sobota 9. října 2010

Sabayon 5.2: hardcore nebo sladký zákusek?

Na jaře jsem stáhla Sabayon a dvakrát jsem si s ním cvičně zaflirtovala přes LiveUSB na dvou různých noteboocích. Jde o linuxovou distribuci na bázi Gentoo, která se snaží být uživatelsky přívětivá a přitom plně konfigurovatelná, fungovat OOTS (out-of-the-box) a KISS (keep it simple, stupid).

Jelikož Gentoo se často chlubí přívlastkem hardcore, zajímalo mě, jak bude působit Sabayon. Mnou testovaná verze 5.2 vyšla 26.3., dnes je ale k dispozici už 5.4 z 30.9. Distribuci jsem už měla možnost lehce oťuknout na Dellu a předtím i na Asusu u našich, kde mnoho věcí fungovalo hned po startu - touchpad, flash na youtube, přehrávání mp3 i připojení přes LAN. "Neodsuzovat nesvobodný software, hlavně že vše funguje," shrnul stručně T. Heger filozofii Sabayonu.



.chceš připojit k wi-fi? zařvi!
S kabelem jsme tedy v suchu. Doma na Wi-Fi je to ale komplikované. Network Manager opakovaně řval o heslo k WPA2, chvíli byl internet funkční, pak zase ne. Několikrát došlo k jeho úplnému výpadku a dvakrát i ke zmizení appletu Manageru z panelu, což nechápu (?). Problém napravil pouze reboot a opakované načtení prostředí. Asi se opět něčemu nelíbil Wi-Fi adaptér Asus WL 167g. S naším routerem se tu sice dějí psí kusy, ale jelikož se na něj někdy nedalo ani pingnout, z hloubi své na pochodu se učící skorogeekovské duše věřím, že chyba tentokrát nebyla na mé židli. Na HW pod linuxem prostě štěstí buď máte, nebo ne.



Jak už ale znalci v devadesátých letech prohlašovali, internety přece nejsou všechno! Sabayon přichází s pěknou nabídkou programů, zamrzí snad jen Gimp jako defaultní SW pro prohlížení obrázků. Najdete tu ale můj oblíbený Firefox, Open Office a také minimalistický přehrávač Audacious, který připomíná Winamp a narozdíl od Exaile či Rhythmboxu nevyžaduje spravování hudební knihovny - stačí mu jen cesta k přehrávaným souborům. (M. Hrončok ho v recenzi vtipně popsal jako "fork forku napodobeniny Winampu".) Jeho rozšíření jsou bohužel skromná, chybí mi plugin pro Last.fm.

.není to tak složité, jak to vypadá
Práce s Gentoo-based distribucí bude pro ubuntisty asi trochu komplikovanější. Balíčkovací systém v Gentoo se jmenuje Portage a skládá se ze dvou částí, nazvaných ebuild a emerge. Mají mezi sebou podobný vztah jako dpkg a apt v Debianu. Emerge je hlavním nástrojem pro přístup z příkazového řádku a ebuild obsahuje informace, jak zkompilovat a nainstalovat software ze zdrojového kódu s optimalizací na daný počítač. V Sabayonu je možné využívat také Entropy, druhý balíčkovací systém, který spravuje předkompilované balíky a poskytuje přístup k nestabilní vývojové větvi. Lze s ním pracovat pomocí grafického nástroje Sulfur (vypadá trošku jako Synaptic). Dvojí správa softwaru nabízí mnohem víc možností instalace. Radši bych ji ale nenutila začátečníkům. Relativně nové a neodladěné aplikace jsou někdy spíš problém.



Hardwarová náročnost systému je nevelká, srovnatelná s Ubuntu. Neswapuje, neseká se, práce s ním je příjemná. Vyzkoušela jsem verzi 5.2 s desktopovým prostředím GNOME (existuje ale i s KDE, LXDE či XFCE), takže nebyl problém najít jakýkoli ovládací prvek, oproti menu v Ubuntu přibyla jen podnabídka 'Sabayon'. Když jsem si ale měnila jazyk na klávesnici, uvědomila jsem si jeden detail v GNOME, který mě štve. V rozbalovacích nabídkách o mnoha položkách (např. výběr jazyka, ale i tagů při editaci hudebního souboru) mi chybí možnost skákat pomocí klávesnice na položky, začínající určitým písmenem! Někdo by s tím mohl něco udělat.

.nepříjemné versus úžasné
V některých oblastech jsem měla vyloženě smůlu. Krom disku systémového mám i druhý, rozdělený na dva logické oddíly. Při připojení pod Ubuntu dostaly automaticky názvy Nový disk a Nový disk_ (trapné, vím, ale nikdy jsem to nepotřebovala řešit). Při pokusu o připojení těchto disků rovnou přes menu 'Places' se mi však neotevře Nautilus, jak je zvykem, ale vyskočí hláška, že disk s pošramocenou diakritikou není možné najít.


Problém se objevuje i při ukládání souboru přes Firefox a Gimp. Disky se přitom správně namountovaly, vytvářet a měnit soubory na nich lze a přes 'Places > Computer' se k nim hned proklikám. A teď čí je to chyba?

Abych pořád nedržkovala, zmíním také pozitivní prvky. V 'System Preferences' najdete inspirativní Emerald Theme Manager. Na ploše jsou k prozkoumání ikony Compiz Fusion, dema hry World of Goo a multimediálního centra XBMC (opravdu si to nepouštějte na slabých počítačích). A nejlepší je terminál. Kromě klasického GNOME terminálu můžete totiž využít i Guake terminál, který běží na pozadí a lze ho pomocí klávesy F12 kdykoli vyvolat přes část obrazovky, stejným tlačítkem i skrýt a pomocí F11 maximalizovat. Doporučuji, i když mi osobně více vyhovuje Tilda. Pobavila mě absence vypínacího/rebootovacího tlačítka (samozřejmě si můžete dát applet s čudlíkem na gnome-panel, ale předpokládá se, že budete umět napsat do konzole 'sudo reboot').



Jak trefně uvedl v recenzi M. Šín, Sabayon je vhodný pro "kohokoli, kdo se chce pohybovat vždy na hraně vývoje". Ačkoli můj přístup je spíš opačný a našla jsem i pár much, Sabayon mě velmi zaujal jako celek. Sladěný, funkční, s paletou možností a příjemným vzhledem (ta dolní lišta mohla být i méně pestrá, tedy!). Všechno je sice dost odlišné od toho, co jsem doteď používala, ale dokážu si představit, že bych se s tím naučila zacházet. Zatím se však bavím svým zeleným Ubuntu a náš vztah má ještě stále jiskru. Přesto však Sabayonu s radostí udělím čtyři tučňáky z pěti. Většina těch much byla přece jenom na mé straně mucholapky, že ano :)

Verdikt: Ano, pokud jste ochotni si se systémem pohrát a máte štěstí na HW.

7 komentářů:

  1. Moc pěkný článek, Sabayon jsem taky kdysi zkoušel jako Live-ko v KDE verzi. Vzhledově jedna z nejhezčích distribucí. I když se snaží být user-friendly Gentoo, tak je to pořád Gentoo, což je od Ubuntu/Debianu tak odlišné, že bych se do trvalého použití neměl odvahu pustit, ale třeba se někdo takový najde...

    OdpovědětVymazat
  2. JerzyV: Ano, tak nejak podobne to citim. No, treba si ho nekdo vyzkousi a zjisti, ze by tech tucnaku dal sam i pet ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Celé je to vtipné v tom, že ač se ty distribuce liší v základech jako je balíčkovací systém a některé specifické věci v init skriptech nebo tak, nakonec je dost jedno, jestli máte Gentoo, Ubuntu nebo Fedoru. Máte na tom desktop, na jaký jste zvyklí a používáte stále stejné aplikace. Takže v tom vlastně takové rozdíly nejsou. Když to teda beru z pohledu běžnějšího uživatele. Kdo se v tom rád vrtá, časem přijde na to, že mu některá distribuce sedne víc atp.

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, to konopí je nejlepší!

    Zatnaktel.

    OdpovědětVymazat
  5. Je to stopa dinosaura viz. http://www.youtube.com/watch?v=zbKV4nhYeJE

    OdpovědětVymazat
  6. rionka: Co máš na mysli "zelené Ubuntu", Greenii?

    OdpovědětVymazat
  7. Anonymní: Nikoli, v tomto případě jsem jen narážela na modifikace, které jsem si provedla v klasickém ubuntu 9.04 - defaultní oranžovobílá okna jsem přebarvila. Viz http://rionka.blogspot.com/2010/06/moje-bitva-s-linuxem-5-zelena-904.html

    OdpovědětVymazat