědět na otázku, o čem má být druhý článek, abychom si vysoko nastavenou laťku nepodkopli. Má to být analýza oblíbeného programu, šťouchanec do tématu ajtý žen anebo raději nějaká zábavná blbost? V zásobě mám všechno, ale... ideální text vznikne až ve chvíli, kdy už není co smazat. To vám poví každý psavec. I můj oblíbený tadyten.

pondělí 18. října 2010

.příběhy o nekonečně se opakujících tvarech

Včera v noci jsem se ve čtečce na Tečce dozvěděla, že před několika dny zemřel matematik Benoit Mandelbrot. Jeho jméno je známé hlavně ze spojitosti s tzv. Mandelbrotovou množinou, jedním z nejznámějších fraktálů.

"Fraktály jsou na pohled složité geometrické objekty, které však mají jednoduchou matematickou strukturu. Fraktál je soběpodobný, což znamená, že v něm lze pozorovat stále se opakující charakteristický tvar," tvrdí Wikipedie. Ve výše zmíněném článku zmiňuje autor také zajímavé spojitosti těchto nekonečně se opakujících tvarů s programováním a filozofií devadesátých let. V závěru vyzývá uživatele Debianu a Ubuntu, aby si na počest objevitele Mandelbrotovy množiny nainstalovali program, umožňující realtime "průlet" takovým fraktálem - XaoS.

Člověk, stojící nohama pevně na zemi, by si řekl, že je to zajímavá blbost a zavřel okno prohlížeče. Rionka ne. Apt-get install xaos je otázka pár vteřin. Vletět do složitého fraktálu a zavrtat se hluboko do jeho struktury, abyste v ní našli ty nejroztomilejší složitosti, může trvat dlouhé hodiny. A k tomu elektronické halucinace. Autechre. Aes Dana. Carbon Based Lifeforms.

Existují lidí, kteří přemýšlejí chladně a logicky a pak ti, kteří vyhledávají emoce, náhodu, možná snad i krásu... Je možné najít krásu v matematice? Ano, úplně stejně pravděpodobně jako kdekoli jinde. Pochopitelně, že tohle asi nebude "zábava" úplně pro každého. Ale ten kousek, co si ve mně myslí, že byl/je/bude umělec, je spokojený, kouká mezi hvězdy a mává tam někam odpočívajícímu Mandelbrotovi.


..
[A pár ukázek z mého "průletu" na závěr. Koncept typu "fraktálový wallpaper" není náhoda, pár těch obrázků se mi fakt moc líbí a jeden nikdy neví, co mu skončí na ploše. Zvlášť když tam teď má černomodré binární něco. Dobrou noc.]

neděle 17. října 2010

.zajímavé hudební tipy: Autechre - Amber [1994]


Autechre jsou britské hudební duo, věnující se elektronické hudbě, převážně kategorizované jako idm, ambient a minimal. Víte, mně ta elektronika ani přes všecky ty metaly není vůbec cizí. Poprvé jsem tohoto interpreta zahlédla v last.fm profilu úžasné Jesisem a po pár dnech mě zaujala také recenze v magazínu Výheň (pozor, hustodémonské retro z roku 1997!).

A tak jsem se šla zeptat, co a jaké že to je. "Zařaďte si to jako ťapací, zvonivou nebo kuličkatou věc!" zněla odpověď. Dovedete si představit ťapací kuličkatou hudbu? Po prvním poslechu alba "Amber" mi bylo všechno absolutně jasné. Autechre jsou ta nejkuličkatější věc, jakou jsem kdy slyšela.

Amber je druhé studiové album z roku 1994, následovalo po úspěšném debutu Incunabula (1993). Formaci tvoří Sean Booth a Rob Brown. Podle svých slov vytvářejí jakousi syntézu digitální a analogové technologie - zvuky starých analogových syntezátorů, samplery, klávesy i mluvené slovo. Jejich název údajně vznikl pomocí počítače vygenerováním osmi znaků v náhodném pořadí.

Je to zvláštní, je to trochu retro, je to osobité, jemné, ťapací... a nejlépe udělám, když přihodím několik ochutnávek. Skladby se srdíčkem považuju za nejzajímavější, ale zde je možné si poslechnout i celé album v playlistu.

  1. Foil
  2. Montreal
  3. Silverside
  4. Slip
  5. Glitch
  6. Piezo
  7. Nine
  8. Further
  9. Yulquen
  10. Nil
  11. Teartear

čtvrtek 14. října 2010

.šestnáct důležitostí na stole skutečné ženy

Tak, máme tu další prudce elegantní řetězovku. Syslinka včera napsala, že "pokud chce muž poznat ženu a zjistit, jakou má povahu, má se jí podívat do kabelky."

Seznam věcí v kabelce skutečné ženy jsem už před časem sepsala. Mnoho z vás se nechalo inspirovat a pochlubili se také svými taškami a batohy. A jak je to s tou povahou? Nenapadá mě k tomu nic jiného než sousloví "chaotický magor". Co byste byli vy?

Zajímavé jsou rovněž předměty, které máte na svém pracovním stole. Dovolila jsem si zkombinovat zajímavosti ze stolu doma a stolu v práci. Sysla ten svůj i statečně vyfotila - to fakt dělat nebudu, protože by mi utekli všichni čtenáři :D


Co tedy průběžně najdete na mých stolech?

  1. čokoláda - vždycky je na stole aspoň nějaká. Pokud není, nepropadejte panice, zřejmě je ve skříňce. Podobně se mě drží také kafe a čaj
  2. patlátko na pusu - jak už jsem uváděla, tohle je závislost a já bez toho nemůžu nikam jít
  3. usb nesmysly: flashka s fotkama, flashka s linuxovým OS, foťák, mp3 přehrávač, USB redukce... to se okolo mě povaluje různě bez ohledu na to, jestli mám vůbec k dispozici nějaká USB
  4. pilník - Sysla má podložku ve tvaru srdce, aby bylo poznat, že je to stůl ženy. Hm. Já mám doma vedle šroubováku pilník...
  5. pokreslené papíry - vznikají nejlépe náhodně. Ano, maluju hodně, ráda, divně
  6. kyblík s tužkama - aktuální úchylkou v tomhle oboru je zářivě fialová propiska, kterou píšu skoro všechno. Fial!
  7. nalepovací papírky a různé pokažené vizitky, na které si píšu poznámky. Posledním úlovkem je štos kolegových vizitek, kde má mail bez koncovky .cz :)
  8. hrníček - doma piju z evanescence, v práci mám nejradši ten s logem Windows 98
  9. sprej do krku - je to hnus, ale pomáhá
  10. prášek na hlavu - jak se říká té nemoci se sklem? hypochondr? alzhajmr?
  11. přibližně čtyři talíře, dvě sklínky, nůž a šest lžiček (ale odejít je samovolně nenechám, zabíjím to vždycky při odchodu z místnosti)
  12. korálky, drátky, kleštičky - to se vyskytuje hlavně doma, ale už jsem si to jednou odložila i v práci. ty nechápavé pohledy! ach.
  13. papírové kapesníky - to se vyskytuje všude. ve skutečnosti náhodně generuji hromady kapesníků
  14. spam - sudoku, časopisy, knížky, katalogy s kosmetikou a nesmyslama
  15. různé kousky počítačů - teď mi tu leží rámeček na disk a RAM paměti! a pět metrů UTP. a v práci jsem měla jednu chvíli dvě myši. eee... to bude časová díra
  16. chilli omáčka :)

Kdo těch věcí dokáže napsat 32, aniž by si ublížil, má můj obdiv :)

středa 13. října 2010

.podzimovy barvičky v bordýlku

Koncem září v jednu pěknou sobotu jsem se po cestě z práce zacyklila u zastávky Vozovna Komín. Naproti tamější střední škole se nachází budova Dopravního podniku a dlouhatánská zeď porostlá břečťanem. Víte, jsou věci, které považuji za skutečně velmi přitažlivé /fotogenické a břečťan je na tom žebříčku hned pod rezavými továrnami a červenými vlasy.

S nedávnými mrazy začaly ovšem chcípat i tyhle barevné rostlinky a tak si pro připomenutí aspoň dovolím pár obrázků z toho hezkého dne. Aneb jak může Rionka strávit asi dvě hodiny v jediném bodě, kterým přitom prochází každý den. Komplet (asi 20 ks výběr) k nahlédnutí zde.



úterý 12. října 2010

.psáno zbytkem černého čaje

my blázni.

roky nelogicky toužíme potkat bytost s křídly
aby nás nadzvedla a ukázala nám, jak se létá.
třeba bude vesmír krásnější z výšky
než z té čtyřstěnné kobky, která chladem zeje
obložená oschlými hrnky
hutnou tmou
a chladem beznaděje

křídla ale nerostou sama od sebe.
jako strom potřebují teplo, světlo, mízu
a měsíce systematické stavby
úhel k úhlu, pírko k pírku
nesprávná konfigurace vede k zániku
a příliš mnoho tíhy peří neunese
proč chtít slunce, když oslní i plamen svíčky?
a k čemu nebe, když nás vlastně děsí výšky?

okouzlení, to je jako létavice
náklonnost je syté, dechberoucí poupě
a láska... kdoví, co vše může být láska.
šedesát čtyři pojmů na jedné malé stránce
staré knihy, vesmír, vůně
fascinace, pochopení
správně otevřené oči
odhodlání, odevzdání
a řešení už klíčí pod tou necitlivou kůrou
(přesně tam, kde roste pravá krása v lidech)

proč vnímat jen tu kůru, když podstatná je mysl?
tím řešením je rozsvítit si svoje vlastní slunce
ať to jedinečné peří roste podle svého vzorce
potom ten život, vesmír, číslo... náhle získá smysl
a my vzneseme se sami
na cestě za hvězdami.


neděle 10. října 2010

.a ještě něco o okně

.mimořádně kulaté datum: 10.10.10

"Blíží se datum kulatosti života, vesmíru a vůbec," uvedl Martin Hassman nedávno v blogu na Rootu. 10.10.10 vám totiž po převodu do desítkové soustavy dá krásné číslo 42.

Dnes v 10:10 by se tedy mělo slavit nějakým speciálním způsobem, nejlépe binárně. Někteří měli v plánu nainstalovat Ubuntu 10.10, Kuře zase lákalo na speciální geocacherský event. Já nikam nejdu, vdávat se taky nebudu a tak mi zbylo to focení.

A jelikož díky absolutně převrácenému životnímu rytmu (au) budu dneska v deset zřejmě ještě spát, ukážu vám tu v 10:10 asi jenom tu hezkou mlhu, co byla včera v noci a to bude tak nějak všechno. Ve dne tu mám jen wokno (!) a škaredé parkoviště, v tom žádný smysl vesmíru, života a vůbec nebude. A tma je už hrozně dlouhá, tohle bylo kolem půl sedmé...

Moc se dnes neožerte. A ještě se třeba můžete kouknout na související dnešní Týden Živě, mě osobně kluci pobavili. Myši, do toho :)

sobota 9. října 2010

Sabayon 5.2: hardcore nebo sladký zákusek?

Na jaře jsem stáhla Sabayon a dvakrát jsem si s ním cvičně zaflirtovala přes LiveUSB na dvou různých noteboocích. Jde o linuxovou distribuci na bázi Gentoo, která se snaží být uživatelsky přívětivá a přitom plně konfigurovatelná, fungovat OOTS (out-of-the-box) a KISS (keep it simple, stupid).

Jelikož Gentoo se často chlubí přívlastkem hardcore, zajímalo mě, jak bude působit Sabayon. Mnou testovaná verze 5.2 vyšla 26.3., dnes je ale k dispozici už 5.4 z 30.9. Distribuci jsem už měla možnost lehce oťuknout na Dellu a předtím i na Asusu u našich, kde mnoho věcí fungovalo hned po startu - touchpad, flash na youtube, přehrávání mp3 i připojení přes LAN. "Neodsuzovat nesvobodný software, hlavně že vše funguje," shrnul stručně T. Heger filozofii Sabayonu.



.chceš připojit k wi-fi? zařvi!
S kabelem jsme tedy v suchu. Doma na Wi-Fi je to ale komplikované. Network Manager opakovaně řval o heslo k WPA2, chvíli byl internet funkční, pak zase ne. Několikrát došlo k jeho úplnému výpadku a dvakrát i ke zmizení appletu Manageru z panelu, což nechápu (?). Problém napravil pouze reboot a opakované načtení prostředí. Asi se opět něčemu nelíbil Wi-Fi adaptér Asus WL 167g. S naším routerem se tu sice dějí psí kusy, ale jelikož se na něj někdy nedalo ani pingnout, z hloubi své na pochodu se učící skorogeekovské duše věřím, že chyba tentokrát nebyla na mé židli. Na HW pod linuxem prostě štěstí buď máte, nebo ne.



Jak už ale znalci v devadesátých letech prohlašovali, internety přece nejsou všechno! Sabayon přichází s pěknou nabídkou programů, zamrzí snad jen Gimp jako defaultní SW pro prohlížení obrázků. Najdete tu ale můj oblíbený Firefox, Open Office a také minimalistický přehrávač Audacious, který připomíná Winamp a narozdíl od Exaile či Rhythmboxu nevyžaduje spravování hudební knihovny - stačí mu jen cesta k přehrávaným souborům. (M. Hrončok ho v recenzi vtipně popsal jako "fork forku napodobeniny Winampu".) Jeho rozšíření jsou bohužel skromná, chybí mi plugin pro Last.fm.

.není to tak složité, jak to vypadá
Práce s Gentoo-based distribucí bude pro ubuntisty asi trochu komplikovanější. Balíčkovací systém v Gentoo se jmenuje Portage a skládá se ze dvou částí, nazvaných ebuild a emerge. Mají mezi sebou podobný vztah jako dpkg a apt v Debianu. Emerge je hlavním nástrojem pro přístup z příkazového řádku a ebuild obsahuje informace, jak zkompilovat a nainstalovat software ze zdrojového kódu s optimalizací na daný počítač. V Sabayonu je možné využívat také Entropy, druhý balíčkovací systém, který spravuje předkompilované balíky a poskytuje přístup k nestabilní vývojové větvi. Lze s ním pracovat pomocí grafického nástroje Sulfur (vypadá trošku jako Synaptic). Dvojí správa softwaru nabízí mnohem víc možností instalace. Radši bych ji ale nenutila začátečníkům. Relativně nové a neodladěné aplikace jsou někdy spíš problém.



Hardwarová náročnost systému je nevelká, srovnatelná s Ubuntu. Neswapuje, neseká se, práce s ním je příjemná. Vyzkoušela jsem verzi 5.2 s desktopovým prostředím GNOME (existuje ale i s KDE, LXDE či XFCE), takže nebyl problém najít jakýkoli ovládací prvek, oproti menu v Ubuntu přibyla jen podnabídka 'Sabayon'. Když jsem si ale měnila jazyk na klávesnici, uvědomila jsem si jeden detail v GNOME, který mě štve. V rozbalovacích nabídkách o mnoha položkách (např. výběr jazyka, ale i tagů při editaci hudebního souboru) mi chybí možnost skákat pomocí klávesnice na položky, začínající určitým písmenem! Někdo by s tím mohl něco udělat.

.nepříjemné versus úžasné
V některých oblastech jsem měla vyloženě smůlu. Krom disku systémového mám i druhý, rozdělený na dva logické oddíly. Při připojení pod Ubuntu dostaly automaticky názvy Nový disk a Nový disk_ (trapné, vím, ale nikdy jsem to nepotřebovala řešit). Při pokusu o připojení těchto disků rovnou přes menu 'Places' se mi však neotevře Nautilus, jak je zvykem, ale vyskočí hláška, že disk s pošramocenou diakritikou není možné najít.


Problém se objevuje i při ukládání souboru přes Firefox a Gimp. Disky se přitom správně namountovaly, vytvářet a měnit soubory na nich lze a přes 'Places > Computer' se k nim hned proklikám. A teď čí je to chyba?

Abych pořád nedržkovala, zmíním také pozitivní prvky. V 'System Preferences' najdete inspirativní Emerald Theme Manager. Na ploše jsou k prozkoumání ikony Compiz Fusion, dema hry World of Goo a multimediálního centra XBMC (opravdu si to nepouštějte na slabých počítačích). A nejlepší je terminál. Kromě klasického GNOME terminálu můžete totiž využít i Guake terminál, který běží na pozadí a lze ho pomocí klávesy F12 kdykoli vyvolat přes část obrazovky, stejným tlačítkem i skrýt a pomocí F11 maximalizovat. Doporučuji, i když mi osobně více vyhovuje Tilda. Pobavila mě absence vypínacího/rebootovacího tlačítka (samozřejmě si můžete dát applet s čudlíkem na gnome-panel, ale předpokládá se, že budete umět napsat do konzole 'sudo reboot').



Jak trefně uvedl v recenzi M. Šín, Sabayon je vhodný pro "kohokoli, kdo se chce pohybovat vždy na hraně vývoje". Ačkoli můj přístup je spíš opačný a našla jsem i pár much, Sabayon mě velmi zaujal jako celek. Sladěný, funkční, s paletou možností a příjemným vzhledem (ta dolní lišta mohla být i méně pestrá, tedy!). Všechno je sice dost odlišné od toho, co jsem doteď používala, ale dokážu si představit, že bych se s tím naučila zacházet. Zatím se však bavím svým zeleným Ubuntu a náš vztah má ještě stále jiskru. Přesto však Sabayonu s radostí udělím čtyři tučňáky z pěti. Většina těch much byla přece jenom na mé straně mucholapky, že ano :)

Verdikt: Ano, pokud jste ochotni si se systémem pohrát a máte štěstí na HW.

pátek 8. října 2010

."pět tučňáků" znamená naprosto úžasné

Děkuji vám všem za podnětné reakce. Vím, že k problematice "žena vs. počítačové odvětví" se vyjadřuji relativně často a pokračovat v tom budu dále, protože i přes pokročilou úroveň našich operačních systémů nejsme schopni překročit svoje vlastní vymleté dráhy předsudků ve svých hlavách. Komentáři u předchozího článku jste mě překvapili a potěšili. Mohu vám udělit pět tučňáků z pěti?

Zhruba před měsícem mi totiž Kuromaru nasadil svým komentářem tučňáka do hlavy. Šlo o nápad hodnotit jednotlivé linuxové distribuce pomocí nějakých bodových hodnot, tedy například počtem tučňáků. Ano, vím, že na bugemosu už je zavedeno hodnocení stripů pomocí (blinkajících) andulek, ale jde o hodnocení uživatelů, které lze dynamicky měnit. Jelikož moje recenze jsou subjektivní, statické a prudce absolutistické, nevidím důvod, proč na jejich závěr ještě neplesknout nějaké ty tučňáky. Budu jimi hodnotit funkčnost, uživatelskou přívětivost, svižnost a vůbec všechny pocity z právě testovaného LiveCD. Rozhodla jsem se tuto politiku uplatnit také u již vydaných článků, takže jednotlivé tučňáky porovnejte v sekci live distro. Rozsáhlý materiál o distribuci Sabayon uveřejním zítra.


A zde přehled zatím připravených tučňáků :

- podprůměrné (zatím jsem nepotkala distribuci, která by si to zasloužila)

- průměr (vykazuje problémy, kvůli kterým spíše nechválím)

- dobré (neskáču radostí, ale oceňuji šikovnost/funkce/whatever)

- povedené (doporučuji a chválím i přes jisté nedostatky)

- vynikající (nadchlo mě, takže mouchy jsou skoro nepodstatné)

- awesome (líbí se mi natolik, že uvažuji o instalaci, svatbě a podobně)

čtvrtek 7. října 2010

.jsme tady, protože nás to baví

Je nová doba. Holky ke klávesnicím prostě patří. Mnohým to připadá divné, skoro jako když bylo v roce 1920 uznáno ženám volební právo. Jsou ale všude kolem, nosí trička s nápisem UTFG a tím, že jim vytáhnete myš z USB, je prostě nedostanete.

"Mají např. geek-girls mít nějaké preference ohledně využívání počítačové techniky?" zeptal se před pár lety xChaos v zajímavém článku na tečkacz.cz. Domnívá se, že narozdíl od mužů, kteří ovládnutím nové technologie demonstrují samčí dominanci, ženy pracují s Linuxem z důvodu nutnosti - buď v zaměstnání, nebo proto, že jim ho nainstaloval a udržuje partner. Že tam údajně prostě chybí to "nadšení pro věc".


Jistě, nevědomost je dána pochopitelně tím, že "geek girls" jsou ještě pořád neprozkoumaný prvek, vyskytující se ve stopovém množství. A ano, jisté části žen to fakt jedno bude. Ale! Nadšení pro věc tam rozhodně je, musí být! Ujetá linuxová žena, která je vnitřně smířena s tím, že je ujetou linuxovou ženou, nedělá věci proto, aby vykazovala nějakou soutěživost, ale proto, že ji prostě uspokojuje vyhledávání a chápání nových věcí. Pocit, že vám informace protékají hlavou, že vytváříte, konstruujete, šrotujete. To fascinuje mě. A nemusí být jen linuxová. Může být i humanitně vzdělaná. Může pařit RPG. Ano, každý je jiný - a každá je jiná - a to nadšení tam prostě je. Nemá cenu dělat věci napůl.

Zajímá vás článek se vztahem k počítačům, když ho napíše žena? Patří ženy do oborů spojených s počítači, sítěmi, technikou a komunikacemi? Věříte, že geek holky existují a že umí i něco víc, než jen klikat na Twitteru? Přijdou vám divné, nebo naopak přitažlivé? A je něco, na co byste se chtěli některé zeptat?

úterý 5. října 2010

.ukaž tučňáka!

Před několika dny se na Twitteru objevila zábavná diskuse s tagem #ukaztucnaka. Jelikož by byla škoda, aby ty obrázky zapadly, představím vám tučňáky, které jsme si ten večer ukazovali.

První byl Freezyho tučňák. Rozhodl se ho ukázat po úspěchu akce #ukazvysvedceni.


Dalšího plyšového Tuxe ukázal Dominik. Jo, přesně toho mi můžete dát!


Snouman představil roztomilou tučňáčí samičku.


Krásně chlupatý je tučňák první dámské účastnice diskuse s nickem Lucik_k.


Mého tučňáka na triku jste už viděli. Freezy nezapomněl poznamenat, že má hezké oči :)


Freezy se dále pochlubil ještě s klasickým linuxovým tričkem.


Uživatel s přezdívkou jirikovoego má v práci krásnou rodinku IT tučňáků.


Jako poslední se po chvilce přemlouvání pochlubil s tričkem i Lelkoun. Prý že zub času už zapracoval. Naprosto to chápeme, holt chtěl ochutnat linux. Lelkounův tučňák naprosto vede!