Love and The Art of The Making

Jaro je ve vzduchu. Příchod světlejšího období vnímám celým tělem. Nejen, že roztály hory sněhu a po ulicích se honí hovínka a papíry, ale také se probouzejí stromy. A s nimi moje tvořivé bláznovství.

Stromy jsou silné, klidné, pozitivní bytosti, disponující ochotou a energií. Dnes ráno jsem u jednoho takového čekala na autobus do práce, nebylo mi zrovna nejlíp (mám snad nějakou prasečí chřipku, nebo kravskou, nebo ptačí, nebo kurňa co?) a on si mě sám nějak přivolal, prostě jsem najednou zjistila, že stojím úplně u něj a hladím ho :)


Je celkem málo věcí, u kterých si dovolím nějak veřejně se rozplývat. Vlastně, poslední dobou je dost málo věcí, ve které bych vůbec veřejně či vnitřně věřila. Například, současné horoskopy jsou výsměch. Pohanská náboženství prošla nechutnou metamorfózou. Numerologii lze aplikovat na cokoli, když nejste blbí (a váš cíl je). Teorie o barvách aury i psychologické rozbory typu Jak váš školní idol smrká? nechme úplně stranou, dík. Ale víru v reinkarnaci, vnímající stromy a mnohem vzdělanější vesmírné civilizace mi neseberete. Ty druhé občas kreslím. Ti třetí se nám smějí.


A mimochodem, ano... Myslím, že ten dotek měl určitý vliv. Ten den jsem přežila a ani mi nebylo moc špatně. A to jsem v sobotu chcípala. Chce se mi věřit, že mi půjčil kousek své energie. On ví, že jsem mu poděkovala. Po zbytku světa je nám houby.

Má i ten zbytek světa nějakou svou víru?


Použité malby pocházejí z mého osobního autorského účtu na deviantart.com.