.nakažlivá bloggerská řetězovka: #7linkscz

Znáte řetězové dopisy? A řetězové posty na blogískách vás baví? Že vám už není dvanáct? Ale no tak!

The 7 Link Challenge je výzva, která se objevila na Problogger.net. Autoři blogů mají za úkol podle daného klíče vybrat sedm zajímavých blogpostů ze své vlastní historie a naservírovat je svým čtenářům s čerstvou omáčkou komentářů, ať je legrace. Českou variantu do našich internetových luhů přivedla Eliška Hutníková, která nápad uvedla na Twitteru.

Před určitou dobou se spekulovalo, zda mikroblogy vytlačí klasické blogy. Dnes vidíme, že je tomu přesně naopak: tato dvě média se mohou vynalézavě podporovat. Doporučuji, abyste svůj seznam po sepsání poslali na Twitter s tagem #7linkscz. Už teď pod odkazem najdete spoustu lidí, kteří se s novou bloggerskou vlnou svezli. Nejsem sice známý kritik ani publicista, nepíšu o SEO, Foursquare ani novodobém webdesignu a celý tenhle blog je jenom velká úchylná hromada zeleného šrotu, ale proč se nepobavit? Olala!

Můj první post
Ježišmarjá. Úplně první ostudný emoblog jsem si vedla někdy kolem roku 2006 nebo 2007 na ostudném sblog.cz, jehož rozhraní je dodnes takové vošklivé a nic moc neumí. S tím vás tedy seznamovat nebudu. Tento blog mám teprve od prosince 2009 a první příspěvek se jmenuje Moje bitva s Linuxem I., kde jsem popisovala destruktivní pocity geekyně teoretičky, které zničehonic chcípl pevný disk s Windows XP a tak se pokouší nainstalovat Ubuntu. Dnes komické, leč kruté to byly časy ;)

Článek, který mě nejvíc bavilo psát
Obecně vzato, psát mě baví. A myslím, že kdo to nedělá s nadšením, neměl by to dělat vůbec. V poslední době mě hodně bavil článek Jak poznat ajtý ženu v přirozeném prostředí? Do postaviček v něm vykreslených jsem si promítla osobnostní aspekty reálných osob, mých přátel a známých. Kdysi někdo moudrý řekl: "Neutahujte si z nerdů, je možné, že jednou budete pro nějakého pracovat." Jako úchyl junior připojuji jen jedno velké ANO!

Článek, který měl skvělou diskusi
Většina zdejších diskutujících jsou něco jako přátelé blogu. Lidé s někdy odlišnými, ale klidně a neagresivně prezentovanými názory, rozhledem i praktickými znalostmi. Některé z nich osobně znám. Komentáře tedy obvykle potěší. Krásná diskuse vznikla nedávno pod příspěvkem První dojem: Apple iPod po čtyřech dnech. Příznivci i odpůrci nakousnutého jablka v kultivované debatě vynesli na povrch několik pěkných myšlenek, které jsem sama ani nestihla domyslet. Děkuji!

Cizí článek, který bych si přála napsat sama
Na tenhle řádek jsem ještě odpoledne zírala a netušila, co vybrat. Pak jsem si ale přečetla čerstvý update strakaté Ňuchodlafy a bylo vystaráno! Článek Jak na vedro na blogu plném užitečných rad do života je přesně tím souhrnem chytrosti a osvěty, kterou bych si přála rozhazovat do davu i já. Tak snad zejtra.

Můj nejužitečnější článek
Jelikož nevlastním blog s užitečnými radami do života, ale díru plnou linuxu, psychoblábolů a zvrhlé filozofie, nekladu si užitečnost naštěstí za cíl. Některé články ale přesto mohou mít charakter určité poradny. Může to být například text, nazvaný Kterak jsem rozchodila internetové bankovnictví, věnující se potížím aplikace Komerční Banky na platformě Linux, ale pod tagem "howto" najdete i tipy, jak ripovat hudbu nebo přijímat RSS komentářů na blogu. Otázka je, co komu vlastně přijde užitečné, protože to je vždy prudce subjektivní věc.

Článek s nejlepším titulkem
Při snaze vybrat nejlepší nadpis článku mě moje CPU chvilku toužila zabít. Ať se ale snažím, jak chci, z finální dvojice nedokážu vybrat lepší titulek, miluju je oba! Krásné ženy s ošklivými nojbuky upozorňují, že i když to vypadá jakkoli, my ženy opravdu nekupujeme notebook jen proto, abychom se mohly v odrazu lesklého displeje nalíčit, netuše, co je to "procesor" či "RAM". A Jablko oknem viděti vypráví o mini notebooku s iTunes a připojeným Apple iPodem, s nimiž se člověku tak příjemně válí v posteli... Který je lepší?

Článek, který by si mělo přečíst víc lidí
Tak to už zase vůbec nevím. Blog je plný odlehčených, humorných, nadsazených příspěvků, ale občas nakusuju i věci, které mě hluboce znepokojují. Jednou z nich je už trochu starší, ale v podstatě stále aktuální text Ten stín za Vašimi zády? To je cenzura internetu o oblíbených tendencích zakazovat, čistit a omezovat prvky, které se znelíbily určité ideologii. Spolu s dnešní módní vlnou reálnosti, dohledatelnosti a sociálního síťování vzniká prostor, z něhož můžete získat pocit euforie, ale i intenzívní paranoi. Nemyslím si, že tohle je článek, který si musí každý bezpodmínečně přečíst, absorbovat a pochopit, ale pokud jsme my ta generace, která tvoří "nový" internet, měli bychom se zasadit i o to, aby se v něm dalo žít ve jménu svobody slova.

A co vašich 7 odkazů? Pochlubte se i vy svými texty. A nezapomeňte o tom napsat na Twitter. Díky této akci jsem už našla několik zajímavých blogů do RSS čtečky ;)

(Obrázek: CC Mike Licht, NotionsCapital.com/Flickr)