Zobrazují se příspěvky se štítkemvzhled. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvzhled. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 5. září 2010

.ubuntu 10.10: tučňáci, barvičky, inovace

Nedávno vyšla beta verze operačního systému Linux Ubuntu - 10.10 Maverick Meerkat (což znamená "individualistická" nebo také "vzpurná surikata").

Na webu debianadmin.com se včera objevila kolekce screenshotů, které ukazují, že hlavní inovace v otázce vzhledu byly nastoleny s příchodem předchozí verze a nějakou dobu to tak prostě zůstane. Faktem je, že vzhled nového Ubuntu je svěží a příjemný - po kdysi defaultní vyblité hnědi se lidem nestýská.



"Šok! Čudlík na zavírání okna bude vlevo!"

Fascinující i únavná je skutečnost, že s každým vydáním nové verze se vždycky jen donekonečna řeší, jaká barva bude dominovat a kam se přešoupne jaké tlačítko. Stabilita a využitelnost systému je důležitější, ale svěže barevný obal a pocit z něj jsou veličiny, které rozhodují ve chvíli, kdy se přihlásí o slovo nový uživatel.

Vybavuji si svůj šokantní přechod na Linux, který proběhl na konci minulého roku; jako - hm, vlastně doopravdy! :) - relativně pokročilý uživatel jsem si všímala hlavně toho, jak je systém šetrný k hardwaru, jakou má vnitřní strukturu, jaké funkce nabízí out-of-the-box... a vzhledová témata mě nechávala chladnou po velmi dlouhou dobu. Vlastně doteď používám jen kombinaci různých individuálních nastavení v šedé, zelené a černé barvě. Až potkám téma, které mě chytí za srdce, jistě se vám ale pochlubím.

Je to fialové, snad to nebude failové
Poslední verze Ubuntu se zabořily do uživatelského podvědomí zejména díky jasně fialové barvě, kterou můžete vidět na screenshotu. V minulé verzi 10.04, která vyšla na jaře, se objevila také dvě vzhledová témata Radiance a Ambiance - první je standardně světlá, druhá nabízí tmavé lišty. No, rozhodně to vypadá dobře. Tmavý vzhled je přitažlivý a dobře se na něj zírá i po dlouhé době strávené u počítače, jak jsem se přesvědčila například u ďábelského Ubuntu SE.



Kamenem úrazu u temných témat bývá propojení s webem. U vašeho soukromého černého světa jsou totiž přesně definovány barvy všech pozadí, oken, textových formulářů a písem. A je velmi málo pravděpodobné, že by to všechny ty internety měly stejně. U archaických HTML vykopávek se s jinou, než bílou barvou prostě nepočítá. Řešením je to nemít černé všecko, ale - to uznejte - když něco není pořádně, tak to za nic nestojí, že? :)

Já bych ty inovace zakázala
I přes občasné záchvatovité testování nových věcí jsem v některých ohledech vcelku konzervativní. Co se vzhledu Ubuntu týče, projevuje se to například mou standardní fixací na zelenou barvu. Vývojáři, chlapci šikovní, nám odhodlaně servírují všelijaké hypermoderní modré, oranžové a černé Linuxy, ale mně v té chroustající bedýnce ještě pořád běží Ubuntu 9.04 (ano, mě na tyhle updaty fakt moc neužije!) - a mám takové tušení, že dalším upgradem bude buď úplně čistá instalace nejnovější verze Ubuntu na nový disk, anebo nějaký odvážný a doteď mi ještě neznámý switch na něco úplně jiného. Pár favoritů, hodnocených pěti tučňáky z pěti, bych už našla, ale to je všechno běh/vztah na velmi dlouhou trať :)

Původně analytická stať, chválící vývoj Ubuntu jako pěkného stabilního systému, ideálního pro přechod nic netušícího uživatele Windows do Tuxových sítí, se nám lehce zvrhla ve filozofický blábol, ale to se mi stává pořád! Ubuntu někteří děsně chytří guruové sice rádi nazývají Blbuntu, protože tam skoro všechno funguje už po startu, ale věřte nebo ne, to je právě to, co lidé chtějí...

A mimochodem, nevíte někdo, jak si lze zálohovat a po reinstalaci opětovně nasadit stávající vyladění jednotlivých odstínů systémových prvků? Jsem takový zelený typ ;)


úterý 1. června 2010

Moje bitva s Linuxem 5. - Zelená 9.04! :)

Soužití mě a linuxového systému po necelém půl roce už nepřipomíná bitvu, ale normální partnerský vztah. Občas něco dře, občas mě příjemně překvapí, ale v zásadě se máme normálně, mile rádi. Tak jsem si aspoň lehce pohrála s barvičkami prostředí, aby mě mělo ještě radši.

Jelikož jsem zelené zlo, je i můj systém (stále funguju na Ubuntu 9.04) měsíc po měsíci zelenější. Začalo to jedovatou #05903D v horních lištách oken. Po dvou dnech, strávených s temným Ubuntu SE, mi zničehonic začala vadit i šedobílá okna - stále jsem měla dojem, že to prostě moc řve. Není nic horšího, než strašlivě zářící monitor uprostřed noci. Skončilo to barevným laděním, které má k původní barvě Ubuntu 9.04 asi tak blízko jako kupka sena k ohnivé lišce.


Jednou z mála věcí, co bohužel nejdou vyladit podle mého přání, je jednoznačně definovaná barva písma a pozadí na spodní a horní liště. Tato nastavení pro lišty se přejímají z globálního nastavení systému. I když bych uvítala radši tmavou lištu se světlými písmenky, v celkovém využití například u prohlížeče to fakt nechci, neboť tmavé formuláře a světlé popisky na webových tlačítkách jsou na nic. Po téhle stránce si tedy fakt můžu trhnout, ale zbytek barev v systému je jednotlivě konfigurovatelný a přitom se všechno krásně prolíná, takže úprava podle vaší chuti není nic složitého.



Ano, je to strašlivě zelené, vím. Že si Firefox přejímá některá nastavení prostředí, též vím, ale dokud to není extrémní (třeba černé), tak to vypadá hezky. Exaile je taky v pohodě, subjektivně mi to přijde mnohem lepší, než defaultní bílošeď. Wallpaper je obrázek, který sice nevyplňuje plochu, ale má v sobě příběh a navíc barevně sedí. Mám nějak málo zelených wallpaperů, už nevím, na co se dívat (a to doma plochu téměř nevidím! ale proti gustu...)




Po stránce hw se v počítači zatím nic nezměnilo, takže další díly tohoto tuningového seriálu odsouvám na neurčito ;)