neděle 24. července 2011

.keltská noc 2011: když neprší, poléváme se pivem

Skákající dav v kotli. Skvělý indický špíz na kari. Tanec před pódiem. Docházející toaletní papír na záchodech. První kapky večerního deště. Tohle a spoustu dalších zážitků jste si mohli odnést z letošního jubilejního 10. ročníku Keltské noci - a já to všechno mám, heč.

Na Keltskou noc jsem se jela podívat už loni a tak jsem si chtěla tento neobvyklý zážitek zopakovat. Keltské a irské vlivy se v mém obvyklém playlistu sice příliš nevyskytují, ale u živých vystoupení je moje tolerance a chuť objevovat novinky mnohem vyšší (a proto si zvládnu užít koncert jemných funkových mako!mako i brutální nářez hardcorových Agnostic Front, na nichž jsem na Favále skoro vypustila duši).


Na Keltské noci v Plumlově u Prostějova sice žánrové rozpětí nebylo tak dynamické, jako v mé hudební knihovně, ale i tak jsem se dočkala pár překvapení. Na místo jsme dorazily v sobotu odpoledne a zpočátku nás více zajímaly jen ty hnusně prozaické pojmy, jako je stavění stanu a oběd, ale ve chvíli, kdy nastoupil Tomáš Kočko a orchestr, jsme už k tomu pódiu fakt musely, protože "když on má ty krásné vlaaaasyyyy. Kooočkoooo!". A měl gatě na špagatě, jachacha!


Plzeňské uskupení Poitín nám představil jejich bubeník a zpěvák Jeremy King, který působil velmi charismaticky a bylo na něm jasně vidět, jak ho hraní baví. "Poitín je irskej chlast, kořalka. A taky se tak nazývá ten přístroj, ve kterém se to vyrábí," sdělil fanouškům anglicky.

Když provokativně nadhodil, že následující skladba bude rytmicky velice složitá a je tedy výzvou pro všechny tanečníky, nemohla jsem si pomoct a šla jsem dělat ostudu pod pódium. Irské tance sice neumím, ale aspoň se to tam rozhýbalo.


Španělští Boys of the Hills jsou představiteli irské hudby s prvky country a v jejich projevu je znát jižanský temperament. V početné skupině mě zaujala zejména vokalistka Blanca, která také hraje na irský buben bodhrán a svou přítomností dodává jménu kapely vtipnou příchuť.

Ke konci svého vystoupení se chlapci odvázali a předvedli nejen, co je to kántry, ale i velmi povedenou jazzovou improvizaci. Příjemný pocit nám nezkazil ani lehký deštík, ani opilá paní, co na mě převrhla své pivo.


Headliner sobotního večera, dublinští Sliotar (viz také zelená fotka zcela nahoře), jsou na tomto festivalu už stálicí. Fanoušci je hned zdravili jejich oblíbeným českým slovem "pííííívooooo!"

Zpočátku uzavření členové irského folk-rockového tria se v polovině koncertu zajímavě rozpovídali (tedy kromě bubeníka, ten sice mlčel, ale jinak byl vynikající). Kytarista J.P. Kallio projevil svou náklonnost k výrobkům firmy Apple a nadhodil, že v pondělí bude v Plumlově afterpárty, které se rozhodně máme zúčastnit.

Pokud ale při průpovídkách kytaristy a razanci bubeníka lidé skákali a mávali rukama nad hlavou, při sólu Raye MacCormaca zírali v tichém úžasu. Irský flétnista, zpěvák a dudák předvedl, jak zatraceně rychlé má prsty a ohromil publikum dlouhou, komplikovanou melodií, po níž následovala dojemná balada o samotě. Připojil k ní následující poznámku: "Tuhle píseň chci věnovat svému otci, který je už v nebi. Právě teď na vás prší; to je on."

Po skončení koncertu následovalo trochu kýčovité, ale přesto povedené tanečně-teatrální představení bludiček z irského souboru Seamróg a fireshow skupiny Akáda - Meče blesky. Nejprve jsem chtěla jít spát, ale pak mě zaujali ti divní lidé na pódiu. Cruadalach jsou, jak sami poznamenali, suverénně nejtvrdší kapelou na tomhle festivalu. O jejich přítomnosti jsem věděla i loni, ale tehdy jsem to poněkud zaspala. Škoda to!


Cruadalach jsou rozhodně velmi tvrdý nářez, ale to beru jako plus. Kapela je sehraná, funguje jako celek a když je pozorujete, všimnete si i nonverbální komunikace mezi jejími členy. Kytaristé mávají vlasy, zpěvák Radalf zvedá nad hlavu stojan na mikrofon a řve. Pak se vrhá střemhlav do davu pod pódiem s bubnem. Lidé šílí.

Kapela má energii a odvahu se pohybovat, což diváky nakopne a mnohá další uskupení by se mohla poučit. Záporem je jen to, že jim občas trochu ujížděly noty, což člověka se zálibou v tvrdších melodických žánrech dost zamrzí. Bubeník ale žádné výpadky neměl, takže to jako celek docela dobře fungovalo. Škoda, že většina lidí v publiku už byla našrot.

Po přídavku, rozloučení a posbírání válejících se lidí v kotli pod pódiem jsem se rozhodla, že teda teď už opravdu půjdu spát (byly tři ráno, program byl už od 17 hodin posunutý a celý nakřivo) a po prodebatování důležitých skutečností, že dva copánky z vousů na bradě nejsou cool a Nightwish nejsou Finntroll, jsem konečně šla. Kňourání ženy ve vedlejším stanu, že je jí zima, jsem v roztančené teplé noci vůbec nechápala. A jak se mi pěkně spalo! Příště pojedeme rozhodně zas.

Fotky z akce i s komentáři naleznete zde: https://picasaweb.google.com/rionka/20110723KeltskaNoc

středa 20. července 2011

.bubenická show na hrnce: Emil a Jakub

Včera jsem měla sraz se Syslinkou a zažily jsme spontánní hudební juchanec! To tak jdeme podchodem a náhle narazíme na obrovský dav lidí, který zírá na dva kluky. Ti kluci hráli na hrnce, činely a veliký kýbl od barvy.

Emil a Jakub, celými jmény Jakub Tengler a Emil Machain, jsou studenti Janáčkovy akademie múzických umění JAMU. Ke spontánnímu jamování na ulici je přivedla videa z YouTube -- podobným stylem hrají černoši v newyorském metru. Využít kyblíků a hrnců je napadlo nejprve kvůli nedostatku nástrojů pro bicí sestavy, později se z toho ale stal ozvláštňující prvek, ktterý lidi na ulici pobaví a zaujme.

Sysla s sebou měla foťák, takže se můžeme pochlubit několika ucházejícími videozáznamy (nahrávala asi čtyři kousky, ale zatím jsou k dispozici dva, zkusím její kanál checknout i později). Toto je jedna z prvních skladeb, spontánní jam s melodickými prvky hrnce a hrnečku:



No a zde je slyšet moc pěkné využití "samplu" z indického tanečního hitu Mundian To Bach Ke od Panjabi MC z roku 2002 (ale později jsme slyšeli např. i prvky ze skladeb Safri Duo).

úterý 5. července 2011

FF 2011: kde se lidé nejvíc váleli smíchy po zemi?

Dnes si dáme malé ohlédnutí za právě proběhnuvším 16. ročníkem Festivalu Fantazie. Na akci jsem strávila jen pár hodin, takže nemůžu zrecenzovat ostatní přednášky, ale aspoň vám napísám něco o tom, kterak zástupci českého webu south-park.cz vyrazili do Chotěboře, aby tam povyprávěli něco o seriálu South Park.


Když jsme se Lukáše Plichty, který zástupce SP webu na akci pozval, zeptali na to, proč se Festival Fantazie vlastně koná v Chotěboři, odpověděl: "Za prvé proto, že je to uprostřed republiky, ale za druhé hlavně proto, že tady pořadatelé mají své kořeny. Pocházejí odtud, mají pronajatou tuhle budovu, není tady příliš draho... a lidé, které to zajímá, sem prostě přijdou."

S těmi cenami má rozhodně pravdu, protože částka, kterou jsme zaplatili za oběd v hospůdce Hrom do polic(i)e, byla úžasná. Lidí tam taky nebylo zrovna málo. Neustále jsem narážela na elfy, lidi s meči a slečny s ocásky a kočičími oušky. Místnost, ve které probíhal Simpscon, praskala ve švech a dav se dveřmi vyléval ven, nadávajíc na nedostatek kyslíku.


Sotva jsme se prodrali dovnitř, nastala legrace. Krásná prezentace v PDF, kterou MND slepil noc před akcí, bohužel vyžaduje Acrobat Reader verze 9+ a po spuštění na místním festivalovém počítači tento udělal kvrk a málem umřel na nedostatek paměti. Naštěstí jsme s sebou měli nojbůk, takže chlapci se vrhli pod stůl a já jsem se nechala jedním z organizátorů vyfotit, jakože jsem tu byla, načež jsem zírajícím lidem v "hledišti" sdělila, ať se nám nesmějí, že řešíme nějaké problémy s kompatibilitou a ta hlavní sranda už za chvíli započne.

A taky že jo. Připravená prezentace se jmenovala South Park a moderní svět a popisovala řadu různě zajímavých až kontroverzních témat, která se v seriálu postupně objevují. Po morálních poselstvích ("I've learned something today...") následovalo téma peněz, přátelství, americká multikulturnost (i rasismus), ale i jejich patriotismus, oblíbené téma náboženství, školství, drogy ("Drugs are bad, okay?"), výchova nezvladatelných dětí a samozřejmě sex ("Kdo ti strčil famfulínka do mušličky?").


Během přednášky jsme poslali mezi lidi tři originální knížky o South Parku a po informacích o každém tématu následoval krátký výstřižek ze seriálu. To i mnohé zívající diváky postupně namotivovalo, takže když se pánové rozloučili a posbírali si materiály, v místnosti bylo stále solidně narváno. Po přednášce totiž následovalo ještě promítání tří epizod South Parku.

"Vybral jsem epizody, které byly dlouhodobě ze všech nejúspěšnější," řekl k tomu ShadoW. Jednalo se o díly 501 - Scott Tenorman Must Die, 1008 - Make Love, Not Warcraft a 1403 - Medicinal Fried Chicken. A tímto si zároveň odpovídáme na otázku z titulku článku: kde se na Festivalu Fantazie lidé nejvíc váleli smíchy po zemi? No přece na promítání epizod South Parku. Dobrá práce.

MND nám bohužel utekl hned po přednášce a my jsme se museli sbalit krátce po promítání, takže jsem na Festivalu Fantazie už nic jiného neokoukla (kromě slečen s kočičími oušky a fantasy výstavy ve sklepě), ale možná to zkusím příště. Některé přednášky o LARPu, různých psychopatiích, hudbě a Star Treku by mě rozhodně mohly zajímat.


Co mě ale pořád zvedá ze židle, je to husté obsazení všech přednáškových sálů a volných zdí těmi hroznými upírskými nesmysly. Já vím, že to spoustu lidí baví, že je to pro mnohé gotické slečny něco jako napínavá love story a že tyhle žánry spolu s Harry Potterem "přivedly děti opět ke čtení, háleluja". Co ale nadělám - Harry Pottera jsem přečetla a dokážu ho akceptovat, ale všechny tyhle Twilighty a tisíce dalších navazujících upírských fikcí, které se tváří jako další žánr a nová módní vlna, jsou pro mě zoufale nudné. Jakmile se polovina přednášek věnuje tomuhle, klepu si na čelo a odcházím si číst nějakou tu klasiku.

A vůbec - celý tenhle blog je prudce subjektivní a obsahuje sprostá slova, proto by se na něj neměl nikdo dívat!_



--
Související odkazy:
Pár mých fotek z Festivalu Fantazie - https://picasaweb.google.com/rionka/20110704SouthParkCzSimpsconFestivalFantazie#
Prezentace South Park a moderní svět - http://www.uloz.to/9585900/south-park-a-moderni-svet-pdf

neděle 3. července 2011

.chutě do Chotěboře, bude tam Festival Fantazie


Hahá, už se těším, za chvíli budu vstávat, i když mám volno! Zítra totiž jedeme na Festival Fantazie. Je to pouze na skok kvůli tomuto jedinému dni, kdy v rámci SimpsConu proběhne přednáška, věnovaná seriálu South Park. Zúčastní se jí lidé, kteří provozují český fanouškovský web o South Parku. Budou prý vyprávět nějaké vtipné věci, no to jsem zvědav.

Jeden z přednášejících mužů je můj a proto se akce hodlám zúčastnit coby support, externí paměť a prodloužená ruka. Pokud nevíte, co zítra s časem a půjdete nááhodou kolem Chotěboře, můžete se tam zastavit, třeba vás vyfotím!