.schismatrix: jak by svět jednou opravdu mohl vypadat

Málokdy zveřejňuji svůj osobní názor na knihu hned na začátku její recenze. Sterlingův Schismatrix mě ale dokonale pohltil už na prvních stránkách, kde jsem se propadla do bezútěšného plesnivého světa kosmických vyhnanců. V příběhu se snoubí představivost, téměř hmatatelný "realismus" a také základy literárního směru, později známého jako kyberpunk.

Bruce Sterling (*1954) se již od 70. let zabývá psaním povídek ze světa Tvárných a Mechanistů. Popisují budoucnost, v níž je Sluneční soustava již dávno kolonizovaná a dvě hlavní frakce spolu vedou válku o vliv nad vesmírem. Kontakty se zničenou Zemí jsou zpřetrhány a situaci později komplikuje i nečekaná návštěva cizí civilizace. Do tohoto světa je později zasazen i děj Sterlingova nejslavnějšího díla s názvem Schismatrix - životní příběh Abelarda Lindsaye, politika, diplomata, vyvržence a manipulátora.

Schismatrix v sobě mísí filozofii i sci-fi a nepochybujte o tom, že myslím velmi složitou a mnohovrstevnatou filozofii a sci-fi. Trvalo mi dva měsíce, než jsem tuhle pětisetstránkovou bichli přečetla, strávila a poté přečetla podruhé; to druhé přečtení komplikovanost příběhu prakticky vyžaduje, teprve potom se vám některé kontakty konečně propojí... Dílo nemůžu doporučit každému, ale bez zaváhání bych ho orazila pěti hvězdičkami. Je to bestiální. Hluboké. Krásné. Šílené.

České vydání "Schismatrix Plus" z roku 2006 obsahuje i pět povídek ze stejného světa. S podobnou elegancí, s jakou splétal léta osudů v románu, Sterling skládá dohromady i kratší příběhy. Vyniká mezi nimi střípek, nazvaný Pavoučí růže. To si myslím já - dostala mě nejvíc. Nicméně, hlavní příběh si prostě musíte přečíst jako první.

Sterling sám si románu považuje ze své tvorby nejvíce. "Schismatrix se podobá ježovce - je bodavý a neobvyklý," napsal v předmluvě z roku 1995. "Není dvakrát elegantní a postrádá osovou souměrnost, ale kousky z něho se odlamují uvnitř lidí a zůstávají s nimi po léta."

Věřím, že lépe by to nikdo jiný nevystihl.