Zobrazují se příspěvky se štítkemzlatíčko. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzlatíčko. Zobrazit všechny příspěvky

středa 31. března 2010

Pojďme se podívat na střeva počítače

Nejprve se nijak nejmenoval. Po reinstalaci dostal neutrální název rionka@desktop. Ale poslední dobou ho oslovuju "zlatíčko". A on? Hučí a občas se v některých místech přehřívá, hlavně když po něm chci moc, ale oba navzájem akceptujeme své nedostatky a máme se rádi.

Jste-li úchyl, nerd anebo blázen, pravděpodobně máte silné vztahy k předmětům a ideálům, které vám je ve skutečnosti nikdy neoplatí. Ne, že by mě tato skutečnost nějak brzdila, před rokem jsem se bavila i s kytkou v květináči (na velmi jednoduché úrovni typu "Ahoj kytičko, jak ses dnes měla?" Pak samozřejmě zdechla.)

Windfinder tu nedávno nadhodil, že by to chtělo nějaké fotky mého počítače (viz Krásné ženy s ošklivými nojbuky) a tak jsem se na to včera podívala. Jeho mozkem je procesor AMD Athlon čtvrté generace (podle Bravíčka už je out) a celkově funguju na docela slabé konfiguraci, hlavně paměti se občas nedostává. Takže nebudu zveřejňovat žádné wallpapery s ničím vytuněným. Též omluvte všudypřítomný binec. A zapomněla jsem vyfotit monitor, ale stačí, když si prostě představíte nějaké LCD se zeleným světýlkem a rozlišením 1280x1024 :)

1. Case zepředu
2. Case z boku (kryt se válí někde za stolem).
3. To modré je wi-fi aušus (Asus WLAN adaptér), bez toho bych tu
s vámi nebyla.



To byla nuda, takže se podíváme dovnitř: 1. Case z druhého boku aneb napínavé odhalení.
2. Grafika, pod ní zvukovka, v jednom pytlíku šroubky, v druhém jumper.
3. Je zajímavé, jaká vrstva bince se před námi skrývá, dokud ji neosvítíme bleskem. To může být metafora, ale klidně i popisek k fotce. Další větráček na desce se schovává pod změtí kabelů.



1. Moje oblíbená část aneb datové peklo. V této polovině se docela často vrtám. Na disku úplně dole je systém, na zbytku je bordel.
2. Disk Western Digital neboli sdb, nejteplejší věc v bedně. Poslední dobou je horký až moc, budu to muset nějak řešit.
3. Krysa je velmi podstatnou součástí systému, domnívám se, že bez ní by to ani nefungovalo.



V tomto momentě mě zaujaly čudlíčky na základní desce, takže následuje sekvence zvrhle uměleckého makra v plastových barvách.



Dále tu máme detail bootovací flashky, ze které mi tu lezou ty všelijaké exotické Linuxy, no a na závěr dva záběry zezadu, ať se mají i fetišisti a úchyláci. Za domácí úkol můžete hádat, do které dírky vede jakej kabel. Děkujeme za pozornost a přejeme příjemný den.


neděle 28. března 2010

O silných citových poutech k softwaru

Je to něco, co nás popadá až v okamžiku, kdy jsme si už pár prográmků vyzkoušeli, zahodili a zase se k nim vrátili. Narozdíl od "ideálního partnera", jehož neexistenci si dřív nebo později musíme uvědomit, "ideální software" není zas tak nemožná věc. Minimálně ho lze rozšířit, vylepšit a doplnit o pár pluginů; zkuste si ale totéž s chlapem :)

Když jsem dnes četla jeden z nesmyslně emocionálních flamewarů o kladech a záporech Gnome vs. KDE, vytanulo mi to znovu na mysli. My si k nim (k aplikacím, programům, prostředím) vytváříme někdy až děsivě silné citové vazby. Vazby, které nikdo z nás nemá třeba ke kladívku nebo krimpovacím kleštím. Má to svou logiku. Kleště si nelze přetvořit; software ano a jak! Potkat pak program, který nám do našeho vypiplaného mikrosvěta sedne (jak prdel na hrnec :)), se může rovnat okouzlení z prázdninové lásky.

Ano, je to úchylné; ano, znamená to, že jsme ujetá hromada nerdů; ano, vím, že každý nevěnuje hodiny svého času tomu, aby bylo jeho GUI sladěné do dvou dokonalých odstínů. (A teď nemyslím tu story o malování rtů v odrazu displeje notebooku.) Samozřejmě, že i já mám taky několik aplikací, které se mi strašně líbí a budu se za ně bít - protože můžu, protože jsme ve svobodném světě a protože jsem zdejší autonomní hromada nerdů a hotovo :)

  • Mozilla Firefox (vývojová řada: IE, FF, Opera, FF, na chvilku Chrome, FF, FF... )
  • Audacity (nemá pro mě alternativu - vlastně si uvědomuju, že jsem tento původem linuxový soft užívala velice dlouho i na WinXP)
  • Qip (tato láska k IM klientovi skončila nešťastně, dnes se pokouším zvyknout si na Pidgina, ale odlišnost je velká a výsledkem je spíš to, že se už k ICQ moc nepřipojuji)
  • Exaile (to jednou kolem tak náhodou prošel aranimas a tento přehrávač mi doporučil... a ona to je prostě skvělá, dokonalá věc! - vývojová řada: WMP, Winamp, WMP, Rhythmbox, Exaile, tečka :)

Šílenecký/milenecký vztah ke Gnome/KDE zatím nemám, asi proto, že s druhým jmenovaným mám zkušenost jen v řádu pár kliků a tak nelze nic hodnotit; no, není všem dnům konec...

A jaké jsou Vaše softwarové lásky?