Prokletí prefabrikovaných blogísků

Je tu první apríl. A já trpím. Smysl pro stylistiku, stylizaci nebo kýho výra se mi v hlavě mlátí se snahou vytvořit tzv. přístupný web. Buď můžu mít na konci řádků osamocená písmenka "i" a "k", nebo můžu vypadat v RSS čtečkách jako lama s rozházenými řádky. A teď si vyberte.

Problém je v tom, že doleva zarovnaný řetězec textu se v editoru pro blog zalamuje, jak se mu chce. Ani mód "justify" (ten čtvrtý, zarovnaný) to nějak moc nespravil. V češtině mi před mnoha lety vtloukali do hlavy, že ne, na konci řádku opravdu nemůže být osamocené jedno písmenko. Tedy například "i", "s", "k" a další. V HTML bych to normálně odsadila, třeba nějakým br (sakra, ono to funguje i v textu:)). Ale zapomněla jsem na RSS čtečky.

Jednu takovou poslední dobou používám, je to šikovnější než sledovat blogy přes Gůglovo rozhraní. Jmenuje se Liferea. Napadlo mě podívat se z ní na svůj blog a protočily se mi panenky. Díky úplně jinak pojatému rozvržení textu v prostoru jsem viděla odsazení třeba uprostřed stránky, omg, wtf.

Takže se tu vylouplo takové hezké dilema, je důležitější "víceméně subjektivní" přístup k češtině, nebo přístupnost, validita, čitelnost, logika? Přístupný web opět vyhrál. Nad sjednocením zobrazení v různých prohlížečích se potí stovky webdesignérů, mně v tomhle nesmyslu stačilo odmazat čtyři entery. Čeština jde stranou. Všichni pěkně srovnat do latě podle standardu. Je to dobře, blbě nebo nesmysl?