.co na sobě nesnáším

Inspirováno článkem od MissAnarchy :)


Co na sobě nesnáším?
Nerozhodnost. Radši bych si ukousala nohu, než se vrhat bez rozmyslu do věcí a někdy to spíš škodí.
Že vždycky načnu miliardu věcí a většinu nedokončím.
Že někdy raději mlčím, místo abych se s někým hádala.
Schopnost uvažovat rozumově až chladně.
Vztahovačnost. Lítost. Občas si věci hrozně beru.
Že mám ve stresu tendence kouřit, nejíst, mlátit se do hlavy a nesmyslně utrácet.
Že jsem v partnerských vztazích pasivní. A tak vůbec nějak nepatřičná.
Že mám pořád strašnej kopr, zvlášť, když se to fakt nehodí.
Že nedokážu říkat důležité věci, i když je uvnitř cítím, protože se cítím jako takovej nějakej chladnej hnusák.
Že zbytečně často flamuju o Fejsbůkách, růžových blogískách a smyslu života, i když je mi to vlastně úplně ukradený.
Že zapomenu skoro všechno, co si hned nenapíšu.
Že jsem přecitlivělá a cítím věci, které cítit vůbec nemám. A taky neschopnost je vyjadřovat, takže mi tam pořád leží a blbě na mě čumí.
Některé blíže nedefinované kousky končetin, trupu, mozku a hlavy.
Že nedokážu pořádně šetřit na důležité věci.
Že mám mentální věk buď asi šest let, nebo devadesát.
Že jsem se nedokázala dostat na vysokou, když jsem chtěla. A že jsem to už nezkusila znovu.
Že si nenajdu čas na to, abych si zašla k rybníku, meditovala nebo napsala povídku, ale viset pět hodin na internetech a číst si o blbostech, to zas jo!

A co na sobě naopak zbožňuju?
Všestrannou, životadárnou, ujetou kreativitu. Já nekreslím, nepíšu a nevyrábím věci proto, abych vydělávala, ale prostě proto, že potřebuju a miluju ten proces růstu pod rukama.
Pocit, když čtu něco skvělého a hlavou mi protékají hromady informací.
Oči a vlasy.
Slabost pro inovaci a zároveň sklony ke konzervatismu.
Schopnost uvažovat rozumově až chladně.
Schopnost dělat některé věci prostě tak, jak chci, i když je to pro některé lidi přímo megatrn do oka.
Že jsem schopná jít skoro kamkoli sama, aniž bych to nějak řešila.
Že tu prostě od těch šestnácti tak různě přežívám a pořád to ještě zvládám.
Že si po určité době vezmu i ze škaredých věcí něco hezkého.
Že jsem odmaturovala a sehnala si několikrát za sebou práci.
Věci mezi nebem a klávesnicí.
Že sice neumím věci říkat, ale velmi dobře je cítím.
Že vidím z více úhlů.
Tričko s tučnákem.
Že umím vařit, psát, fotit, blbě kecat i skládat počítač.
Že jsem na sebe po napsání tohohle článku vlastně hrdá.