Před dlouhými časy jsem narazila na jednu pěknou myšlenku:
"Je lepší pochybovat nad tím, co jsme udělali, než si věčně vyčítat něco, co jsme udělat jen chtěli." Čas od času mi vytane na mysli. Někdy s ní souhlasím. Jindy s ní polemizuji. Někdy mám chuť ji zaškrtit a vymýtit. Občas propadám bezbřehému idealismu a vrhám se do věcí, ale většinou si věci mnohokrát rozmýšlím a někdy se stane i to, že nemám absolutně žádnou víru v NIC a mé názory se klátí jak třtina ve větru - jen zalézt a čekat, až se bouře přežene. Omlouvá mě, že si to uvědomuju a snažím se to změnit? Nebo to prostě jen znamená, že jsem bezpátření chcípák? Nebo jsou takoví všichni? A co na to Jan Tleskač?
Neboj, jsme takoví všichni ;-)
OdpovědětVymazatAbych byl přesný, budu citovat mého spolužáka; "nenaděláš nic".
PHATE
A co na to Dorota Máchalová?
OdpovědětVymazatNe, vážně: Snažíte se to změnit... a daří se to? Hledáte nové spekulace, nebo jen bušíte hlavou stále do stejné zdi?
saaakrys, musime zas napsat neco odborne-zabavneho, lidem zacina dochazet, ze mame asy depresy. :D :D
OdpovědětVymazatHlav vzhůr! :-D
OdpovědětVymazat