.co je "zdravé" pro internetovou společnost?

"Anonymní internet je už v podstatě minulost. Uživatelé by měli nést zodpovědnost za jakýkoli svůj zveřejněný materiál - a také být dohledatelní." Zajímavý článek, dívající se na tuto problematiku až nevyhnutelně pozitivní optikou, přinesl blog BadGuy.cz. Vlastně jsem takto logicky a zodpovědně vyjádřený názor "z druhé strany" ještě neviděla - zato křičet, že máme "právo na anonymitu", to dokáže každý (a mnohem méně sofistikovaně).

Neznamená to, že s autorovým postojem plně souhlasím. Ze spojení "stát by přidělil každému člověku ověřovací emailovou adresu, pevně spojenou s jeho jménem, vydávanou například s občanským průkazem" se mi zvedají všechny chlupy na zádech. Copak stát je tohoto schopen? Idea zodpovědnosti, cti a mravnosti je bezesporu přitažlivá, ale nemůže nikdy stoprocentně fungovat. Není možné, abychom nechali rozhodovat jeden subjekt o tom, co je "správné" a "přijatelné", případně "zdravé pro společnost". Mám obavy, že takováhle snaha by se stejně časem opět zvrhla jen v bitvu o prachy - jako všechny dobré myšlenky před tím. Peníze jsou totiž vždycky až na prvním místě. Na dalším jsou ideje jiných/mocných, často velmi odlišné od těch našich "obyčejných".

Užívám již delší dobu skoro všude jednotný nick a jsem pod ním k nalezení na spoustě míst v internetu - a ve chvíli, kdy si vzpomenu na Google účet a ověřený account na Aukru, připadám si v současné síti verifikovaná až příliš. Bydliště a reálné jméno na web tahat nebudu a nechci. Žádný právnický subjekt v rámci internetu IMHO ještě nedorostl k tomu, abychom si mohli dovolit sdělovat mu své osobní údaje. A tím míň všecky ty vaše fejsbůky. Téma neanonymního internetu tu stále je, ale zůstává nevyřešené - a ještě chvíli takové bude.